Krevní transfuze: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: bs:Transfuzija krvi je dobrý článek; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Krevní transfúze''' je proces, během kterého je do [[Oběhová soustava|krevního oběhu]] příjemce vpravena [[krev]] nebo krevní složky od dárce. Krevní transfúzi je možné považovat za specifický případ [[transplantace]] orgánu. Slovo transfúze je složeno ze slovních základů [[trans]] (jenž zde vyjadřuje směřování či přenos [[krev|krve]] z jednoho [[organismus|organismu]] do druhého) a slova [[fúze]], které vyjadřuje vzájemné spojení [[krev|krve]] ze dvou různých organismů v jednom společném [[krevní řečiště|krevním řečišti]].
[[ImageSoubor:Direct-blood-transfusion.jpg|thumb|Stříkačka pro přímou krevní transfúzi z druhé světové války]]
Účelem transfúze krve je udržení [[život]]a pacienta, který utrpěl ztrátu krve (zapříčiněnou například [[trauma]]tem nebo [[chirurgie|chirurgickou]] [[operace (medicína)|operací]]), nebo jehož [[krvetvorba]] je omezena nemocí.
 
Řádek 11:
 
=== Soutěž mezi Anglií a Francií ===
O první transfúze se v [[Oxford]]u pokoušel kolem roku [[1639]] badatel [[Francis Potter]], ale příliš se mu nedařilo. Na jeho závěry navázali další vědci a roku [[1656]] byla provedena první úspěšná [[infúze]] – injekcí bylo do těla psa vpraveno [[opium]]. Transfúzi roku [[1665]] znovu zkouší další anglický vědec, [[Richard Lower]], a rozvíjí metodu transfúze krve u zvířat. Opakovaně pak provádí transfúze mezi dvěma psy, kdy spojí krční [[tepna|tepnu]] psa – dárce s krční [[žíla (biologie)|žílou]] psa – příjemce, a to pomocí stříbrné trubičky. Výzkumem se snaží zjistit, zda přenos krve způsobil také přenos povahových vlastností. Klade si řadu, z dnešního pohledu naivních, otázek – např. „''co se stane, pokud převedeme krev z plachého psa do zuřivého''?“ nebo: „''změní se u zvířete transfúzí barva srsti''?“ V roce [[1667]] prováděl lékař [[Edmund King]] neúspěšné pokusy s transfúzí krve z telete do ovce. Ještě téhož roku provedl převod krve z ovce do psa a z jehněte do lišky. Cílem bylo opět zjistit, zda se přenesou vlastnosti z jednoho zvířete na druhé. Toto vědecké zkoumání anglických badatelů sledovali s určitou žárlivostí jejich kolegové ve Francii. Roku [[1666]] se konečně rozhodli Angličanům konkurovat. [[Paříž]]ský lékárník a výzkumník [[Claudie Perrault]] tak provede první vážně míněný pokus na kontinentě, když se pokouší provést transfúzi mezi dvěma psy. První skutečně ověřenou, veřejně provedenou a technicky úspěšnou transfúzi provedl rovněž Francouz, matematik, astronom, filozof a lékař [[Jean-Baptist Denis]] roku [[1667]]. Nejprve prováděl pokusy na zvířatech, přičemž zdokonalil způsob propojení dárce a příjemce krve. Téhož roku se pokusil o první transfúzi krve ze zvířete na člověka, kterou označil za úspěšnou. Podle Denise se krevní transfúze u člověka osvědčila a tak ve svých pokusech během roku 1667 pokračoval, čímž postupně přenesl transfúzi z laboratoře do lékařské praxe. Angličtí vědci vycítili, že jejich úspěchy jsou ohroženy a že jsou ve výzkumu krve pozadu. V listopadu [[1667]] tak [[Richard Lower]] a [[Edmund King]] společně provedli první transfúzi krve u člověka na území [[Anglie]]. Opět se jednalo o převod krve ze zvířete na člověka (přesněji z ovce na jistého pana Arthura Coga). Jaký účinek tyto transfúze skutečně měly lze jen těžko určit. Převod zvířecí krve do lidského organismu zřejmě způsobil pouze mírnou [[alergie|alergickou]] reakci, jelikož převedené množství krve bylo ve všech případech (ve [[Francie|Francii]] i [[Anglie|Anglii]]) pravděpodobně velmi malé.
 
=== 1667 – tragédie ve Francii ===
Řádek 17:
 
=== Konečné vítězství ===
K problému transfúze krve se věda vrátila až roku [[1816]], kdy se tématu s velkou zodpovědností, a s pečlivým vědeckým přístupem, ujal profesor fyziologie a porodnictví [[James Blundell]], který vydal roku [[1824]] knihu o transfúzi krve, v níž zdůraznil zásadu, že krev lze při transfúzi převádět pouze z člověka na člověka. Byla provedena řada úspěšných transfúzí krve, ale u mnoha pacientů se stále projevovaly nepříznivé reakce na převedenou krev, které v několika případech skončily smrtí. Až na počátku 20. století [[biolog]] [[Karl Landsteiner]] objasnil ,v čem je hlavní problém při neúspěšných transfúzích krve. Objevil totiž [[krevní skupiny]] a zjistil, že pokud má dárce krve jinou krevní skupinu než příjemce, dochází v těle pacienta k nebezpečné reakci. Zbývající záhadné reakce při transfúzích pak vysvětlil opět [[Karl Landsteiner]] (ve spolupráci s [[A. S. Wiener|A. S. Wienerem]]em) roku [[1941]] objevením [[Rh faktor|Rh faktoru]]u.
 
== Možnosti krevní transfúze ==
Řádek 26:
Tabulka názorně ukazuje, že příjemce s krví AB+ může obdržet krev jakéhokoliv dárce, proto se mu říká ''[[univerzální příjemce krve]]''. Naopak krev skupiny 0− může být darována všem příjemcům, jde o ''[[univerzální dárce|univerzálního dárce krve]]''.
=== Možnosti transfúze plazmy ===
[[Soubor:Plasma-donation.png|right|190px|thumb|Vliv krevní skupiny na kompatibilitu plazmy při transfúzi.]]{{Kompatibilita krevní plazmy}}
Kompatibilita základních krevních skupin pro přenos plazmy je přesně opačná, než pro přenos krve.
Řádek 41:
 
{{Portály|Medicína}}
 
[[Kategorie:Transfúzní lékařství]]
 
{{Link FA|hr}}
{{Link FA|sr}}
{{Link GA|bs}}