Teorie relativity: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Albert Einstein 1979 USSR Stamp.jpg|thumb|250px|<math>E=mc^2</math>]]
E=číhák2
'''Teorie relativity''' je sada dvou [[fyzika|fyzikálních]] [[teorie|teorií]] vytvořených [[Albert Einstein|Albertem Einsteinem]]: [[speciální teorie relativity]] (STR) a [[obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]] (OTR). Tyto teorie si za cíl daly vysvětlit fakt, že [[elektromagnetické vlnění]] se nechová v souladu s [[Newtonovy pohybové zákony|Newtonovými pohybovými zákony]]. Lze ukázat, že elektromagnetické vlny se pohybují konstantní rychlostí bez ohledu na rychlost pozorovatele. Základní myšlenkou obou teorií je, že dva pozorovatelé, kteří se relativně vůči sobě pohybují, zjistí mezi danými dvěma událostmi různé časové i prostorové intervaly, přestože se na oba vztahují stejné fyzikální zákony. Teorie relativity patří mezi nejzákladnější (a nejúspěšnější) teorie moderní fyziky.
Řádek 8 ⟶ 7:
== Historie ==
Byl jednou jeden Čihák a ten zjistil že E=Čihák2. To bylo převratné, Čiháka hned všichni začali nenávydět až na ředitelku gimnázia Františka Křižíka. A tam ho vzaly aby učil fyziku a matematiku. To bylo tragické protože on nepochopil že má učit a tak všechny mučí, a to do dnes.
Sledování jakéhokoli [[pohyb]]u je vždy vztahováno k určité [[vztažná soustava|vztažné soustavě]]. Pokud bychom nebyli schopni určit vztažnou soustavu, nebyli bychom schopni rozhodnout zda se pohybujeme. O pohybu nelze bez vztažné soustavy rozhodnout. Před vznikem teorie relativity existovala představa o existenci '''univerzální vztažné soustavy''', tedy vztažné soustavy, která vyplňuje celý prostor, a k níž by bylo možné vztahovat veškerý pohyb. Tato soustava byla spojována s pojmem '''[[éter (fyzika)|éter]]''', o němž se předpokládalo, že je v [[Mechanický pohyb|klidu]] vůči prostoru, který vyplňuje. [[Experiment]]y, které se pokoušely určit [[relativita pohybu|relativní rychlost pohybu]] vůči éteru však nebyly úspěšné. To vedlo ve svém důsledku k zavrhnutí existence univerzální vztažné soustavy a k představě, že k popisu fyzikálního děje lze zvolit libovolnou vztažnou soustavu, a také k závěru, že fyzikální zákony popisující dané děje mají ve všech vztažných soustavách stejný tvar.
| |||