Ota IV. Brunšvický: Porovnání verzí

Po smrti císaře [[Jindřich VI. (císař)|Jindřicha VI.]] († [[1197]]) byl několika říšskými knížaty v březnu [[1198]] zvolen římským králem císařův bratr [[Filip Švábský|Filip]], [[Seznam švábských vévodů|vévoda švábský]]. Do dalších událostí však zasáhl [[Seznam papežů|papež]] [[Inocenc III.]] a využil císařovy smrti k posílení svého vlivu v říši. Ota byl jako člen rodu Welfů, oddaných spojenců papežů v Itálii a rivalů dosavadní císařské dynastie [[Štaufové|Hohenštaufů]], pro papeže daleko vhodnější kandidát na uprázdněný římský trůn. Za pomoci vlivu Richarda I. nakonec říšská knížata stranící Welfům, zvolila [[9. červen|9. června]] [[1198]] protikrálem Otu Brunšvického. [[12. červenec|12. července]] [[1198]] byl Ota v [[Cáchy|Cáchách]] korunován na krále kolínským arcibiskupem [[Adolf I.|Adolfem I.]] Korunovace se konala s náhradními korunovačními klenoty, protože pravé byly v držení Hohenštaufů a způsobila konflikt mezi říší a Francií, protože Filip Švábský byl spojenec Francie a Ota Brunšvický podporoval Anglii.

Zvrat událostí nastal roku [[1208]]. [[21. červen|21. června]] [[1208]] byl Filip Švábský zavražděn [[Ota VIII. Wittelsbašský|Otou VIII. z Wittelsbachu]]. Tato událost umožnila Otovi mocenskou restauraci. Uzavřel smír s Hohenštaufy a zasnoubil se s [[Beatrix Štaufská|Beatrix]], dcerou zavražděného protivníka. Ve volbách, konaných [[11. listopad|11. listopadu]]u [[1208]] ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]] dostal hlasy všech zúčastněných volitelů. V roce [[1209]] vykonal římskou jízdu a [[4. říjen|4. října]] [[1209]] byl v [[Řím]]ě korunován na císaře. Po korunovaci odvolal většinu slibů daných svatému stolci a začal s obnovováním říšské správy v Itálii a pokukoval po sicilském dědictví.

Tím se dostal do otevřeného konfliktu s papežem [[Inocenc III.|Inocencem III]]., neboť sicilské království bylo formálně papežským lénem. Papež začal vyjednávat s francouzským králem o získání vojenské podpory. K příchodu francouzské armády nedošlo, ale Filip II. byl tím, kdo papeži připomněl pozapomenutá práva štaufského ''holobrádka z Apulie'',<ref name="Wihoda51">''Zlatá bula sicilská'', str. 51</ref> což byl [[Fridrich II. Štaufský|Fridrich]], osiřelý syn [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]].

Když Ota IV. překročil hranice sicilského království a obsadil jižní Itálii, papež na něj, neposlušného, 18. listopadu 1210 uvalil klatbu a vybídl říšskou opozici k nové volbě.