Bitva u Zenty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m změna a kosmetika infoboxu; kosmetické úpravy |
místo |
||
Řádek 6:
| komentář = Hrubý plánek ze 17. století
| trvání = [[11. září]] [[1697]]
| místo = u [[
| výsledek = drtivé vítězství Habsburků
| strana1 = [[Svatá říše římská]]
Řádek 17:
| ztráty2 = přes 30 000 mužů
|}}
'''Bitva u Zenty''' (odpoledne [[11. září]] [[1697]], [[Senta]]) byla poslední velkou bitvou mezi křesťanskou [[Evropa|Evropou]] a [[osmanská říše|Osmanskou říší]] v [[17. století]] a představuje jednu z nejdrtivějších porážek turecké historie. Příčinou střetnutí byla snaha tureckého [[sultán]]a získat zpět území v [[Uhersko|Uhrách]] a [[Sedmihradsko|Sedmihradsku]], která ztratil po [[bitva u Vídně|bitvě u Vídně]].
Sultán [[Mustafa II.]] vytáhl podél [[Dunaj]]e na sever. [[Evžen Savojský]] jej očekával u [[Petrovaradín]]a, ale osmanská vojska u soutoku [[Tisa|Tisy]] a Dunaje změnila směr a podél západního břehu Tisy vyrazila k severu. Zásadní roli nyní sehrál fakt, že obě strany tápaly ve [[válečná mlha|válečné mlze]] a měly zkreslené představy o tom, kde je a co dělá protivník. Sultán plánoval, že někde v oblasti Zenty přejde přes Tisu a vpadne do [[Sedmihradsko|Sedmihradska]]. Tím by před ním ležela prakticky nechráněná oblast a od hlavních nepřátelských sil, které tušil někde v zádech, by jej dělila velká řeka. Problém však byl, že Evženovým vojákům se podařilo zajmout vysokého tureckého důstojníka, který plán prozradil.
| |||