Chorvatské Záhoří: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typografie značka: editace z Vizuálního editoru |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 7:
[[File:Fields hr 1.JPG|right|thumb|Krajina v chorvatském Záhoří je zemědělsky intenzivně využívána]]
V [[16. století]] se do oblasti Záhoří stěhovalo obyvatelstvo, které prchalo před střety válek s [[Osmanská říše|Turky]]. Ty zachvátily většinu území dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]] a jediné Záhoří bylo dostatečně daleko od míst bojů. Kromě sedláků a prostého lidu se do této oblasti přestěhovala také [[šlechta]], která zde dala vybudovat řadu svých sídel - hradů a zámků. Postupem času vznikly rozestrkané a řídce
V druhé polovině [[19. století]] se díky rozvoji [[průmyslová revoluce|průmyslu]] intenzivně rozvíjela ta sídla, která se nacházela v nejníže položených oblastech, v okolí řek. Dobře se dařilo [[textilní průmysl|textilnímu průmyslu]]. V roce [[1886]] byla zprovozněna železnice [[Zaprešić]]–[[Varaždin]], údolím řeky [[Krapina (řeka)|Krapiny]]. Podobně jako tomu však bylo v jiných oblastech dnešního Chorvatska na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]], i v Záhoří se projevil faktor přelidnění zemědělských oblastí. Bylo stále těžší se uživit, což vedlo k silnému vystěhovalectví z oblasti. Záhořané se tak stěhovali do [[Záhřeb]]u, střední [[Slavonie]], ale také i do zahraničí.{{chybí zdroj}} V 60. letech [[20. století]] došlo v oblasti k útlumu těžby, což zvýšilo míru nezaměstnanosti v regionu. V současné době má Záhoří [[hustota osídlení|hustotu osídlení]] okolo 110 obyvatel/km².
| |||