Kelvin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m revert vandalismu
JOb (diskuse | příspěvky)
Doplněna literatura, upraveny vzorce, částečně přestylizováno
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Různé významy|tento=jednotce teploty}}
== Zavedení pojmu kelvin ==
'''Kelvin''' (značka K)<ref>ISO 80000-5:2007, item 5-1a</ref> je [[Fyzikální jednotka|jednotkou]] [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]].
 
Kelvin je jednou ze sedmi základních jednotek [[soustava SI|soustavy SI]]. Je definován dvěma hodnotami:
'''Kelvin''' (značka '''K''') je [[Fyzikální jednotka|jednotka]] [[teplota|teploty]], indikující [[termodynamická teplota|termodynamickou teplotu]].
* 0&nbsp;K je teplota [[absolutní nula|absolutní nuly]], tedy naprosto nejnižší teplota, která je fyzikálně definována<ref group="pozn">[[Záporná teplota|Záporné teploty]] (např. spinových systémů) nejsou nižší než absolutní nula, ale naopak vyšší než nekonečná teplota ve statistickém pojetí.</ref>,
 
Kelvin je jednou ze sedmi základních jednotek [[soustava SI|soustavy SI]], je definován 2&nbsp;body:
* 0&nbsp;K je teplota [[absolutní nula|absolutní nuly]], tedy naprosto nejnižší teplota, která je fyzikálně definována,
* 273,16&nbsp;K je teplota [[trojný bod|trojného bodu]] vody (0,01&nbsp;°C).
V rámci očekávané změny definic základních fyzikálních jednotek<ref>Jan Obdržálek: Základní fyzikální jednotky po roce 2011. Metrologie, 2010, 2, p.1-4, ISSN 1210-3543</ref> se připravuje i nová definice kelvinu (fixací [[Boltzmannova konstanta|Boltzmannovy konstanty]]).
 
AbsolutníRozdíl velikostteplot jednohojeden stupněstupeň v&nbsp;[[Stupeň Celsia|Celsiově]] i&nbsp;Kelvinově stupnici je stejná – teplotní rozdílstejný, 1&nbsp;K je roven rozdílu= 1&nbsp;°C. Stupnice však mají různé počátky: 0 °C odpovídá 273,15 K.
 
TutoKelvinovu stupnici měření teplot navrhl skotský matematik a&nbsp;fyzik [[William Thomson]], který byl za své výrazné vědecké úspěchy povýšen do šlechtického stavu pod jménem [[William Thomson|lord Kelvin]].
 
=== Poznámky ===
<references group="pozn" />
 
== Přepočet na jiné stupnice ==
=== [[Stupeň Celsia|Celsiova stupnice]] ===
Stupnice pro Celsiův stupeň<ref>ISO 80000-5:2007, item 5-2a</ref> má stejný rozdíl teplot 1 °C = 1 K, ale posunutý počátek: 0 °C odpovídá 273,15 K, takže
: <math>K = C + 273{,}15\,</math>,
: <math>CK/\mathrm{K} = KC/ -^\circ\mathrm{C} + 273{,}15\,</math> ,
: <math>C/\mathrm{ ^\circ C} = K/\mathrm{K} - 273{,}15\,</math> ,
kde ''C'' je teplota ve stupních Celsia, ''K'' je teplota v&nbsp;kelvinech.
 
Z&nbsp;toho vyplývá pro hodnoty teploty:
: 0&nbsp;K = −273,15&nbsp;°C
: 0&nbsp;°C = +273,15&nbsp;K
: 100&nbsp;°C = +373,15&nbsp;K
 
=== [[Stupeň Rankina|Rankinova stupnice]] ===
Stupnice pro Rankinův stupeň<ref>ISO 80000-5:2007, item 5-1.A.a</ref> má stejný počátek jako Kelvinova, ale jiný rozdíl teplot: 180 °R = 100 K, takže
: <math>R/ ^\circ\mathrm{R} = \frac{9}{5}K/\mathrm{K}\,</math> ,
kde ''R'' je teplota ve stupních Rankina, ''K'' je teplota v&nbsp;kelvinech.
 
Z&nbsp;toho vyplývá pro hodnoty teploty:
: 0&nbsp;K = 0&nbsp;°R
: 0&nbsp;°C = 459,67&nbsp;°R
: 100&nbsp;°C = 639,67&nbsp;°R
 
=== [[Stupeň Fahrenheita|Fahrenheitova stupnice]] ===
Stupnice pro Fahrenheitův stupeň<ref>ISO 80000-5:2007, item 5-2.A.a</ref> má rozdíl teplot stejný jako Rankinova, 1 °F = 1 °R, ale posunutý začátek: 32 °F odpovídá 0 °C, takže
: <math>K = \frac{5(F + 459{,}67)}{9}</math>,
: <math>F/ ^\circ\mathrm{F} = \frac{9K9}{5}C/ - 459^\circ\mathrm{,C}67 +32\,</math> ,
kde ''F'' je teplota ve stupních Fahrenheita, ''KC'' je teplota v&nbsp;kelvinechve stupních Celsia.
 
Z&nbsp;toho vyplývá pro hodnoty teploty:
: 0&nbsp;K = −427,67&nbsp;°F
: -40&nbsp;°C = −40&nbsp;°F
: 0&nbsp;°C = 32&nbsp;°F
: 100&nbsp;°C = 212&nbsp;°F
 
=== [[Stupeň Réaumura|Réaumurova stupnice]] ===
Stupnice pro Réaumurův stupeň má stejný počátek jako Celsiova, ale jiný rozdíl teplot: 100 °C = 80 °Re, takže
: <math>K = \frac{5}{4} \cdot R + 273{,}15</math>,
: <math>RRe/ ^\circ\mathrm{Re} = 0{,}8\ K/\fracmathrm{4(K} - 273218{,}15)52 = 0{,}8\,C/ ^\circ\mathrm{5C}\,</math> ,
kde ''RRe'' je teplota ve stupních Réaumura, ''K'' je teplota v&nbsp;kelvinech.
 
Z&nbsp;toho vyplývá pro hodnoty teploty:
== Teplota a energie ==
: 0&nbsp;K = −218,52&nbsp;°Re
V&nbsp;některých oblastech [[fyzika|fyziky]] je [[teplota]] často vyjadřována pomocí [[kinetická energie|kinetické energie]], kterou má částice látky při dané teplotě (v&nbsp;[[elektronvolt]]ech). K&nbsp;přepočtu mezi elektronvolty a&nbsp;kelviny se používá [[Boltzmannova konstanta]] a&nbsp;platí:
: 0&nbsp;°C = 0&nbsp;°Re
<math>E(eV)=k_B (eV/K)\cdot T(K) \,</math>.{{Fakt/dne|20101007102547}}
: 100&nbsp;°C = 80&nbsp;°Re
 
== Teplota a energie ==
: <math> 1\;\mathrm{K}\hat=8,61735\cdot 10^{-5}\;\mathrm{eV}</math>
Molekulová a statistická fyzika dokazují, že střední kinetická energie ''E''<sub>k</sub> částic tvořících soustavu má vlastnost teploty, tj. aby dvě soustavy 1, 2 byly navzájem v rovnováze, musejí mít částice, které je tvoří, stejné střední kinetické energie: ''E''<sub>k1</sub> = ''E''<sub>k2</sub>. To umožňuje měřit teplotu pomocí energie:
: <math> 1\;\mathrm{eV}\hat=1,16045\cdot 10^{4}\;\mathrm{K}</math>
: <math> 1\;\mathrm{K}\hatE =1,38066\cdot 10^{-23}\;\mathrm{J}k T </math> ,
kde konstatnou ''k'' úměrnosti je [[Boltzmannova konstanta]]<ref>ISO 80000-9:2007, item 9-43</ref>. V soustavě SI (v jednotkách J pro energii a K pro teplotu) má hodnotu<ref>CODATA 2006</ref>.
: <math> 1\;\mathrm{J}\hat=7,24290\cdot 10^{22}\;\mathrm{K}</math>
: <math> k = 1,380\,650\, 4(24) \cdot 10^{-23}\mathrm{J/K}</math>
V jaderné fyzice se energie často měří elektronvolty, eV; k&nbsp;přepočtu se použije táž rovnice ''E = k T'', jen Boltzmannova konstanta bude vyjádřena v eV/K. Platí tyto ekvivalence (zaokrouhleno):
: <math> 1\;\mathrm{K}\ \hat=\ 8,617 \cdot 10^{-5}\;\mathrm{eV}</math>
: <math> 1\;\mathrm{eV}\ \hat=\ 1,160 \cdot 10^{4}\;\mathrm{K}</math>
: <math> 1\;\mathrm{K}\ \hat=\ 1,381 \cdot 10^{-23}\;\mathrm{J}</math>
: <math> 1\;\mathrm{J}\ \hat=\ 7,243 \cdot 10^{22}\;\mathrm{K}</math>
 
== Barevná teplota světla ==
V&nbsp;kelvinech se rovněž udává [[barevná teplota]] světla (přesněji: teplota záře<ref>ČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-04-13</ref>), zejména umělých světelných zdrojů – žárovek, zářivek a&nbsp;podobně.
To je významné zejména pro snímání a&nbsp;záznam světla pro fotografie a&nbsp;film či video. Vnímaná barva světla černého tělesa rozežhaveného na danou teplotu ''T'' je určena jednak spektrální září<ref>ČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-01-34</ref> ''L(λ, T)'' podle [[Planckův zákon|Planckova zákona]]<ref>ČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-04-05</ref>, jednak poměrnou spektrální světelnou účinností<ref>ČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-01-22</ref> standardního fotometrického pozorovatele<ref>ČSN IEC 50(845):1996, Mezinárodní elektrotechnický slovník IEV, kap. 845 (Osvětlení), pol. 845-01-23</ref>.
To je významné zejména pro snímání a&nbsp;záznam světla pro fotografie a&nbsp;film či video.
 
== Zajímavosti ==
Teplota 0&nbsp;°C („bod mrazu“) je teplota, kdy je v rovnováze led, kapalná voda a vzduch nasycený vodní parou. Není to tedy přesně teplota [[trojný bod|trojného bodu]], kdy je v rovnováze led, voda a pára (beze vzduchu). Teplota trojného bodu je 0,01&nbsp;°C.
 
Do roku&nbsp;[[1967]] se používal pojemtermín „stupeň Kelvina“ a&nbsp;značka °K. Roku&nbsp;1967 však tuto značku zrušila [[Generální konference pro míry a váhy|Generální konference pro míry a&nbsp;váhy]]. Termín „stupeň“ jako část názvu jednotky nadále užívá jen pro stupnice původem empirické (např. stupnice tvrdosti).
 
{{SI jednotky}}
Řádek 55 ⟶ 82:
[[Kategorie:Jednotky teploty]]
[[Kategorie:Základní jednotky SI]]
== Reference ==
<references/>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Mills
| jméno = Ian
| odkaz na autora =
| titul = IUPAC. Quantities, Units and Symbols in Physical Chemistry
| url =
| vydavatel = Blackwell Scientific publications
| místo = Oxford, London, Edinburgh, Cambridge, Carlton Victoria (USA)
| rok = 1993
| počet stran = 167
| kapitola = 3; 7
| strany = 70; 113
| isbn = 0-632-03583-8
| jazyk = angl.
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kvasnica
| jméno = Jozef
| odkaz na autora =
| titul = Termodynamika
| url =
| vydavatel = SNTL/SVTL
| místo = Praha
| rok = 1965
| počet stran = 396
| kapitola =
| strany =
| isbn = ? 04-019-65
| jazyk = čes.
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Kvasnica
| jméno = Jozef
| odkaz na autora =
| titul = Statistická fyzika
| url =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1983
| počet stran = 320
| kapitola =
| strany =
| isbn = ? 104-21-852
| jazyk = čes.
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Svoboda
| jméno = Emanuel
| příjmení2 = Bakule
| jméno2 = Roman
| odkaz na autora =
| titul = Molekulová fyzika
| url =
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 1992
| počet stran = 276
| kapitola =
| strany =
| isbn = 80-200-0025-9
| jazyk = čes.
}}
* ISO 80000-5:2007, Quantities and units - Part 5: Thermodynamics
* ISO 80000-5:2009, Quantities and units - Part 9: Physical chemistry and molecular physics
* ČSN ISO 80000-5:2011, Veličiny a jednotky - Část 5: Termodynamika
* ČSN ISO 80000-9:2011, Veličiny a jednotky - Část 9: Fyzikální chemie a molekulová fyzika