Ústava Československé socialistické republiky: Porovnání verzí

[[Ústava]], jež realizovala přechod od [[parlamentarismus|parlamentarismu]] k jednotě [[státní moc]]i, ukončila období [[Lidová demokracie|lidové demokracie]] a s provoláním ''Socialismus v naší vlasti zvítězil!'' zakotvila vizi jeho dalšího budování. Hlava první ''Společenské zřízení'' mimo jiné zaváděla vedoucí úlohu KSČ. Hlava druhá ''Práva a povinnosti občanů'' definovala základní [[občanská práva]] občanů ČSSR. Hlava třetí upravovala jednokomorové [[Národní shromáždění Československé socialistické republiky|Národní shromáždění]], hlava čtvrtá [[prezident]]a, hlava pátá [[Vláda|vládu]], hlava šestá [[Slovenská národní rada|Slovenskou národní radu]], hlava sedmá [[Národní výbor (1945-19901945–1990)|národní výbory]]. Hlava osmá ''Soudy a prokuratura'' upravovala otázku organizace soudů a [[Prokuratura v ČSSRČeskoslovensku|prokuratur]] a mimo jiné stanovovala vázanost soudce [[Právní řád|právním řádem]] socialistického státu, který musel být vykládán v souladu se [[Socialistické právní vědomí|socialistickým právním vědomím]]. Hlava devátá ''Ustanovení obecná a závěrečná'' rušila předchozí [[Ústava Československé republiky|ústavu z roku 1948]], vytvářela odkaz na právní předpis řešící [[občanství]], definovala hlavní město a [[Vývoj československých státních symbolů|státní symboly]].

Ústavní zákon o&nbsp;československé federaci vytvořil v&nbsp;hlavě třetí (čl.&nbsp;29 až 59) z&nbsp;organizačního hlediska dvoukomorový parlament – [[Federální shromáždění|Federální shromáždění ČSSR]] ([[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovna lidu]] a&nbsp;[[Sněmovna národů]]).<ref name="UZ1431968-29">Čl. 29 [http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1968.html ústavního zákona č.&nbsp;143/1968&nbsp;Sb.], o&nbsp;československé federaci, ve znění pozdějších předpisů.</ref> S&nbsp;ohledem na [[zákaz majorizace]] však Federální shromáždění fungovalo jako parlament tříkomorový, když ve vymezených případech hlasovali ve Sněmovně národů odděleně poslanci zvolení v&nbsp;[[Česká socialistická republika|České socialistické republice]] a&nbsp;poslanci zvolení v&nbsp;[[Slovenská socialistická republika|Slovenské socialistické republice]]; k&nbsp;přijetí byly potřeba hlasy většiny všech poslanců zvolených v&nbsp;České socialistické republice a&nbsp;většiny všech poslanců zvolených v&nbsp;Slovenské socialistické republice, pokud nebyla vyžadována kvalifikovaná většina.<ref name="UZ1431968-42">Čl. 42 [http://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1968.html ústavního zákona č.&nbsp;143/1968&nbsp;Sb.], o&nbsp;československé federaci, ve znění pozdějších předpisů.</ref>

Hlava pátá Ústavy ČSSR pojednávající o&nbsp;vládě byla zrušena ústavním zákonem o&nbsp;československé federaci. Do působnosti vlády patřilo mimo jiné řídit a&nbsp;kontrolovat práci národních výborů. Vláda byla ústavně zmocněna vydávat na základě zákonů a&nbsp;k&nbsp;jejich provádění nařízení a&nbsp;usnesení. Ministerstva a&nbsp;ostatní [[Ústřední orgán státní správy|ústřední orgány státní správy]] mohly vydávat obecně závazné právní předpisy na základě a&nbsp;k provedení zákonů i&nbsp;vládních nařízení. Nejvyšší ústavní sankcí při vyvození ústavní odpovědnosti vlády a&nbsp;jejích členů byl návrh Národního shromáždění prezidentu republiky, aby odvolal vládu nebo&nbsp;kteréhokoliv jejího člena.

Hlava sedmá Ústavy ČSSR zakotvovala instituci [[Národní výbor (1945-19901945–1990)|národních výborů]], které vykonávaly [[státní moc]] a&nbsp;státní správu.

Hlava devátá Ústavy ČSSR obsahující obecná a&nbsp;závěrečná ustanovení upravovala [[Státní znak Československé socialistické republiky|státní znak]] a&nbsp;[[ČeskoslovenskáVlajka Československa a českáČeské vlajkarepubliky|státní vlajku]] a&nbsp;do účinnosti ústavního zákona o&nbsp;čs. federaci také hlavní město, územní organizaci a&nbsp;ve věcech státního občanství odkazovala na zvláštní zákon. Změny, které přinesl ústavní zákon o&nbsp;čs. federaci, souvisely především s&nbsp;nutností úpravy symbolů, území a&nbsp;hlavního města nejen ČSSR, ale i&nbsp;obou republik.

V&nbsp;listopadu 1988 vznikla 153členná komise KSČ a&nbsp;Národní fronty pro přípravu nové [[Ústava|ústavy]] v&nbsp;čele s&nbsp;[[MiloušMiloš Jakeš|MiloušemMilošem Jakešem]].<ref name="III-jan390">{{Citace monografie | příjmení = Gronský | jméno = Ján | odkaz na autora = Ján Gronský | titul = Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa | vydavatel = Univerzita Karlova v&nbsp;Praze, nakladatelství Karolinum | místo = Praha | rok = 2007 | počet svazků = IV | počet stran = 442 | strany = 390 | svazek = III | isbn = 978-80-246-1285-0}}</ref> Oficiálně vznikla také pracovní skupina v&nbsp;čele s&nbsp;[[Marián Čalfa|Mariánem Čalfou]] (jež však fungovala již od roku 1987).<ref name="III-jan390" /> Byly zahájeny práce na nové ústavě, která měla být přijata po XVIII.&nbsp;sjezdu KSČ v&nbsp;průběhu roku 1990.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Lazový | jméno =Ľubomír| titul = Otáznikov viac, než je zdravé | periodikum = Smena | datum vydání = 1989-11-10 | ročník = 42 | číslo = 265 | strany = 3 | url = http://www.sme.sk/c/5102053/co-leti-tuto-zimu-geometricky-strih-vlasov-smena-10-november-1989.html | jazyk = slovensky}}</ref> Poslední pracovní text ústavy, která byla koncipována jako společná pro federaci i&nbsp;obě republiky, již neobsahoval ustanovení o&nbsp;vedoucí úloze KSČ a&nbsp;rozšiřoval do určité míry katalog základních práv.<ref name="III-jan390" />

Události listopadu 1989 však znamenaly konec diskusím o&nbsp;nové ústavě socialistického Československa. Již v&nbsp;prosinci 1989 byl publikován text návrhu ústavy, jehož autorství je přisuzováno [[Pavel Rychetský|Pavlu Rychetskému]], který navázal na diskuse vysokoškolských pedagogů, kteří své fakulty museli po roce 1969 opustit ([[Zdeněk Jičínský]], [[Václav Pavlíček]], [[Vladimír Mikule]], [[Petr Pithart]], [[František Šamalík]]).<ref name="IV-jan46">{{Citace monografie | příjmení = Gronský | jméno = Ján | odkaz na autora = Ján Gronský | titul = Komentované dokumenty k ústavním dějinám Československa | vydavatel = Univerzita Karlova v&nbsp;Praze, nakladatelství Karolinum | místo = Praha | rok = 2007 | počet svazků = IV | počet stran = 649 | strany = 46 | svazek = IV | isbn = 978-80-246-1389-5}}</ref> Tento návrh [[Občanské fórum|Občanského fóra]] se však nestal předmětem jednání ve [[Federální shromáždění ČSSR|Federálním shromáždění]].

* [http://www.komunistickepravo.cz Bobek, M. -, Molek, P. -, Šimíček, V. (eds.): ''KOMUNISTICKÉ PRÁVO V ČESKOSLOVENSKU -– Kapitoly z dějin bezpráví.'' Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, Brno, 2009, 1007 s. (PDF ke stažení)]