Pozorování: Porovnání verzí

Přidáno 2 393 bajtů ,  před 5 lety
převzetí a úprava textu ze slovenské Wikipedie, který vzniknul v rámci projektu Studenti píší Wikipedii na FSV UK
m (Bot: Odstranění 40 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q193181))
(převzetí a úprava textu ze slovenské Wikipedie, který vzniknul v rámci projektu Studenti píší Wikipedii na FSV UK)
'''Pozorování''' by se dalo obecně definovat jako smyslová percepce okolního světa. Vědecké pozorování se na rozdíl od "laického" pozorování dá definovat jako ''technika sběru informací založená na zaměřeném, systematickém a organizovaném sledování aspektů, fenoménů, které jsou předmětem zkoumání''<ref name="r1">Reichel, Denis. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grand Publishing, 2009</ref>. Vědecké pozorování je jedna ze všeobecně akceptovaných [[vědecká metoda|vědeckých metod]], a hraje tak důležitou roli v rámci [[kvalitativní výzkum|kvalitativního]] a [[kvantitativní výzkum|kvantitativního]] výzkumu.
{{Neověřeno}}
==VědeckéObecné dělení pozorování==
'''Pozorování''' (cizím slovem '''observace''') rozdělujeme na běžné lidské pozorování a z hlediska [[Věda|vědy]] pak na [[vědec]]ké pozorování. Zde se budeme zabývat právě vědeckým pozorováním. Lidské pozorování se kromě běžné lidské každodenní činnosti využívá například v [[Lékařství|medicíně]] ([[observace]] [[pacient]]ů), ve [[vojenství]], v [[námořnictví]], v [[letectví]], v praxi [[Tajná policie|tajných policejních složek]], u [[Tajná služba|tajných služeb]] atd. apod.
Nejpřehlednější dělením pozorování je jednoznačně dělení na '''pozorování přímé''' (smyslové - nejčastěji se jedná o pozorování prostřednictvím primárních zrakových a sluchových vjemů) a '''pozorování nepřímé''' (zprostředkované - např. prostřednictvím mikroskopu, dotazníku či videozáznamu).
 
Podobně jako pro jiné vědecké metody platí i pro pozorování základní rozdělení na '''[[kvalitativní výzkum|kvalitativní]]''' a '''[[kvantitativní výzkum|kvantitativní]]''' v závislosti na charakteru získávaných informací. O účelu kvalitativního či kvantitativního pozorování se doktor Miroslav Disman vyjádřil následovně:
==Vědecké pozorování==
Vědeckému pozorování mnozí připisují váhu základní [[Vědecká metoda|vědecké metody]]. A. J. Bachrach popisuje vědecké pozorování takto:
 
:''Rozumět to je úkolem kvalitativního výzkumu. Kvantitativní výzkum je pouze brutální a primitivní nástroj pro testování hypotéz. Má však jednu nesmírně důležitou vlastnost: je nám schopen říct, jaká je pravděpodobnost, že jsme na omylu''<ref name="r2">Disman, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. Vyd.1.Praha: Karolinum, 2002</ref>.
„Základní vědeckou metodou je pozorování a všechen výzkum začíná s ní. Výzkumník pozoruje [[událost]]i, formuluje některé možné ideje o nich a testuje jejich přesnost. Toto jsou hlavní prvky výzkumu: pozorování, [[hypotéza]], [[experiment]] a [[verifikace]].“
==Dělení pozorování==
===Podle stupně formalizace===
====Standardizované pozorování====
Vyznačuje vysokou mírou [[Poznání#formalizace|formalizace]]. Již před zahájením pozorování je stanoveno co, jak, jak často, kde a ideálně s jakými předpoklady vývoje budeme pozorovat. Pozorování tohoto druhu zpravidla dovoluje použití záznamového archu jakož i aplikaci více zaškolených pozorovatelů současně. Typicky se jedná o kvantitativní přístup ke zkoumání.
====Nestandardizované pozorování====
Pro nestandardizované pozorování je ''typický dost nízký až nulový stupeň formalizace''<ref name="r1" />. Dokonce i výběr souboru pozorovaných objektů se odehrává až v průběhu pozorování a na základě rozhodování pozorovatele. V praxi často představuje předchozí fázi standardizovaného pozorování a v takovém případě je jeho cílem konkretizace parametrů pozorování a vytvoření hypotézy. Z charakteru nestandardizovaných pozorování se dá usoudit, že se většinou jedná o metodu kvalitativního výzkumu.
====Pološtandardizované pozorování====
Střední cestu najdeme v pološtandardizovanom pozorování, které umožňuje na určité aspekty jevu nacházet odpovědi s použitím vysoce formalizovaného pozorování a na zbývající rozsah naopak nízkou mírou formalizace pozorování.
===Dělení v rámci sociálních věd===
====Podle předvídání pozorovatele====
*'''Zúčastněné pozorování''' (také vnitřní) je takové pozorování, při kterém pozorovatel vstupuje do skupiny zkoumaných subjektů, stává se aktivním členem skupiny. ''Obvykle bývá součástí komplexnějšího zkoumání skupiny''<ref name="r1" />, s úkolem odhalit ''vnitřní perspektivu účastníků''<ref name="r3">Hendl, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd.1. Praha: Portál, 2005</ref> a bývá doprovázeno dalšími metodami vědeckého výzkumu (např. nestandardizovaným rozhovorem). Tento druh pozorování se volí hlavně v případech, kdy je objekt pozorování do značné míry neznámý, uzavřený (náboženská sekta), což zároveň vylučuje použití pozorování standardizovaného. Zároveň je zúčastněné pozorování spojené s otázkou etickosti mnohem výraznější než pozorování nezúčastněné, už jen kvůli nutnosti aktivity v rámci skupiny. Také se vyznačuje vyšší mírou rizika zpochybnění objektivity pozorovatele a zpravidla i nemožností vedení komplexních průběžných záznamů.
 
*'''Nezúčastněné pozorování''' volíme v případě znepřístupnění nebo pro výzkum neopodstatněného vstupu do pozorované skupiny. V případě věd přírodních bývá takové pozorování jedinou alternativou, z důvodu neživého charakteru objektu zkoumání. Nezúčastněné pozorování může mít jako standardizovanou, tak nestandardizované podobu.
Na rozdíl od běžného pozorování je vědecké pozorování činnost záměrná (systematické pozorování). Záměrností je zde myšleno, že je vytyčen cíl pozorování. Dále se jedná o plánovité sledování jevu, což znamená, že je předem stanoveno, kolik pozorování se uskuteční a případně jsou stanoveny další podmínky pozorování (jako je doba, po kterou pozorování bude probíhat apod.). To jsou jen základní odlišnosti od každodenní [[observace]].
====Podle pozice pozorovatele====
*V rámci '''zjevného (otevřeného) pozorování''' jsou si jeho subjekty vědomy, že výzkumník není takříkajíc jedním z nich. Výzkumník tento fakt nejen nepopírá, ale pokud si to vyžaduje nejednoznačnost situace, tak na něj dokonce upozorní. Nejhmatatelnější nevýhoda takového pozorování je ''možnost výrazného zkreslení plynoucího z určitého rušení pozorovaných, z jejich následné stylizace''<ref name="r1" />. Tento rozdíl mezi pozorovaným a výzkumníkům je při zúčastněném pozorování stíraný časem stráveným ve skupině. Výhodou otevřeného pozorování je klasická možnost volby mezi standardizovanou a nestandardizovaných formou jakož i možnost vést o výzkumu plnohodnotný záznam.
 
*'''Skryté pozorování''' jako takové nenarušuje přirozenost skupiny, a dovoluje tak hlubší pochopení zkoumané skutečnosti. Zároveň však pozorovateli hrozí neustále riziko prozrazení, které ''může v jistém sociálním prostředí dlouhodobě zdiskreditovat jako jeho výzkum, tak výzkum vůbec''<ref name="r1" />. Se skrytým pozorováním se také silnější spojuje otázka etickosti takového výzkumu. Podobně jako zúčastnenosť, ze samotné podstaty skryté pozorování vylučuje použijte kvantitativního přístupu.
Svou podstatou, tedy díky tomu, že vědecké pozorování je záměrné a zaměřené, dává pozorování důkaz o určité části reality. Pozorování se oprošťuje od složité struktury [[vztah]]ů, v nichž pozorovaný [[jev]] existuje, ale sleduje jen to, co je jako cíl určeno pozorování.
==Zdroje==
 
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Pozorovanie|revize = 5688894}}
Cílem pozorování jsou [[jev]]y a [[vztah]]y, které jsou identifikované a definované.
<references />
 
Aby se jednalo o vědecké pozorování, musí pozorování splňovat nároky na systematičnost. Vědecké pozorování si pochopitelně tak, jako běžné, musí všímat i jevů, na něž není bezprostředně zaměřená pozornost, a které se mohou vyskytovat jako jevy doprovodné. Také tyto je nutno zaznamenat. Pozorování je zaměřeno především na pravidelnost výskytu určitého jevu, na jeho kvantitativní i kvalitativní stránky.
 
Pozorování může být prováděno [[smysl]]ovými orgány, nebo pomocí [[přístroj]]ů. V případě pozorování pomocí přístrojů stojí [[filosofie vědy]] před závažnými problémy poukazujícími na to, jak jsme ve světě. Přístroje nám umožňují vnímat i takové jevy, které bychom nebyli schopni prostřednictvím svých smyslů vnímat. Na druhou stranu přístroje neumožňují sledovat jevy jiným způsobem, než takovým, jak jsou určeny a vyrobeny, a tím dochází při jejich používání k stejným nebo obdobným závěrům.
 
Problémem sledování jevů pomocí [[přístroj]]ů je způsob zprostředkování reality přístroji. Přístroje mohou realitu vylepšovat i zkreslovat, aniž bychom měli možnost jakkoli se o tom dovědět. Zprostředkování je také ztrátou bezprostřednosti, protože realitu zaznamenává přístroj. [[Pozorovatel]] má styk už jen s daty o realitě, nikoli s ní samotnou. To, co se nazývá empirickými fakty, se tak vícenásobně převádí. [[empirie|Empirická]] fakta jsou přenosem objektivní reality vnějšího světa, přístrojově zaznamenaná fakta jsou pak, oproti tomu, pouze [[data]]. Dnes mají data o realitě většinou podobu kvantifikovaných (většinou [[statistika|statistických]]) údajů, snímku, atd. Zpracování dat probíhá prostřednictvím [[počítač]]ů a bezprostřední pozorování je dnes téměř vytlačeno interpretací faktů [[počítač]]i.
 
== Související články ==
* [[PozorovatelKvalitativní výzkum]]
* [[PozorovatelnaKvantitativní výzkum]]
* [[Vědecká metoda]]
 
[[Kategorie:Vědecká metoda]][[Kategorie:Sociologické pojmy]]