Gotická architektura: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- dč (zdůvodnění v diskuzi) |
odebrání mezireferenčních odkazů (stačí jediná reference do úvodu a číslování se změní; není tu více knih od jednoho autora) |
||
Řádek 14:
Za první gotickou stavbu je obecně považována přestavba chrámu (přesněji ovšem pouze novostavba jeho západního dvojvěžového průčelí a [[Chór (architektura)|chóru]] s [[chórový ochoz|chórovým ochozem]] a věncem [[kaple|kaplí]]) [[Řád svatého Benedikta|benediktinského]] [[klášter]]a [[Saint-Denis]] nedaleko [[Paříž]]e, který vznikl před polovinou [[12. století]]. Iniciátorem této stavby byl opat [[Suger]], jeden z nejmocnějších mužů tehdejší [[Francie]] a důvěrný přítel králů [[Ludvík VI. Francouzský|Ludvíka VI.]] a [[Ludvík VII. Francouzský|Ludvíka VII.]]. Dochoval se zcela unikátní text, v němž opat Suger popisuje průběh stavby.<ref>''Skutky opata Sugera'', texty opata Sugera ze Saint-Denis, Bernarda z Clairvaux a Viléma ze Saint-Denis, Praha 2003.</ref> Tento text je dnes důležitým [[pramen]]em pro poznání a pochopení středověkého myšlení a [[ikonografie]] středověkých staveb. Sugerovou snahou bylo oslavit významného světce a francouzského národního patrona [[svatý Diviš|svatého Diviše]], který zde byl pohřben. V kostele je proto také dodnes [[pohřebiště]] francouzských králů, což jeho význam v Sugerově době pochopitelně ještě zvyšovalo.
Revolučnost Saint-Denis spočívá v tom, že zde bylo novým způsobem spojeno několik stavebních prvků, které byly samostatně užity na některých starších stavbách [[Île-de-France]] a také nedaleké Normandie izolovaně. Vznikl tak celek, který se stal pravzorem všech ostatních [[gotická katedrála|gotických katedrál]]. Především je to žebrová křížová klenba, ale také západní [[průčelí]] s mohutnými vstupními [[portál (architektura)|portály]] a dvojicí [[věž]]í, [[chórový ochoz]] (v Saint-Denis nezvykle [[dvojlodí|dvojlodní]]) s věncem kaplí, použití [[vitráž]]í osazených v rozměrných oknech a s tím související použití [[opěrný systém|opěrného systému]].<ref>Klein, B.
=== Gotika jako královský sloh a vztah gotiky k antice ===
Řádek 25:
Účinek Saint-Denis byl takřka okamžitý. Velice rychle došlo k přejímání a dalšímu rozvíjení stavebního systému ze Saint-Denis. Významné impulsy však přišly také z jiných staveb, například z katedrály v [[katedrála v Le Mans|Le Mans]].
Na této katedrále, jejíž novostavbu podporoval také [[Seznam anglických králů|anglický král]] [[Jindřich II. Plantagenet]], a která pro [[Plantageneti|Plantagenety]] znamenala v podstatě totéž, co Saint-Denis pro Kapetovce, došlo k zajímavé syntéze [[románský sloh|románského slohu]] s prvky nového slohu gotického. Celá stavba tak působí velice těžce a mohutně, což je sice zcela opačné působení než v Saint-Denis, ovšem přesto je patrný silný vliv této stavby na množství dalších gotických katedrál ve Francii, včetně těch nejvýznačnějších.<ref>Klein, B.
K nejvýznačnějším stavbám z této doby konstituování a hledání gotické architektury patří dále katedrály v [[Katedrála svatého Štěpána (Sens)|Sens]], [[Katedrála Notre-Dame (Noyon)|Noyonu]] a také katedrála v [[Katedrála Notre Dame (Laon)|Laonu]]. Na této ohromné stavbě, budované mezi léty [[1160]]–[[1200]] a sloužící jako významný [[poutní místo|poutní]] kostel, poprvé došlo k dosažení formální jednoty všech architektonických prvků. Pro pozdější vývoj gotických katedrál je důležité především řešení západního dvojvěžového [[průčelí]] se zcela originálně utvářeným zakončením těchto věží a trojicí mohutných vstupních [[Portál (architektura)|portálů]]. Toto velkoryse a v mohutných formách utvářené průčelí opatřené obrovskou [[kružba|kružbovou]] [[Rozeta (architektura)|rozetou]] je skutečně mimořádným architektonickým počinem.<ref>Klein, B.
[[Soubor:Facade-notre-dame-paris-ciel-bleu.JPG|thumb|upright|Západní průčelí katedrály Notre-Dame v Paříži]]
Řádek 33:
Snad nejvýznamnější trojice francouzských katedrál představuje také další fázi vývoje gotické architektury.
Pětilodní [[Katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrála Notre-Dame]] ([[1163]]–[[1245]]) v Paříži je stavbou mimořádnou už svou velikostí, neboť je 130 m dlouhá a výška klenby dosahuje 35 m. Pozoruhodná je též šestipaprsčitá žebrová klenba, jíž je zaklenuta [[hlavní loď]], chór i [[transept]]. Pozoruhodné je i západní průčelí opatřené mj. ''„královskou galerií“'', tj. řadu soch francouzských králů.<ref>Klein, B.
[[Katedrála Notre-Dame (Chartres)|Katedrála]] v [[Chartres]] je nejvýznamnější [[Maria (matka Ježíšova)|mariánskou]] svatyní ve Francii. Tomu odpovídá i architektonické ztvárnění katedrály, která se začala budovat po požáru v roce [[1194]]. Protože prakticky každá nová katedrála tohoto období měla být ještě velkolepější, větší a krásnější než všechny katedrály do té doby postavené, je i Chartres větší a vyšší než Notre-Dame v Paříži. Působí však poměrně těžce, protože zcela záměrně používá velice předimenzované [[pilíř]]e, zdivo a další architektonické prvky. Její interiér je také poměrně temný. Díky tomu ovšem působí také jako pevná, nepohnutelná a prakticky věčná stavba, což byl také hlavní architektonický záměr.<ref>Klein, B.
Poslední z trojice katedrál je [[korunovace|korunovační]] chrám francouzských králů v [[Remeš]]i. Katedrála v Remeši byla budována po požáru předchozí svatyně roku [[1210]]. Chartres předstihuje nikoli rozměry, ale především mírou použití architektonické i sochařské dekorace. Na této katedrále byly poprvé použity [[kružba|kružby]] a stavba je také, především na západním průčelí, vysloveně přeplněna množstvím mohutných gotických soch i nejrůznějších architektonických prvků, jako jsou například veliké [[fiála|fiály]] kryjící [[Tabernákulum|tabernákly]] se sochami andělů a zdůrazňující už tak velmi ozdobný [[opěrný systém]].<ref>Klein, B.
Dalšími významnými katedrálami tohoto období jsou katedrály v [[Katedrála svatého Gerváce a Protáze|Soissons]], [[Katedrála Notre-Dame (Amiens)|Amiens]], [[Katedrála svatého Štěpána (Bourges)|Bourges]] či [[Katedrála svatého Petra (Beauvais)|Beauvais]], kde dosáhla štíhlost a odhmotnění takových rozměrů, že dokonce dvakrát došlo ke zřícení části stavby, a ta musela být pak nákladně obnovována.
Řádek 45:
V době vlády francouzského krále [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíka IX.]] ([[1226]]–[[1270]]) došla francouzská gotika svého vrcholu. Hlavními znaky této fáze gotiky je použití [[kružba|kružby]], v souvislosti s tím mohla být používána skutečně veliká okna, takže ve spojení s [[opěrný systém|opěrným systémem]] došlo k maximálnímu odhmotnění a prosvětlení stavby (ještě pařížská Notre-Dame či katedrála v [[Chartres]] byly v [[interiér]]u značně temné). Teprve v této fázi došlo k maximálnímu potlačení stěny a její redukci na pouhé [[pilíř]]e, takže [[interiér]] katedrály připomíná v podstatě [[Nosná konstrukce|skeletovitý]] „skleník“. Upouštěno bylo také od použití sloupů v mezilodních [[Arkáda (architektura)|arkádách]] ve prospěch důsledného použití svazkového [[pilíř]]e.
Nástup rayonantní (paprskové) gotiky v podstatě znamená dokončení procesu vznikání gotického [[tvarosloví]]. Skončilo období hledání. Nastalo období [[profesionalizace]] a ''''suverénní používání gotického slohu''''. Není náhodou, že právě v této době zřejmě došlo k prvnímu rozsáhlejšímu používání [[stavební výkres|stavebních výkresů]] a [[stavební plán|plánů]].<ref>Klein, B.
=== Saint-Denis ===
První významnou realizací je dostavba Saint-Denis, probíhající od roku [[1231]]. [[Architekt]] citlivě zachoval část Sugerovy stavby, ovšem původní románskou [[bazilika|baziliku]] zcela nahradil novostavbou, která je takřka učebnicovým příkladem gotiky. Štíhlé [[přípora|přípory]] směřují bez přerušení až do klenby, zdivo je maximálně potlačeno, interiér prosvětlují obrovitá okna opatřená kružbou a osazená vitrajemi, včetně obrovitých rozet v osvětlujících [[transept]].<ref>Klein, B.
=== Saint-Germain-en-Laye ===
Jedním z vrcholů katedrální gotiky je paradoxně poměrně malá [[kaple]] královského zámku v [[Saint-Germain-en-Laye]] u [[Paříž]]e. Došlo zde k maximálnímu odhmotnění a prosvětlení prostoru. Interiér je opatřen celou řadou drobných, rafinovaných architektonických hříček. Jednou z nich je například to, že klenba nepřiléhá až ke stěně prolomené rozměrnými okny, nýbrž jsou zde použity jakési „kapsy“, díky nimž může mít okno prakticky obdélný tvar, do něhož je vepsána nesmírně [[subtilní]] kružba, prolomené a prosklená i ve [[cvikl]]ech. Celá kaple tak připomíná téměř klenotnickou práci, jakýsi drobný skvost pro architektonické labužníky.<ref>Klein, B.
[[Soubor:Sainte chapelle - Upper level.jpg|thumb|upright|Interiér horní kaple v Sainte-Chapelle]]
=== Sainte Chapelle ===
Pro nejposvátnější [[relikvie|relikvii]] celého křesťanství, domnělou [[Kristus|Kristovu]] trnovou korunu nechal [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvík IX.]] vybudovat v letech [[1242]]–[[1248]] na svém pařížském hradě dvoupatrovou [[Sainte Chapelle|''„svatou“'' kapli]], která patří k tomu nejnádhernějšímu, co nám středověk zanechal. Zatímco prostor dolní kaple je pochopitelně nízký a temný, je prostor nad ní umístěné horní kaple ztělesněním všeho, co přinesla rayonantní gotika. Mohutný, zlatem a světlem vitráží svítící prostor prolomený obrovskými okny a opatřený dokonale formovanou [[žebrová klenba|žebrovou klenbou]]. Na místě [[oltář]]e pak stojí vyvýšená podklenutá konstrukce s dvojicí šnekových schodišť po stranách, na níž stojí mohutný [[baldachýn]], pod kterým byla nejposvátnější relikvie křesťanství uložena. Součástí kaple pak byla také podklenutá vnější [[terasa (stavba)|terasa]], která sloužila k ukazování relikvie při velikých [[církevní svátek|církevních svátcích]].<ref>Klein, B.
=== Další stavby ===
Řádek 73:
[[Itálie]] gotiku, v té podobě kterou známe z Île-de-France, nikdy nepřijala. Došlo zde ovšem k vytvoření její zcela specifické varianty, kombinující [[románský sloh|románský]] a gotický sloh, mnohdy se silnými vlivy [[Byzantská říše|byzantské]] či [[Arabové|arabské]] architektury ([[Benátky]]). Protože byla Itálie ve středověku rozdělena na množství samostatných států, je její podoba velmi různorodá.
Gotika v Itálii si téměř vůbec nevšímá konstrukce. [[Opěrný systém]], [[gotická katedrála|katedrální rozvrh]] a [[Skeletová konstrukce|skeletovou]] konstrukci bychom zde téměř nenašli. Naopak je italská gotika často velice dekorativní. To je patrné už u staveb, jakými je San Francesco v [[Assisi]] ([[1228]]–[[1253|53]]). Italské stavby však za francouzskými nijak nezaostávají v honbě za velikostí, jak dokládá příklad [[dóm]]ů v [[Siena|Sieně]] ([[13. století|13. stol.]]-[[1348]]), [[Florencie|Florencii]] ([[1292]]–[[1436]]) i [[Milán|Milánu]] ([[1387]]–[[1813]]). Pozoruhodnými světskými stavbami jsou pak především [[palác]]e v [[Benátky|Benátkách]], například ''Ca d'Oro'' ([[1421]]–[[1436|36]]) nebo ''Dóžecí palác'' ([[1424]])<ref>Borngäserová, B.
[[Soubor:Burgos Cathedral.jpg|thumb|upright|Katedrála ve městě Burgos]]
=== Pyrenejský poloostrov (Španělsko a Portugalsko) ===
{{viz též|Gotická architektura na Pyrenejském poloostrově}}
Království na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] měla ve středověku k Francii poměrně blízko. Francie byla totiž politickým i vojenským spojencem proti [[Arabové|Arabům]]. To se odráží i na celé řadě gotických staveb, i když i zde docházelo k určitým posunům v tvarosloví a stavebních zvyklostech. Zajímavou stavbou z dvanáctého století je katedrála v [[Ávila|Ávile]] či ohromný [[cisterciácký řád|cisterciácký]] klášter v [[klášter Alcobaça|Alcobaçe]]. V třináctém století byly založeny katedrály v [[Burgos]], v [[Toledo|Toledu]] a v [[León (město)|Leónu]].<ref>Klein, B.
Vlivem velké rozdrobeností území je zde architektura také velmi různorodá. Zcela specifickou podobu má například monumentální vrcholně gotická architektura [[Katalánsko|Katalánska]] (katedrála v [[Barcelona|Barceloně]], kostel ''[[Kostel Santa Maria del Mar (Barcelona)|Santa Maria del Mar]]'' tamtéž, [[Katedrála Panny Marie (Girona)|katedrála]] v [[Girona|Gironě]]). Zajímavá je i architektura [[Mallorca|Mallorky]] (Katedrála v Palma de Mallorca, Castell Bellver) a [[Andalusie]] (katedrála v [[Sevilla|Seville]]). Zde se v architektuře paradoxně velice silně uplatnil také arabský vliv. [[Portugalsko]]u vrcholnou gotiku reprezentuje klášter [[klášter Batalha|Batalha]].
Řádek 117:
Ve [[Švábsko|Švábském]] [[Schwäbisch Gmünd|Gmündu]] působili otec [[Jindřich Parléř]] a jeho velmi mladý, ale už velmi schopný syn [[Petr Parléř|Petr]]. Mimořádným a zřejmě společným dílem je Gmündský kostel svatého Kříže. Dalším [[Norimberk|norimberský]] kostel Panny Marie.
Nejdůležitější stavby ovšem realizoval Petr Parléř v Čechách. Je jimi především [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrála svatého Víta]], v níž mladý stavitel předvedl asi nejvíce své neobyčejné [[Tvořivost|invence]]. Parléř na jedné straně zcela integrálně pokračuje ve směru určeném francouzskou rayonantní gotikou, přitom ji však nesmírně inovativně domýšlí, obohacuje a v konečném důsledku vlastně také porušuje a destruuje. Takový charakter mají všechny jeho zásahy na pražské katedrále. Průběžná [[síťová žebrová klenba]], zcela originální, dynamizující způsob formování [[triforium|triforia]], způsobem zaklenutí [[sakristie]] pomocí klenby osazené visutými [[svorník]]y či utvářením a zaklenutím klenby [[kaple]] [[svatý Václav|svatého Václava]]. Podobným [[paradox]]ním dojmem působí však také takřka neuvěřitelný způsob, kterým Parléř vyřešil jižní [[Portál (architektura)|portál]] katedrály. Zmínit je nutné i bohatě dekorovaný [[opěrný systém]], který je mj. zdoben panelací se slepými [[kružba]]mi a [[fiála|fiály]], které jakoby „prorážejí“ konstrukci vlastních opěráků.<ref>Riestra, P.
Dalšími významnými stavbami jsou [[kostel svatého Bartoloměje (Kolín)|kostel svatého Bartoloměje]] v [[Kolín]]ě, [[Staroměstská mostecká věž]] v Praze či žel požárem prakticky zničená a přestavěná [[Kaple všech svatých]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]], která se zřejmě výrazně podobala pařížské [[Sainte Chapelle]].
Řádek 134:
Jiné cihlové stavby sice používají větší množství [[dekor]]u, ale nakládají s ním přesto velmi [[neortodoxní|neortodoxně]]. Někdy tyto stavby dokonce připomenou [[secese|sececní]] cihlovou architekturu. Totéž se však děje i v kameni. Stačí zmínit kroucené [[sloup (architektura|sloupy]] severní boční lodi katedrály v [[Braunschweig]]u či neuvěřitelné dvojité [[šnekové schodiště]] na hradě ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] z doky kolem roku [[1500]], které takřka připomene například tvorbu [[Antoni Gaudí]]ho.
Z tvorby mnoha velmi zajímavých stavitelů zmiňme ještě dva: prvním je [[Arnold von Westfalen]], jehož zámek v [[Míšeň|Míšni]] tzv. [[Albrechtsburg]] (po roce. [[1470]]) dodnes udivuje tím, kolika nejrůznějších variací je schopno gotické tvarosloví. Kamenné prvky jsou stáčeny a křiveny, místnosti jsou zaklenuty ohromnými bezžebernými [[sklípková klenba|sklípkovými klenbami]], kamenné pruty [[ostění]] se vzájemně kříží a přesekávají, vrchní část oken je formována do zvláštního „záclonového“ tvaru.<ref>Riestra, P.
V podobném duchu se nese i tvorba [[Benedikt Rejt|Benedikta Rieda]], jihoněmeckého architekta působícího v Čechách. Jeho nejvýznamnější realizací je tzv. [[Vladislavský sál]] ([[1495]]–[[1515]]) s jezdeckými schody a také s přilehlým Ludvíkovým křídlem na [[Pražský hrad|Pražském Hradě]]. Základem Riedovy tvorby jsou síťové klenby zaklenuté pomocí stáčených žeber. Dalšími například [[palác]] na hradě v [[Blatná (hrad)|Blatné]] či dostavba [[chrám svaté Barbory|chrámu svaté Barbory]] v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]].<ref>Riestra, P.
== Významné gotické stavby v České republice ==
| |||