Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 12 bajtů, před 5 lety
m
Robot: sk:Saturn IB je dobrý článek; kosmetické úpravy
}}
 
'''Saturn IB''' ('''Saturn 1B''') byla americká [[nosná raketa]] [[Rakety Saturn|řady Saturn]] používaná v letech 1965–1975. Její konstrukce vycházela ze starší verze [[Saturn I]]. Od ní se odlišovala silnějšími motory prvního [[Vícestupňová raketa|stupně]], novým systémem řízení letu a přepracovaným druhým stupněm. Právě druhý stupeň byl největší inovací, neboť byl osazen pouze jedním velkým motorem, namísto šesti malých, jako jeho předchůdce. Na nízkou oběžnou dráhu dokázala dopravit náklad o hmotnosti více než 15 tun a byla tak schopna vynést velitelský i servisní modul [[Kosmická loď|kosmické lodi]] [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]], nebo samotný [[lunární modul]].
 
Vývoj rakety probíhal ve vývojovém centru [[NASA]] [[Marshall Space Flight Center]] (dříve [[Army Ballistic Missile Agency]]) v [[Huntsville (Alabama)|Huntsville]] v [[Alabama|Alabamě]] pod vedením hlavního konstruktéra [[Wernher von Braun|Wernhera von Brauna]]. Práce na Saturnu IB začaly prakticky souběžně se Saturnem I, protože oba vycházely z konceptu Saturnu C-1, navrženého roku 1959. Pro verzi IB se čekalo pouze na vývoj nového motoru pro druhý stupeň.
| kapitola = SATURN I AND IB AND THE LOWER STAGES
| strany = 77
}}</ref> Pro původní stupeň S-I byla délka nádrží upravena na 12 metrů, nový stupeň musel pojmout více paliva, a proto byly nádrže prodlouženy na 16 metrů. Celková výška prvního stupně (i s motory a adaptérem pro druhý stupeň) byla 25,5 metru. Po naplnění kyslíkových nádrží docházelo k prodloužení (viz [[deformace]]) až o 63,5 milimetru, proto byly nádrže na horním [[nosník]]u uloženy posuvně.<ref name="bilstein_77"/>. Při letu byly nádrže rozděleny do dvojic a každá dvojice napájela dva motory. Pro zajištění stabilní polohy byly nádrže vybaveny přečerpávacím zařízením, které bylo schopno vyrovnat hladiny v nádržích. Tento systém bylo možno použít i při výpadku jednoho z motorů k přesměrování paliva do dalších motorů. Prostřední kyslíková nádrž dodávala kyslík pro vnější motory se směrovatelným [[tah]]em.<ref name="bilstein_77"/>. Při startu také docházelo k vibracím a rázům, které způsobovaly šplouchání paliva v nádržích. Tento problém se objevil už při prvních misích Saturnu&nbsp;I, proto byly přidány do nádrží přepážky, které tomu zabraňovaly. Saturn&nbsp;IB jimi byl vybaven již od prvních letů.
 
Kvůli spotřebě pohonných látek při letu bylo nutné kompenzovat jejich objem v nádržích. K tomu sloužily dva nezávislé systémy. První systém zajišťoval kompenzaci objemu kapalného kyslíku. To bylo řešeno tepelným výměníkem, do nějž byla přivedena část kapalného kyslíku, ta byla ohřáta plyny vystupujícími ze spalovací turbíny motorů [[H-1]]b a vedena ve formě plynu zpět do nádrže. Pro kompenzaci objemu [[RP-1]] byl systém jednodušší, byl tvořen pouze tlakovými nádobami s dusíkem, postupně doplňovaným do nádrží.<ref name="bilstein_77"/> Podobný princip byl uplatňován i na druhém stupni. V případě druhého stupně však byl komplexnější a plnil více funkcí.
=== Druhý stupeň ===
[[Soubor:Saturn IB second stage the SIV-B.png|thumb|left|1.&nbsp;Přední stěna 2.&nbsp;Přívodní kanál kapalného vodíku 3.&nbsp;Senzory hladiny paliva 4.&nbsp;Nádrž na kapalný kyslík 5.&nbsp;Izolace 6.&nbsp;Záložní moduly řízení pohonu 7.&nbsp;Záďová obruba 8.&nbsp;Záďový mezistupeň 9.&nbsp;Příďová obruba 10.&nbsp;Tunel pro kabeláž 11.&nbsp;Tlakové nádoby s heliem 12.&nbsp;Přepážka mezi prostory pro kyslík a vodík 13.&nbsp;Nádrž na kapalný kyslík 14.&nbsp;Pomocné motory 15.&nbsp;Separační rovina 16.&nbsp;Podpůrná konstrukce 17.&nbsp;Zpětné rakety 18.&nbsp;Hlavní motor&nbsp;J-2]]
Druhý stupeň byl osazen jedním motorem [[J-2]] na kapalný kyslík a vodík. Nádrže byly vyrobeny ze svařovaných plátů o tloušťce 19&nbsp;milimetrů ze [[Slitina|slitin]] hliníku. Vnitřní plášť nádrží tvořil jediný válcový svařenec a prostory pro kapalný vodík (nahoře) a kapalný kyslík (dole) byly odděleny speciálně navrženou přepážkou (na obrázku označena&nbsp;12). Tato přepážka byly klíčovou součástí celého stupně, neboť plnila funkci výztuže a tepelné izolace. V oddělených prostorech byly velmi rozdílné teploty, kapalný kyslík byl skladován při −172&nbsp;°C a kapalný vodík při −253&nbsp;°C.<ref name="bilstein_167">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Bilstein
| kapitola = PUTTING TOGETHER THE PIECES
[[Kategorie:NASA]]
[[Kategorie:Program Apollo]]
 
{{Link GA|sk}}
168 783

editací