Kolonizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava opakovaných referencí (data z WP:WCW) |
|||
Řádek 8:
== Zemědělská kolonizace ==
Vnitřní kolonizace, příprava a obdělávání zemědělské půdy, začíná se vznikem usedlého [[zemědělství]] jako [[klučení]] a [[mýcení]] lesů a podobně. Zemědělský způsob života sice umožňuje obživu podstatně více lidem na stejném prostoru než způsob sběračsko-lovecký, vytváří však také velké demografické přebytky a tím přelidnění. Zemědělské osady tak stále hledaly vhodnou půdu pro kolonizaci ve svém okolí a když byla vyčerpána, podnikali mladí lidé i výpravy do vzdálenějších krajin.
Tento pohyb lidí a usídlování v okrajových částech říší podporovali také panovníci. [[Chammurapiho zákoník]] počítá s tím, že vojáci dostávali půdu na hranicích, aby říši bránili a římští císařové usazovali vysloužilé vojáky jako kolóny v okrajových částech říše. Přelidněné řecké obce kolonizovaly západní pobřeží Malé Asie, ostrovy v Egejském moři, Sicílii a jižní Itálii.<ref name="rfr1">''Encyklopedie antiky'', str. 304.</ref> Od vrcholného středověku naopak panovníci méně rozvinutých částí Evropy zvali kolonisty z přelidněného západu, aby kolonizovali neobydlené kraje jejich zemí a zakládali tam i města, která významně zvyšovala jejich příjmy. Tak vznikla od 12. století i převážně německá kolonizace českých zemí, která vyvrcholila zakládáním měst ve 13. a 14. století a pokračovala v horských krajích až do 16. století. Také kolonizace Severní Ameriky od 17. století začala jako kolonizace zemědělská a v 19. století osidlovali ruští carové evropskými kolonisty Rusko a [[Sibiř]].
| |||