Během první třetiny 16. století Portugalci poznali všechny zásadní ostrovy v prostoru [[Arabské moře|Arabského moře]], jako dnes jemenský ostrov [[Sokotra]] ([[1503]]), souostroví [[Seychelly]] ([[1503]]), [[Komory]] ([[1505]]–[[1506]]), tři ostrovy ze souostroví [[Maskarény]] – [[Mauritius]] ([[1505]]–[[1510]]), [[Réunion]] ([[1513]]) a [[Rodrigues]] ([[1528]]), a [[Čagoské ostrovy]] ([[1532]]). Výstavbou tvrzí v klíčových přístavech [[Kóčín]] ([[1503]]), [[Velha Goa|Goa]] ([[1510]]) a [[Hormuz|Ormuz]] ([[1515]]) mezitím obdivuhodně rychle dostali pod kontrolu větší část objemu tamějšího námořního obchodu. Jakmile byli pevně zachyceni v západní části Indického oceánu, mohli začít pronikat dále na východ.<ref>''Portugalsko a jeho šťastný král'', s. 111–112</ref>
U [[CejlonMaledivy|Malediv]]u zakotvil [[Lourenço de Almeida]] již v roce [[1505|1506]], prý přiváben vůní [[skořice]], azatímco na [[MaledivySrí Lanka|MalediváchCejlonu]] jej udivení domorodci přivítali jen o něco později téhož roku. K ostrovu byl prý přiváben vůní [[1507skořice]]. Když se v roce [[1511]] ocitla v portugalských rukou [[Malakka (město)|Malakka]] (dnešní Melaka) v [[Malacký průliv|Melackém průlivu]], nejvýznamnější překladiště zboží v jihovýchodní Asii, otevřela se portugalským mořeplavcům cesta do malajského kulturního prostoru, tedy do oblasti dnešní [[Indonésie]]. Neváhali proto ani chvilku a tak se již příštího roku [[1512]] mohl díky pomoci domorodého kormidelníka vylodit na ostrově [[Ternate]] v souostroví [[Moluky]] kapitán [[Francisco Serrão]]. Moluky byly v Evropě známy jako bájné ''ostrovy koření'', poněvadž z nich pocházely na evropských trzích nesmírně ceněné druhy koření [[hřebíček]] a [[muškátový oříšek|muškátový ořech]]. V letech [[1511]]–[[1512]] první portugalští kupci a diplomaté navštívili barmánské státy [[Arakan]] a [[Pegu]], stejně jako [[Siam]] (dnešní Thajsko), a roku [[1513]] pak [[Jorge Álvares]] poprvé obchodoval na území Číny, konkrétně na ostrůvku [[Lin-ťin]] (Tamau) v ústí [[Perlová řeka|Perlové řeky]] nedaleko [[Kanton (Čína)|Kanton]]u (dnes Guangzhou).<ref>''Portugalsko a jeho šťastný král'', s. 112</ref>
[[Soubor:Descobrimentos e explorações portuguesesV2.png|280px|thumb|Přehled nejvýznamnějších zeměpisných objevů portugalských námořníků]]
