Agresivní motivace a násilí: Porovnání verzí

'''Agrese''' je jeden z klíčových předmětů, v němž se střetává psychologie se sociologií, kulturní antropologií, paleontologií, ale i ekonomií a politologií, a zdá se, že snad alespoň v současné době dochází k plodné interdisciplinární spolupráci.

 

Když se rozhlédneme kolem sebe, můžeme vidět agresivitu ve svém okolí docela často na denním pořádku. Jak se zmiňuje Erich Fromm ve své publikaci Anatomie lidské destruktivity, je agrese vrozený pud, kterého lze usměrnit, ale nelze mu zcela zamezit. Agresivita je rozlišena na obrannou, která slouží u člověka a u zvířete k zachování života, a ničivou touhu týrat a zabíjet, která je specificky lidská. Opírá se o nejdůležitější údaje z neurofyziologie, paleontologie, antropologie a zvířecí psychologie a objasňuje základní předpoklady lidské existence.<ref name="FROMM">FROMM, Erich a Alena VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ. Anatomie lidské destruktivity: a new approach to studying the effects of modern technologies on human behavior. Vyd. 1. Překlad Bedřich Placák. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1997, 520 s. Psyché (Grada), 24. ISBN 80-710-6232-4.</ref>

 

V souhrnu můžeme říci, že agrese vyplývající z biologické adaptability, která nemá negativní důsledky, na rozdíl agrese vycházející z lidské destruktivity je ničivá a krutá. <ref name="FROMM" />

 

Pro agresivní chování je typické destruktivní zaměření. Z hlediska společenské nebezpečnosti je důležité rozlišovat jeho různé druhy. To pochopitelně souvisí s motivací a aktuálními podněty a potřebami. Jiným způsobem bude hodnocena agresivita související s obranou a agresivita spojena s nenávistí a touhou po ublížení a vzniku bolesti.

 

Míra reaktivity a aktivity při tomto typu jednání není spolehlivě prozkoumána. Patologií je bezpochyby agresivní chování, kdy způsobení bolesti přináší emocionální uspokojení a uspokojení potřeb, někdy potřeb, které jsou abnormální a patologické. <ref name="FISHER">FISCHER, Slavomil, ŠKODA Jiří. Sociální patologie. Grada Publishing a.s., 2009. 224 s. ISBN 978-80-247-2781-3.</ref>

 

 

Zastánci převrácené teorie užívají místo agrese pojem násilí, ale pro naše účely bychom je mohli chápat jako synonyma.

Hravé násilí se objevuje, když prožíváme hravé a mistrovské stavy. Těší nás pocity nadřazenosti nad ostatními, ale vzhledem k hravému stavu nemáme úmysl jim způsobit újmu. Pošťuchování ve skupince kamarádů je takovým hravým násilím. Kamarádi se s potěšením snaží navzájem jeden druhého ovládnout, ale nechtějí si ublížit. <ref name="TOD">TOD, David, Joanne THATCHER a Rachel RAHMAN. Sport psychology. New York: Palgrave Macmillan, 2010, x, 238 p. ISBN 978-023-0249-875.</ref>

 

V anglickém znění slovo motivace (motivation) vychází ze stejného základu slova impuls neboli „motion“. To znamená, že motivace je faktor, který přináší podněty a povzbuzení k lepšímu dosažení jednotlivých předem stanovených cílů. <ref name="KOCK">KOCK, Ned F. Evolutionary psychology and information systems research: a new approach to studying the effects of modern technologies on human behavior. New York: Springer, c2010, xxii, 386 p. Integrated series in information systems. ISBN 14-419-6139-9.</ref>

Jinak definovanou motivaci lze chápat i jako psychologický proces, který aktivuje naše chování a dává mu účel a směr. Je to interní hnací síla, ženoucí nás k uspokojení našich nenaplněných potřeb. Je to vůle něčeho dosáhnout. Avšak motivace nezaručuje vysoký výkon, naopak bez motivace výkon není.

Motivace je spojená s agresí a vede k prosazení vlastních zájmů. Význam slova agresivní se dá interpretovat i tak, jako jít za určitým cílem bez zbytečného váhání, pochybností nebo strachu.<ref name="KOCK" />

 

'''1. Vážný a hravý stav'''

 

- v tomto stavu chceme dodržovat pravidla, normy a očekávání, zapadat mezi ostatní a být jimi přijímáni, např. imigrant splňující náležitosti dané země (např. pracovní povolení). <ref name="TOD" />

 

Kultury se liší ve svých postojích vůči hněvu. Důležité je, zaměřit se na způsoby výchovy dětí jednotlivých kultur, což je všeobecný základ pro snahu určit agresivní motivaci v jednotlivých zemích.

Kultura ovlivňuje jak témata, s nimiž se lidé potýkají, tak i způsoby jejich řešení, které pokládají za vhodné či nevhodné. Agresivní motivace je ovlivněna biologickým (testosteron) a environmentálním (sociální učení) faktorem. Interkulturní psychologové objevili odlišnosti v mnoha úrovních agrese mezi jednotlivými kulturami. Například američtí psychologové zjistili, že Japonci upřednostňují přímý verbální konflikt než Američané a Španělé. Některé záznamy vypovídají, že Američané mají větší sklon k agresivitě než v ostatních kulturách, což může být atribut konkurenceschopného kapitalismu. Lidé by měli být schopní ve společnosti přijmout určitou míru agresivity (nazýváno „normativní myšlení“). Media agresi v současnosti normalizují a z toho důvodu je agrese brána za téměř přirozenou. Všeobecně muži mají větší sklony k fyzické agresivitě než ženy, ačkoliv ženy mají tendence k emocionálním agresím v partnerském soužití apod. ve všech kulturách. <ref name="BOUNDLESS“>http://www.boundless.com/psychology/social-psychology/positive-and-negative-social-behaviors/aggression-harming</ref>

Na základě této klasifikace lze vidět, že kultura významně ovlivňuje míru agrese, která je motivována až k samotnému násilí. Předchozí klasifikace do systémů by se dala zpochybňovat. Není ale příliš důležité, zda některá společnost podle názoru někoho jiného spadá do jiné kategorie, protože nejde o statistické, ale o kvalitativní tvrzení. Důležitou roli hraje bezpochyby prostředí, ve kterém člověk vyrůstá a k čemu je člověk celý život veden. <ref name="FROMM"/>

 

<references />