Verze z 24. 1. 2014, 10:08 editovat 77.48.245.77 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 24. 1. 2014, 10:35 editovat zrušit editaci 188.95.127.239 (diskuse) Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 15: \| povodí = [[Rýn]], [[Dunaj]], [[Salzach]], [[Enže\|Enns]] }} '''Rakouské Alpy''' jsou horským systémem zahrnujícím do sebe všechna pohoří [[Alpy\|Alp]], nacházejících se v [[Rakousko\|Rakousku]]. ~~Ahoj~~ == Charakteristika == Povrch Rakouska tvoří ze dvou třetin [[Alpy]] náležící horopisně pod [[Východní Alpy]]. [[Alpy]] však nezabírají celou [[rozloha\|rozlohu]] [[země]] a najdeme zde hned několik zcela odlišných [[pohoří]] a krajinných celků. Tvář alpských hřebenů je rozbrázděná množstvím většinou podélně tekoucích [[řeka\|řek]], tvořících až několik desítek [[kilometr]]ů dlouhá [[údolí (geomorfologie)\|údolí]]. ~~Ahoj~~ == Geologické složení == Na území [[Rakousko\|Rakouska]] zasahují z celkového členění pouze [[Východní Alpy]]. Ty dále dělíme na tři [[geologie\|geologické]] celky. ''Hlavní alpský hřeben'', který tvoří převážnou většinu z nejmohutnějších rakouských pohoří spadá pod [[Centrální krystalické Alpy]]. Převládající horninou je zde [[Rula (hornina)\|rula]], [[žula]], [[svor]]y, [[břidlice]], ale také okrajově [[pískovec]], [[vápenec]] či [[dolomit]]. Na tento hlavní hřeben je od severu natlačen mladší masiv ''Severních vápencových Alp''. Ten je tvořen [[trias]]ovými, [[jura\|jurskými]] a [[křída\|křídovými]] [[hornina]]mi. Dominantními [[hornina]]mi jsou zde [[vápenec]] a [[dolomit]]. Totéž platí o třetí skupině Alp - ''Jižních vápencových Alp''. ~~Jak je~~ == Vodopis == [[Soubor:rakouske alpy 5.jpg\|thumb\|přehradní jezera Oscheniksee a [[Bösecksee]] ([[Vysoké Taury]])]] [[Soubor:Austrian.waterfall.at.krimml.arp.jpg\|thumb\|[[Krimmelské vodopády]]]] '''Alpy''' jsou hlavní [[pramen]]nou oblastí [[evropa\|Evropy]]. Téměř celé území [[rakousko\|Rakouska]] patří do povodí [[Dunaj]]e. Významnější výjimkou je nejzápadnější spolková země [[Vorarlberg]], odkud jsou [[řeka\|řeky]] odvodňovány do horního [[Rýn]]a, případně do [[Bodamské jezero\|Bodamského jezera]]. [[Dunaj]] protéká rakouským územím v délce 350 km a je jeho jedinou splavnou řekou. Do Dunaje se vlévají téměř všechny alpské řeky. Na prvním místě to je [[Inn]], [[Salzach]], [[Traun (řeka)\|Traun]], [[Enže\|Enns]], [[Ybbs]], [[Traisen]], [[Dráva]], [[Mur]] a další. Velký podíl na [[průtok]]u řek má více jak 600 km² plochy [[ledovec\|ledovců]]. Rakouské Alpy se mohou pyšnit neobyčejně velkým počtem [[jezero\|jezer]]. Celkově jich je asi 580 a jsou většinou ledovcového původu. Většina z nich jsou malá [[kar]]ová jezírka ukrytá vysoko v horách. Velká jezera hledejme spíše v podhůří [[alpy\|Alp]]. Na [[sever]]u hřebene je to hlavně oblast Solné komory ([[Salzkammergutberge]]) s jezery [[Attersee]] (46,7km²), [[Traunsee]], [[Mondsee]], [[Wolfgangsee]] a další. Na [[jih]]u '''Rakouských Alp''' jsou to jezera v [[klagenfurt\|Klagenfurtské]] kotlině - [[Wörthersee]], [[Ossiachersee]], [[Millstättersee]] atd. V nejvyšších partiích hor, především ve [[vysoké Taury\|Vysokých Taurech]] byla vybudována obrovská [[přehradní nádrž\|přehradní jezera]], která mají nemalý [[energie\|energetický]] význam pro celou zemi. Především [[kaprun\|kaprunská]] soustava jezer, propojených desítkami [[kilometr]]ů náhonů nemá jinde v [[evropa\|Evropě]] obdoby. '''TROLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLOLO''' == Podnebí == [[Rakousko]] stejně jako [[Česko\|Česká republika]] patří do tzv. [[přechodná klimatická zóna\|přechodné klimatické zóny]]. Na rakouském území (především v [[alpy\|Alpách]]) to znamená větší teplotní rozdíly mezi [[zima\|zimou]] a [[léto\|létem]] směrem k [[východ]]u. Na východě je tedy drsnější zima, ale léta teplejší než je tomu na [[západ]]ě území. Dalším důležitým [[podnebí\|podnebným]] [[faktor]]em je [[nadmořská výška]]. Čím větší výška, tím nižší [[teplota]] a naopak více [[srážky\|srážek]]. V plošně rozsáhlých alpských [[údolí (geomorfologie)\|údolích]] s [[kotlina\|kotlinách]] se v zimě za [[bezvětří]] [[kumulace\|kumuluje]] studený [[vzduch]], který hromadí [[mlha\|mlhy]] a [[oblačnost]]. Na alpských [[vrchol (topografie)\|vrcholech]] je však o mnoho tepleji a jasněji. Tomuto teplotnímu [[jev]]u se říká [[Inverze teploty vzduchu\|inverze]]. Specifickým [[jev]]em jsou náhlé změny [[počasí]]. To většinou doprovází silný nárazový [[vítr]] a [[bouře (meteorologie)\|bouře]]. Průměrná zimní [[leden\|lednová]] [[teplota]] na [[úpatí]] '''Rakouských Alp''' je -1[[Stupeň Celsia\|°C]] až -4[[Stupeň Celsia\|°C]], ve vrcholném [[červenec\|červenci]] pak 15[[Stupeň Celsia\|°C]] až 19[[Stupeň Celsia\|°C]]. Největší [[srážky\|srážkový]] průměr mají vzhledem k převládajícímu proudění [[svah]]y obrácené k [[sever]]u a [[severozápad]]u (až 2400 [[Milimetr (srážková míra)\|mm]] [[rok\|ročně]]) V létě spadne v [[průměr]]u dvakrát více srážek než v zimě. [[sníh\|Sněhová pokrývka]] v horách trvá 100 - 200 [[den\|dní]] v roce v závislosti na [[nadmořská výška\|nadmořské výšce]]. ~~co jeee~~ == Fauna a flora == [[Soubor:2Steinboecke.jpg\|thumb\|[[kozorožec\|Kozorožci]] v Berchtesgadenských Alpách]] '''[[Alpy]]''' se prezentují především svým stupňovitým uspořádáním [[vegetační pasmo\|vegetačních pásem]]. [[Svah]]y hor do výše 700 [[metr\|m]] (na jihu do 800 [[metr\|m]]) zaujímají většinou [[Louka\|louky]], [[Pole (zemědělství)\|pole]] případně [[vinice]]. Od této výšky rostou již lesy a to až do výše 2000 m ([[Severní vápencové Alpy]] - 1800 m). Lesy zaujímají v [[Rakousko\|Rakousku]] až 38% celkové [[plocha\|plochy]] země. Nejrozšířenější [[dřevina\|dřevinou]] je [[smrk]]. Nad hranicí [[les]]a šplhá až do výše 2700 m pásmo [[kosodřevina\|kosodřeviny]] a nad touto výškou se na horských holích setkáme s [[porost]]y [[jalovec\|jalovce]], zakrslé [[vrba\|vrby]] a [[rododendron]]y. Nejvyšší patro hor pak patří alpským [[Bylina\|bylinám]]. V horských [[les]]ích dosud žije hojně [[srnec\|srnčí]] [[zvěř]] a [[jelen]]i. Ve vyšších polohách se setkáme s typickými zástupci alpské [[fauna\|fauny]] - [[kamzík]]y, [[kozorožec\|kozorožci]] a [[svišť\|svišti]]. [[Medvěd]] byl sice v [[alpy\|Alpách]] vyhuben, přesto se můžeme s tímto [[představitel]]em největší evropské [[Šelmy\|šelmy]] setkat především v [[oblast]]ech Jižních vápencových Alp ([[Karnské Alpy]]), kde zde [[migrace\|migruje]] z blízkých [[Slovinské Alpy\|Slovinských Alp]]. ~~trolololol~~ == Ochrana přírody == [[Soubor:Dachstein-Mammuthoehle 02.jpg\|thumb\|150px\|[[Dachstein-Mammuthöhle]]]] Kategorie ochrany přírody se rozděluje na několik skupin. Na nejvyšším žebříčku významu jsou Národní parky, za nimi následují přírodní rezervace. Mimo tyto plošně rozlehlí území je chráněno mnoho jednotlivých přírodních úkazů - soutěsek, vodopádů, jeskyní, propastí, jezer, planin, bažin apod. V Rakousku najdeme v současnosti celkem 6 národních parků. Tři se rozkládají na území Alp. * '''Národní park ~~Tvoje~~Vysoké ~~mama~~Taury''' Největším národním parkem je [[Nationalpark Hohe Tauern]] ([[Vysoké Taury]]). Dnešní [[rozloha]] celého parku včetně ochranných [[území]] je 1800 [[Kilometr čtvereční\|km²]] a je tak největším chráněním územím v [[Alpy\|Alpách]]. Území [[Národní park\|NP]] se rozkládá ve spolkových zemích [[Salzbursko]], [[Korutany]], [[Východní Tyrolsko]] a [[Tyrolsko]]. ~~[[ptáci\|í říši]] zastupuje [[výr velký]], [[tetřev]] a velmi vzácný [[boreo]].~~ * '''Národní park Nockberge''' [[Nationalpark Nockberge]] byl vyhlášen v r. 1987 a chrání nenarušenou [[příroda\|přírodu]] v méně známém masivu [[Nockberge]] na území spolkových zemí [[Korutany]], [[Salcbursko]] a [[Štýrsko]]. Na ploše 21000 [[hektar\|ha]] jsou chráněny přirozený [[alpský reliéf]], alpínské louky a vysokohorské partie kolem nejvyšších vrcholů. Významným zásahem do krajiny bylo vybudování vysokohorské [[silnice]] Nockalmstrasse vedoucí až do výše 2000 m n. m. Na ploše parku lze pozorovat bohatou [[Květena\|floru]] (vzácný [[pochybek]], [[bříza zakrslá]], [[mochana]] a další). Ze savců je zde přítomen [[jelen]], [[kamzík]], [[svišť]], [[ptáci\|ptačí říši]] zastupuje [[výr velký]], [[tetřev]] a velmi vzácný [[boreo]]. * '''Národní park Kalkalpen''' [[Nationalpark Kalkalpen]] je nejpozději založeným národním parkem chránící přírodu vápencových Alp v oblasti Pyhrn - Eisenwurzen. Z nejvýznamnějších chráněných krajinných oblastí jmenujme alespoň '''[[Dachstein]]''' s [[jeskyně]]mi [[Dachstein-Mammuthöhle]] a [[Riesenhöhle]] a přilehlá '''[[Gossauské jezero\|Gossauská jezera]]''', část pohoří '''[[Totes Gebirge]]''' v okolí jezera [[Grundlsee]], hluboké údolí řeky [[Enže\|Enns]] zvané '''[[Gesäuse]]'''. V [[Dolní Rakousy\|Dolním Rakousku]] je to oblast vápencového [[vrchol (topografie)\|vrcholu]] '''[[Ötscher]]''' a soutěsek v jeho blízkosti. Jako chráněné oblasti jsou dále vyhlášeny části území tyrolského pohoří Wilder Kaiser a Karwendel. Přírodními parky jsou '''[[Hohe Wand]]''', '''[[Schwarzau im Gebirge]]''' v pohoří [[Rax]], velké území východních [[Nízkých Taur]] - '''Sölktäler'''. Mezi přírodními rezervacemi na území Alp vzpomeňme na prvním místě [[Krimmelské vodopády]], které patří mezi největší v Evropě, dále jezero [[Altausseer See]] v [[Salzkammergutberge]] a mnoho dalších. ~~dalších.~~ == Rozdělení Rakouských Alp == Řádek 51 ⟶ 52: # '''[[Vídeňský les\|Wienerwald]]''' ([[Vídeňský les]]) - [[Schöpfl]] (893 m) # # '''[[Rax]]''' - [[Heukuppe]] (2007 m) # '''[[Schneeberg]]''' - [[Klosterwappen]] (2076 m) # '''[[Gutensteinské Alpy\|Gutensteiner Alpen]]''' - [[Reisalpe]] (1399 m) # '''[[Hornorakouské předhůří]]''' - [[Hohe Nock]] (1903 m) # '''[[Türnitzské Alpy\|Türnitzer Alpen]]''' - [[Türnitzer Höger]] (1372 m) # '''[[Mürzstegerské Alpy\|Mürzsteger Alpen]]''' - [[Windberg]] (1903 m) # '''[[Hochschwab]]''' - [[Hochschwab (hora)\|Hochschwab]] (2277 m) # '''[[Ybbstalské Alpy\|Ybbstaler Alpen]]''' - [[Ötscher]] (1893 m) # '''[[Ennstalské Alpy\|Ennstaler Alpen]]''' - [[Hochtor]] (2369 m) # '''[[Totes Gebirge]]''' - [[Grosser Priel]] (2515 m) # '''[[Salzkammergutberge]]''' - [[Gamsfeld]] (2028 m) # '''[[Dachstein]]''' - [[Dachstein\|Hoher Dachstein]] (2995 m) # '''[[Tennengebirge]]''' - [[Raucheck]] (2431 m) # '''[[Berchtesgadenské Alpy\|Berchtesgadener Alpen]]''' - [[Hochkönig]] (2941 m) # '''[[Dientener Berge]]''' - [[Hundstein]] (2117 m) # '''[[Steinberge]]''' - [[Birnhorn]] (2634 m) # '''[[Kaisergebirge]]''' ([[Wilder Kaiser]]) - Ellmauer Halt (2344 m) # '''[[Chiemgauské Alpy\|Chiemgauer Alpen]]''' - [[Sonntagshorn]] (1961 m) # '''[[Rofan]]''' - [[Hochiss]] (2289 m) # '''[[Karwendel]]''' - [[Birkkarspitze]] (2749 m) # '''[[Wetterstein]]''' - [[Zugspitze]] (2968 m) # '''[[Lechtalské Alpy\|Lechtaler Alpen]]''' - [[Parseierspitze]] (3036 m) # '''[[Verwall]]''' - [[Hoher Riffler]] (3168 m) # '''[[Allgäuské Alpy\|Allgäuer Alpen]]''' - [[Grosser Krotenkopf]] (2657 m) # '''[[Nízké Taury]]''' - [[Hochgolling]] (2863 m) # '''[[Nockberge]]''' - [[Rosenock]] (2440 m) # '''[[Lavanttalské Alpy\|Lavanttaler Alpen]]''' - [[Zirbitzkogel]] (2396 m) # '''[[Vysoké Taury]]''' - [[Grossglockner]] (3798 m) # '''[[Villgratenské hory]]''' - [[Weisse Spitze]] (2967 m) # '''[[Kitzbühelské Alpy\|Kizbüheler Alpen]]''' - [[Kreuzjoch]] (2558 m) # '''[[Zillertalské Alpy\|Zillertaler Alpen]]''' - [[Hochfeiler]] (3510 m) # '''[[Tuxské Alpy\|Tuxer Alpen]]''' - [[Lizumer Reckner]] (2886 m) # '''[[Stubaiské Alpy\|Stubaier Alpen]]''' - [[Zuckerhütl]] (3507 m) # '''[[Ötztalské Alpy\|Ötztaler Alpen]]''' - [[Wildspitze]] (3770 m) # '''[[Silvretta]]''' - [[Piz Buin]] (3312 m) # '''[[Sesvenna]]''' - [[Piz Sesvenna]] (3205 m) (''na rakouské území zasahuje pouze své plochy'') # '''[[Rätikon]]''' - [[Schesaplana]] (2965 m) # '''[[Gailtalské Alpy\|Gailtaler Alpen]]''' - [[Grosse Sandspitze]] (2772 m) # '''[[Karnské Alpy]]''' - [[Hohe Warte]] (2780 m) # '''[[Karavanky]]''' - [[Hochstuhl]] (2236 m) == Historie turistiky == [[Soubor:Erzherzog Johann.jpg\|thumb\|150px\|[[Arcivévoda Johann]]]] * Historicky prvním horolezeckým výstupem na území Rakouska bylo zdolání ledovcového vrcholu [[Ankogel]] ve [[Vysoké Taury\|Vysokých Taurech]] v roce [[1762]]. Tento počin se povedl [[Bergmann von Turwiesen\|Bergmannu von Turwiesen]]. * Již v roce [[1800]] byla podniknuta první výprava k vrcholu [[Grossglockner]]. Tuto akci vedl hrabě Salm a čítala 62 lidí. Během výstupu byly postaveny dvě chaty. Ta vyšší na Adlersruhe ve výšce 3461 m takřka předurčila místo pro současnou chatu [[Erzherzog Johann Hütte]] (nejvýše položená chata ve [[Východní Alpy\|Východních Alpách]]). Vrchol hory dosáhli jako první bratři Klotzovi a páter Horasch 28.7. 1800 * V roce [[1804]] vystoupil [[arcivévoda]] Johann na nejvyšší hory v pohořích [[Rax]], [[Schneeberg (Alpy)\|Schneeberg]] a v [[Ennstalské Alpy\|Ennstalských Alpách]]. * Rok [[1854]] patří zrodu „zlatého věku [[alpinismus\|alpinismu]]“, kdy jsou především díky anglickým sportovním lezcům zdolány téměř všechny nejvyšší hory Alp. Tato éra přetrvávala zhruba 20 let. * V roce [[1862]] byl založen rakouský alpský spolek [[Alpenverein]]. U jeho zrodu stáli přední rakouští horolezci [[Paul Grohmann]], [[Guido Freiherr]] a [[Eduard von Mojsisovics]]. V roce [[1863]] vyšlo již první číslo [[časopis]]u vydávaného spolkem. * [[Česko\|České]] působení v rakouských Alpách má dlouhou tradici. V roce [[1870]] byla v [[Praha\|Praze]] založena sekce Praha při rakouském Alpenvereinu. Tato sekce postavila na území Alp celkem 12 [[horská chata\|horských chat]] ([[Nová pražská chata\|Neue Prager Hütte]] aj.) == Odkazy a zdroje == * ''publikace:'' Průvodce po Evropských horách (svazek Rakouské hory, vydavatelství Mirago) - ISBN 80-85922-94-0 * ''fotografie:'' [http://www.michalkvarda.cz/gallery.php?up_gallery=33 Rakouské Alpy]

Rakouské Alpy: Porovnání verzí