Intelektuál: Porovnání verzí

Přidáno 284 bajtů ,  před 6 lety
+ lit a ref.
(Drobné úpravy (smazání požadavku k ozdrojování, když v článku není žádné [zdroj?] apod.).)
(+ lit a ref.)
 
== Význam ==
Intelektuál sice bývá zároveň příslušníkem [[inteligence (třída)|inteligence]], není to však totéž, protože intelektuál nemusí nutně být vysokoškolák (akademik), ani pracovat v odpovídajícím zaměstnání. Obvykle se charakterizuje nadprůměrnou schopností slova, mluveného i psaného, snahou o originalitu, jistou nezávislostí a kritičností, ochotou vyjadřovat se o závažných otázkách srozumitelně a hlavně přitažlivě. Intelektuál ovšem také nenese za nic odpovědnost a může mít sklon k vytváření a šíření ideologií, včetně totalitních. Vcelku mívají intelektuálové sklon spíše k [[levice|levici]], ke kritice [[moc]]i, poměrů a podobně.<ref name="A">M. Petrusek (red.), ''Velký sociologický slovník'' I., str. 437.</ref>
 
== Původ ==
Lidé, které bychom dnes označili za intelektuály, se začali vyskytovat od 18. století jako nezávislí spisovatelé bez pevných institučních vazeb, kteří se rádi vyjadřovali k obecným a veřejným otázkám. Byli na jedné straně kritičtí k veřejným poměrům, ale na druhé straně byli často zváni do salonů i k panovnickým dvorům ([[Voltaire]]). Slovo intelektuál jako společné označení vzniklo ve Francii koncem 19. století jako hanlivé označení pro kritiky [[Dreyfusova aféra|Dreyfusovy aféry]], kterým politikové ([[Georges Clémenceau]], 1892) vytýkali elitářství, nedostatek vlastenectví a loajality.<ref name="A"/>
 
== Sporná hodnocení ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* M. Petrusek (red.), ''Velký sociologický slovník'' I. Praha: Karolinum 1998. Heslo Intelektuál
* [[Julien Benda]], ''Zrada vzdělanců''. Praha: Mánes 1929
=== Související články ===
* [[Odpovědnost intelektuálů]]