Wikipedie

Josef Hlavatý: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Wikifikace... prosím přispívající, aby dodržovali pravidla Wikipedie. Ach jo.
Řádek 11:
| místo =
| jazyk =
}}</ref>, [[Plzeň]]) byl mladý [[pivovar]]ský dělník, který se po vzoru [[Jan Palach|Jana Palacha]] [[sebeupálení|upálil]] ve večerních hodinách [[20. leden|20. ledna]] [[1969]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 23:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> na podstavci pomníku [[NáměstíTomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] (Plzeň)|pomníkuna [[Náměstí T. G. Masaryka]] na (Plzeň)|stejnojmenném náměstí]] v [[Plzeň|Plzni]] na protest proti [[Invaze do Československa|sovětské okupaci Československa]]. SvůjInspirován byl podobným činem [[Jan Palach|Jana Palacha]], který se ze stejného důvodu upálil 16. ledna na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí v Praze]]. Hlavatý svůj čin provedl potompoté, co se dověděl, že Jan Palach v Praze na klinice popálenin zemřel, po osmé hodině večer na podstavci pomníku.{{Zdroj?}} Zemřel v sobotu 25. ledna 1969, v den Palachova pohřbu Jana Palacha.
 
{{Neověřeno část}}
Řádek 29:
Hlavatý byl dělník, který měl problémy s komunistickým režimem, byl proti sovětské okupaci Československa.<ref>Deník "Práce", konec ledna 1969</ref> Hlavatému vyčítali tehdy i nějaký počet zameškaných směn a antikomunistické uvažování)<ref>dle historika Petra Blažka: "Oběť nejvyšší", ČT2, 20:00, 19.1.2014</ref> Zvolené místo protestu (Náměstí T. G. Masaryka, kde došlo k velkým nepokojům po měnové reformě v roce 1953 s vyhozením busty "prvního dělnického prezidenta" Gottwalda z oken Obchodní akademie a následné bezprostřední již předem připravené<ref>V. Havlic: Památník Národního osvobození, MÚ Plzeň 2008</ref>"odvetné" likvidaci památníku Národního osvobození upomínajícího na vznik demokratické ČSR v roce 1918 se stržením pomníku prezidenta Masaryka komunistickým vedením města a následným přejmenováním náměstí) hodně napovídalo o smýšlení tohoto mladíka, s jeho obdivem k První republice, která měla u prosté veřejnosti tehdy obrovský status,<ref>Nová Praha. srpen 1968</ref> mnohem vyšší, než sověty potlačený polednový obrodný proces (tehdejší anketa o největší osobnost: 1. [[T.G. Masaryk]], 2. Dubček, 3. Karel IV, největší doba: 1. První ČSR, 2. doba Karlova, 3. obrodný proces 1968).<ref>Listy, srpen 1968</ref>
 
Aktivně se rovněž účastnil odporu proti okupantům při jejich srpnovém příjezdu do Plzně ve středu 21.8. 1968 (sundávání orientačních tabulek, vylepování protiokupačních plakátů).{{Zdroj?}}
 
Na rozdíl od Jana Zajíce, který při svém upálení se 24. února 1969 podepsal jako pochodeň č.&nbsp;2, Hlavatý po sobě nezanechal žádné písemné materiály (krom ústního sdělení při převozu do nemocnice, že to udělal kvůli Rusům, že okupanty nemá rád{{Zdroj?}}), týkající se jeho protestu. Na pošpinění jeho činu měl tehdy největší podíl denník KSČ Rudé Právo. Není tedy běžně uváděn jako druhá lidská pochodeň. V současné veřejnosti je jeho čin znám pouze úzkému okruhu "zasvěcených" a ve sdělovacích prostředcích není připomínán vůbec.
 
O jeho činu se zmínil v Československém rozhlase tehdejší prezident Ludvík Svoboda ve čtvrtek 22. ledna 1969, když vyzýval mladé lidi, aby přes pokračující okupaci a normalizaci čin Jana Palacha neopakovali.{{Zdroj?}}
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Hlavatý“