Jukagirové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 26:
 
== Náboženství a mytologie ==
Jukagirové tradičně vyznávají [[šamanismus]]. Tradičně Jukagirové uctívají své předky a přírodní objekty - například [[slunce]], [[země|zemi]], [[voda|vodu]], [[les]] a jiné. Velmi významný byl kult ohně a někteých zvířat, zejména medvěda hnědého, soba, jeřába, krkavce a vlka. Nositeli zla jsou podle Jukagirů neviditelní démoni zvaní ''kukul''', kteří způsobují choroby a epidemie nebo unášejí děti. Mezi zlé bytosti patří také lidožravý obr Rekkenk.
 
Každý jukagirský rod měl svého šamana - ''almu'' či ''volmu''. Šamany bývali u Jukagirů většinou muži. Po smrti byly šamanovy ostatky udržovány(především vlebka) kmenuuchovávány a šaman se stal ochranným duchem celéhosvého rodu. Lebky zemřelých šamanů byly používány i při věštění. Šamani Jukagirů se věnovali léčení, věštění a ochraně lidí před vlivu zlých kmenuduchů.
 
U Jukagirů existují představy o rozdělení vesmíru do několika světů: horní, střední (země) a nižší světy (''Abidzi'' - podsvětí; žijí zde duše zemřelých). Znají však také představy o [[Reinkarnace|reinkarnaci]] duší, která zpravidla probíhá v rámci jednoho rodu.
 
Etnolog [[Waldemar Bogoras]] zaznamenal mýtus, podle něhož Jukagirové vzešli ze spojení osamělého rybáře a [[jeřáb sibiřský|bílé jeřábice]]. Mezi známé postavy jukagirských mýtů, nebo spíše historických pověstí, patří pololegendární náčelník Edilvej.
 
U Jukagirů existují představy o rozdělení vesmíru do několika světů: horní, střední (země) a nižší světy (''Abidzi'' - podsvětí; žijí zde duše zemřelých).
== Tradiční způsob života ==
Hlavním tradičním způsobem obživy Jukagirů je lov ([[jelen|jelenů]], [[Los evropský|losů]], [[sobol|sobolů]]), rybolov, sběr lesních plodů (Jižní i Severní Jukagirové) a také chov [[sob|sobů]] (pouze Severní Jukagirové).