Vojenský výcvikový prostor Milovice – Mladá: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava odkazu
m oprava formulace a vložení obrázku > nejde mi zvětšit jeho formát ve stránce
Řádek 3:
[[Soubor:Milovice may 1984.jpg|thumb|250px|Sovětští vojáci při oslavách Dne vítězství 9. května v roce 1984]]
[[Soubor:Milovice-airport.JPG|thumb|250px|Pohled na areál vojenského letiště Milovice-Boží Dar v roce 2009]]
[[Soubor:Bozi dar hangar12.JPG|thumb|Hangár č. 12 (na vratech č. 10) na letišti Milovice-Boží Dar]]
 
'''Vojenský újezd Mladá''' je zrušené vojenské cvičiště s letištěm, rozsáhlým areálem kasáren, civilních bytů a dalších objektů v sousedství středočeské obce [[Milovice]].
Řádek 29 ⟶ 30:
K realizaci se ani nijak nepřibližuje projekt nové železniční trati mezi Milovicemi a [[Čachovice|Čachovicemi]], která by umožnila vybudovat novou rychlostní trasu [[Praha]] – [[Liberec]], tedy tzv. [[Pátý železniční koridor|V. koridor]].
 
== PamátkyPamětihodnosti ==
* Hangár č. 12 (na vratech č. 10) na bývalém letišti Boží Dar - rejstříkové číslo v [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky|ÚSKP]] 105254 (prohlášen MK ČR 3.12.2013)
Hangár (tzv. úl) je součástí někdejšího souboru 44 hangárů, vybudovaných sovětskými vojsky v letech 1969-1977. Jedná se o ukázka vojenské stavby, jejíž výstavba byla produktem překotného zbrojení v době studené války. Všechny hangáry byly typizovanými stavbami postavenými z materiálu přiváženého vlakem ze SSSR. Milovické hangáry byly prvními svého druhu v ČSSR a sloužily proto jako vzorové pro další letiště (Pardubice, Čáslav, Náměšť nad Oslavou).
* Vojenský hřbitov v jižní částí obce [[Mladá]]
 
==Přírodní podmínky==
Vojenský prostor se nachází v mírně zvlněné krajině nížiny středního [[Polabí]]. Nejvyšším bodem je [[Benátský vrch]] s nadmořskou výškou 251 m. Kromě rozsáhlých zalesněných oblastí se zde nacházejí také rozlehlé louky. V lese se skrývá řada hlubokých roklí, či umělých vkopů. I samotný les má nezvykle různorodou skladbu: převažují zde listnaté stromy, především břízy a duby, ale též enklávy jehličnatých stromů. Vzhledem k tomu, že území bylo již od roku [[1904]] postupně uzavíráno, zůstalo zde zachováno velmi hodnotné životní prostředí, téměř netknuté lidskou činností. Žije zde i několik vzácných druhů [[obojživelník]]ů, [[hmyz]]u a [[pavouk]]ů. Kvůli nim tu byla zřízena [[přírodní rezervace]] [[Pod Benáteckým vrchem]], zbytek území je však nadále bez jakékoli ochrany.