Wikipedie

Karcinom děložního hrdla: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m typo
Řádek 21:
| Systém =
}}
'''Karcinom děložního hrdla''' nebo též '''karcinom děložního čípku''' je [[rakovina|zhoubný nádor]] děložního hrdla. Jde o sedmé nejčastější zhoubné [[Nemoc|onemocnění]] a tvoří 4 &nbsp;% všech maligních onemocnění.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Bray
| jméno = F.
Řádek 51:
}}</ref>
 
Výskyt je nejčastější mezi 35 až 45 a mezi 60 až 65 rokem života, s tendencí poklesu do nižších věkových skupin. Celkově dochází k poklesu případů i [[úmrtnost]]i, v některých zemí až na 40 &nbsp;% v porovnání se 70. lety 20. století. Příčinou je [[cytologický screening]], který zachycuje značné množství prekanceróz (přednádorových stavů), které jsou následně léčeny a nepřejdou tak do stádia [[Invazivní karcinom|invazivního karcinomu]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gustafsson
| jméno = Leif
Řádek 65:
| issn = 1097-0215
| jazyk = anglicky
}}</ref> Překancerózy přecházejí do stádia invazivního karcinomu zhruba po deseti letech; zároveň jsou vzniklé invazivní karcinomy u mladších žen všeobecně zhoubnější (agresivnější). Včasné odhalení tak znamená nižší stádium onemocnění, větší šanci na uzdravení a celkové snížení úmrtnosti na toto zhoubné onemocnění. Průměrné přežití pěti let od diagnózy se v současnosti ve vyspělých zemích pohybuje na úrovni 65 až 70 &nbsp;%.<ref>Brenner H. ''Long-term survival rates of cancer patients achieved by the end of the 20th century: a period analysis.'' Lancet 360 (2002): 1131–35.[http://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(02)11199-8/fulltext#article_upsell]</ref>
 
== Patogeneze ==
[[Soubor:Papilloma Virus (HPV) EM.jpg|thumb|[[Lidský papilomavirus]] pod [[Elektronový mikroskop|elektronovým mikroskopem]]]]
Hlavní příčinou karcinomu děložního hrdla je infekce jeho epitelu jedním z typů [[Lidský papilomavirus|lidského papilomaviru]] (HPV, z anglického ''human papilloma virus''). Vysoce rizikové typy jsou zejména HPV-16 a HPV-18.<ref>Lorincz AT et all. ''Viral load of human papillomavirus and risk of CIN3 or cervical cancer.'' Lancet 360 (2002): 228–9. </ref> Infikovaných je 5 až 20 &nbsp;% žen, přičemž spontánní vyléčení je běžné. Riziko se zvyšuje ve spojení s dalšími faktory: sexuální [[promiskuita]], špatná [[hygiena]], vícečetné [[těhotenství]], snížená imunita ([[AIDS]]), dlouhodobé užívání [[antikoncepce#Hormonální antikoncepce ženská|hormonální antikoncepce]], kouření, genetická predispozice.
 
Absolutně nejčastějším typem karcinomu děložního hrdla je epidermoidní karcinom, který se postupně vyvíjí z místního růstu epitelu, přes jednotlivé stupně dysplasie až do pravé prekancerózy. Stádia prekancerózy se označují zkratkou CIN (z anglického ''cervical intraepithelial neoplasia'') a neléčená končí zpočátku lokálním (karcinom in situ), později invazivním karcinomem. Změny typicky začínají v místě přechodu dlaždicového epitelu děložního hrdla do cylindrického epitelu cervikálního kanálu. Výskyt CIN se odhaduje na 3 až 5 &nbsp;% dospělých žen, přičemž může i spontánně zmizet.
 
<gallery>
Řádek 81:
 
== Screening ==
Včasný a plošný screening ve vyspělých zemích výrazně snížil výskyt (incidenci) i úmrtnost (mortalitu) na rakovinu děložního hrdla. Pro jeho úspěch je zásadní dlouhý časový interval od vzniku prekancerózy po rozvoj invazivního zhoubného nádoru a přístupnost děložního hrdla vyšetření. Díky screeningu se více než 80 &nbsp;% případů zachytí v I. stádiu.
 
Naproti tomu je standardní cytologické vyšetření poměrně málo citlivé (60 &nbsp;%) a unikají mu některé vzácnější typy rakoviny.<ref>Nanda K et all. ''Accuracy of the Papanicolaou test in screening for and follow-up of cervical cytologic abnormalities: a systematic review.'' Ann Intern Med 132 (2000): 810–19.[http://www.annals.org/cgi/reprint/132/10/810.pdf *pdf (eng.)]</ref> Proto se stále hledají nové a přesnější metody detekce.
 
== Příznaky ==
Řádek 91:
 
== Patologie ==
Jako karcinom děložního hrdla je různorodá skupina zhoubných nádorů. Nejčastější je rohovatějící a nerohovatějící [[epidermoidní karcinom]] (80 &nbsp;% případů) a [[adenokarcinom]] (15 &nbsp;% případů).<ref>Jenkins D. ''Histopathology and cytopathology of cervical cancer.'' Dis Markers 23(4; 2007):199-212.</ref> Výskyt adenokarcinomu se v poslední době zvyšuje, je spojený s chronickým zánětem děložního hrdla a zvýšenou hladinou [[estrogen]]u, a má o něco horší prognózu (vyšší pravděpodobnost redicivy, tendence k infiltrativnímu růstu, problematičtější histologická i zobrazovací diagnostika).
 
Specifickou formou adenokarcinomu s 3% výskytem je tzv. ''adenoma malignum''. Ačkoliv je to dobře diferencovaný mucinózní adenokarcinom, má velmi špatnou prognózu: rychle [[metastáza|metastazuje]], špatně reaguje na radio- i chemoterapii a navíc se problematicky diagnostikuje. Má totiž podobný vzhled jako běžné a nezhoubné [[cysta|cysty]] děložního hrdla. Tento typ nádoru je častý u pacientů trpících [[Peutz-Jeghersův syndrom|Peutz-Jeghersovým syndromem]].<ref>{{citace elektronické monografie|vydavatel=Geneva Foundation for Medical Education and Research| titul = Adenoma malignum of the cervix| url=http://www.gfmer.ch/selected_images_v2/detail_list.php?cat1=4&cat3=567&stype=d|datum přístupu=2009-8-8|jazyk=anglicky}}</ref>
Řádek 146:
MRI a CT jsou optimální zobrazovací metody na predoperační staging a následné sledování pacientů s rakovinou děložního hrdla. Onkomarkery mají nízkou senzitivitu a specifičnost, proto se běžně v této indikaci nepoužívají.<ref>Gulgun E: Cervical cancer: ''MR imaging findings before, during, and after radiation therapy''. Eur Radiol 16(2006): 313-26.</ref>
 
Karcinom děložního hrdla metastazuje do lymfatických uzlin; nejdříve v oblasti ''fossa obturatoria'' a podél vnějších, vnitřních a společných iliackých cév, do presakrálních a nakonec paraaortálních lymfatických uzlin (postižení paraaortálních lymfatických uzlin se již považuje za vzdálené metastázy). Riziko postižení lymfatických uzlin se stupněm pokročilosti nádoru je ve stádiu IIA je přibližně 25&nbsp;%.<ref>Metcalf KS et all. ''Site specific lymph node metastasis in carcinoma of the cervix: is there a sentinel node?'' Int J Gynecol Cancer 10 (2000): 411–16.[http://www3.interscience.wiley.com/journal/120190990/abstract]</ref>
 
Rozsev hematogenní (krevním řečištěm) cestou je vzácný a vyskytuje se jen v pokročilém stádiu. Nejčastěji jsou postiženy [[plíce]] a [[skelet]] (kosti).
Řádek 155:
=== Magnetická rezonance ===
[[Soubor:Ca cervicis uteri T2 SAG.jpg|thumb|250px|Karcinom děložního hrdla: T2-vážený sagitální řez dělohou, vyšetření MRI]]
Metodou první volby v určení lokálního rozsahu onemocnění od stádia IB je [[magnetická rezonance]] (MRI). Celková senzitivita metody je 95&nbsp;%).<ref>Togashi K. et al.'' Carcinoma of the cervix: staging with MR imaging.'' Radiology 171 (1989): 245–251.[http://radiology.rsnajnls.org/cgi/reprint/171/1/245 *.pdf, eng]</ref> Poskytuje zásadní informace pro rozhodnutí o způsobu léčby (operace či radioterapie). Informuje o velikosti nádoru a jeho případném šíření do okolí. Je nejpřesnější zobrazovací metodou pro odlišení karcinomu ohraničeného na děložní hrdlo od karcinomu infiltrujícího okolní struktury (zejména parametria, přesnost je více než 90%).<ref>Jena A et al. ''Parametrial invasion in carcinoma of cervix: role of MRI measured tumour volume.'' British Journal of Radiology 78 (2005): 1075-1077. [http://bjr.birjournals.org/cgi/reprint/78/936/1075 *.pdf, eng] </ref> Klinické vyšetření je nejpřesnější v odhadu infiltrace do parametrií, močového měchýře a konečníku, naopak [[kolposkopie]] je přesnější v hodnocení infiltrace pochvy.
 
Většina pacientek má v době vyšetření již histologicky stanovenou diagnózu a MR vyšetření je tedy určené primárně na posouzení rozsahu, ne na detekci onemocnění.
Řádek 166:
Pacientka nemusí být nalačno více než 2 až 3 hodiny. Doporučuje se mírně naplněný močový měchýř. Vyšetřuje se v poloze na zádech a na omezení pohybových artefaktů střevní [[peristaltika|peristaltiky]] se podává [[spazmolytikum]] (většinou Buscopan). Při vyšetření se používají povrchové „phased-array“ cívky, které umožňují snímání s vysokým rozlišením a odstupem signál-šum. Endorektální a endovaginální cívky se používají vzácně. Nastavuje se malá oblast zájmu ({{Vjazyce|en}}: ''field of view, FOV'') s využitím tzv. fázového oversamplingu (brání artefaktům v „překlopení“ obrazu) a presaturace přední břišní stěny (cílem je odstranit rušivý signál z jejího pohybu při dýchání.
 
Základem pro zobrazení karcinomu děložního hrdla je T2 vážení (přístroj s hodnotou magnetického pole 1-3T, matrix 512, hloubka řezů 4-5 4–5&nbsp;mm, fázové rozlišení nejméně 75 &nbsp;%), přičemž se vyšetřuje minimálně ve dvou rovinách (nejprve v dlouhé ose hrdla – sagitální rovina, poté kolmo na dlouhou osu – tranzverzální či šikmá tranzverzální rovina). Součástí standardního protokolu na určení stádia onemocnění by mělo být i vyšetření paraaortálních lymfatických uzlin (tedy kromě pánve i vyšetření dolního břicha). Ke standardním sekvencím dále patří tranzverzální sekvence v T1 vážení (6mm, matrix 512, fázové rozlišení nejméně 60 &nbsp;%), určená na posouzení bočních stěn pánve a lymfatických uzlin. Podávání nitrožilní kontrastní látky není při primárním stagingu potřebné, v individuálních případech může pomoci při identifikaci infiltrace rakoviny do stěny močového měchýře či konečníku.<ref>Hawighorst H. et al. ''Invasive cervix carcinoma (pT2b–pT4a). Value of conventional and pharmacokinetic MRI in comparison with extensive cross sections and histopathologic findings.'' Radiology 37 (1997):130–138.</ref> Podání kontrastní látky s následným rychlým dynamickým vyšetřením (ultrarychle T1 GRE sekvence) je naopak potřebné při rozlišení recidivy rakoviny od pooperačních a poradiačních změn.
 
Při podezření na infiltraci pochvy se pro ideální zobrazení doporučuje naplnit pochvu sonografickým gelem. Tuto přípravu považují některá centra za poměrně kontroverzní – infiltraci je možné s podobnou citlivostí zhodnotit i při gynekologickém vyšetření, roztáhnutá pochva narušuje přehlednost okolních anatomických poměrů a navíc je příprava pro pacientku poměrně nepříjemná.
Řádek 173:
 
=== Počítačová tomografie ===
[[Počítačová tomografie]] (CT) se na posouzení lokálního rozsahu karcinomu děložního hrdla používá méně často; důvodem je její nižší tkáňový kontrast a tím pádem nižší přesnost. Je však ideální metodou na posouzení šíření onemocnění mimo pánev (70 &nbsp;%). Její největší výhodou je rychlost a vysoké prostorové rozlišení. Při vyšetření je kromě podání [[kontrastní látka|kontrastní látky]] do krevního oběhu vhodné podat i kontrastní látku ''per os'' (vypitím) a ''per rectum'' (do konečníku v podobě vodní klyzmy).
 
CT je hlavní zobrazovací metodou pro plánování radioterapie.
Řádek 192:
Mikroinvazivní typ ve stádiu IA1 je možné řešit konizací nebo jednoduchou [[hysterektomie|hysterektomií]].<ref>Schorge JO et all. ''Prospective management of stage IA(1) cervical adenocarcinoma by conization alone to preserve fertility: a preliminary report.'' Gynecol Oncol 78 (2000): 217–20.[http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6WG6-45F4NF9-5M&_user=10&_coverDate=08%2F31%2F2000&_rdoc=23&_fmt=high&_orig=browse&_srch=doc-info(%23toc%236814%232000%23999219997%23293869%23FLP%23display%23Volume)&_cdi=6814&_sort=d&_docanchor=&_ct=38&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=20717af1c14e00c764e029c042b3f554]</ref> U vyšších stádií (IB a IIA) se přistupuje k radikální hysterektomii (podle Wertheima) s odstraněním dělohy, parametrií a horní částí pochvy, včetně parakolpií. Součástí zákroku je v případě nálezu invaze karcinomu do cév i intrapelvická a paaortální lymfadenektomie (odstranění lymfatických uzlin). U mladých žen, které si chtějí zachovat plodnost, existuje možnost tzv. [[trachelektomie|radikální trachelektomie]] kombinované s lymfadenektomií. Vyžaduje však velmi zkušeného operatéra.<ref>Covens A et all. ''Is radical trachelectomy a safe alternative to radical hysterectomy for patients with stage IA–B carcinoma of the cervix?'' Cancer 86 (1999):2273–79.[http://www3.interscience.wiley.com/cgi-bin/fulltext/75503926/PDFSTART *.pdf, eng]</ref>
 
Nejradikálnější operací je tzv. exenteracie pánve. Je možné k ní přistoupit u pokročilých nádorů či recidiv s prorůstáním do okolních orgánů (močový měchýř, konečník), ale ne do pánevních stěn, s cílem jej kompletně odstranit. Při přísném výběru vhodných pacientů je 5roční přežití až 82&nbsp;%; operace značně snižuje kvalitu života ([[kolostomie]], [[ureterostomie]]).<ref>Holtz DO et all. ''Traditional management of invasive cervical cancer.'' Obstet Gynecol Clin North Am 29 (2002):645–57.</ref>
 
=== Radiochemoterapie ===
Řádek 202:
Nejdůležitějším prognostickým faktorem je velikost nádoru a přítomnost metastáz v lymfatických uzlinách. Gynekologické vyšetření má sklon skutečnou velikost podcenit. MRI dokáže identifikovat nádory od velikost 1 cm a objektivně stanovit jejich velikost (objem); v případě vnějšího edému naopak skutečnou velikost spíše přeceňuje.
 
Nepříznivé prognostické faktory (faktory svědčící pro horší průběh onemocnění) jsou invaze nádorových buněk do cévního systému, pokročilé stádium onemocnění, postižení lymfatických uzlin, nádor větší než 4 cm a v neposlední řadě výskyt v mladém věku. Ve stádiu IA přežívá 5 roků celkem 95 &nbsp;% pacientek, ve stádiu IIB už jen 73 &nbsp;% a při vzdálených metastázích je to pouze 20 &nbsp;%.<ref>{{citace elektronické monografie|titul=Cervical Cancer Survival Rates|url=http://cancer.about.com/od/cervicalcancerbasics/a/survivalrates.htm|datum=2006-12-2|datum přístupu=2009-8-8|jazyk=anglicky}}</ref> Rozšíření nádoru a paraaortálních lymfatických uzlin snižuje dobu přežití na polovinu. Prognóza recidivujícího karcinomu je velmi variabilní, od 10 až po 70 &nbsp;%, podle způsob léčby a charakteru recidivy.
 
== Ostatní vzácné zhoubné nádory děložního hrdla ==
Řádek 209:
 
=== Melanom ===
[[Melanom]] se u žen z 1 až 3 &nbsp;% vyskytuje v oblasti genitálu, nejčastěji v poševní sliznici, odkud přímo prorůstá na děložní hrdlo. Primární maligní melanom děložního hrdla je vzácný.
 
=== Lymfom ===
[[Lymfom]] do oblasti děložního hrdla prorůstá zejména z okolních oblastí. Primární lymfom dělohy tvoří pouze 2 &nbsp;% všech mimouzlinových maligních lymfomů a nejčastěji postihuje právě děložní hrdlo. V oblasti děložního těla převažuje infiltrativní růst, který se projeví jeho celkovým výrazným zvětšením.
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Karcinom_děložního_hrdla“