Požár Říšského sněmu: Porovnání verzí

Odebráno 3 186 bajtů ,  před 8 lety
 
== Hledání viníka ==
Tak si ho najděte :)
Na místě činu byl s nepoužitými podpalovači chycen [[nizozemsko|nizozemský]] [[komunismus|komunista]] [[Marinus van der Lubbe]], brzy byli zadrženi a obviněni i další komunističtí funkcionáři. V červenci byli ze založení požáru obviněni van der Lubbe, Němec [[Ernst Torgler]] a tři Bulhaři [[Georgi Dimitrov]], [[Blagoi Popov]] a [[Vasil Tanev]], všichni komunisté. Proces se konal v [[Lipsko|Lipsku]] (odtud užívaný název ''Lipský proces'') a předsedal mu soudce ''Reichsgerichtu'' dr. Wilhelm Bürger. Van der Lubbe vypovídal první den procesu, třetí den vypovídal Dimitrov, který odmítl soudně ustanoveného obhájce a hájil se sám. Ve své výpovědi ze zapálení sněmu obvinil vysoké funkcionáře NSDAP. V průběhu procesu se opakovaně dostal do otevřeného sporu s Göringem, zvláště [[4. listopad]]u, kdy vedl křížový výslech Göringa.
 
V rozsudku soudce Bürger souhlasil s obžalobou v tom, že komunisté připravovali plán na zapálení a zničení budovy Říšského sněmu, ale nenašel dostatek důkazů toho, že čtveřice obviněných měla něco společného s požárem nebo s uvedeným komunistickým plánem. Odsouzen byl pouze Van der Lubbe. Torgler byl po ukončení procesu okamžitě zadržen [[Gestapo|gestapem]] do tzv. ochranné vazby, zatímco tři Bulhaři byli vykázáni do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], kde je přivítali jako hrdiny.
 
V září 1933 uspořádali v [[Londýn]]ě němečtí komunističtí emigranti proces s mezinárodní porotou, který uznal všechny obžalované v Lipsku nevinnými a za hlavního viníka označil Göringa. Jeden z organizátorů procesu, šéf komunistické propagandy [[Willi Münzberger]] poté napsal knihu ''The Brown Book of the Reichstag Fire and Hitler Terror'', ve skutečnosti měl být jejím autorem československý komunista [[Otto Katz]].<ref>{{Citace monografie|příjmení = Costello| jméno = John| titul = Mask of Treachery | místo =London| vydavatel = William Collins & Sons Ltd.| rok = 1988| strany = 296| jazyk = en}}</ref>
 
Van der Lubbe, který tvrdil, že jednal sám bez spolupracovníků, byl popraven [[10. leden|10. ledna]] [[1934]]. Stíhání Van der Lubbeho definitivně symbolicky zastavila německá prokuratura až v lednu [[2008]] jako důsledek kroků podniknutých jeho bratrem k očištění jména oběti už v roce [[1967]], ale nezbavila ho formálně obvinění z toho, že požár skutečně založil.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Německá justice po 75 letech zrušila trest za podpálení Říšského sněmu| url = http://zpravy.idnes.cz/nemecka-justice-po-75-letech-zrusila-trest-za-podpaleni-risskeho-snemu-1e0-/zahranicni.asp?c=A080110_221315_zahranicni_mad| datum vydání = 2008-01-10| datum přístupu = 2008-02-12| jazyk = cs| autor = [[Česká tisková kancelář|ČTK]], mad| vydavatel = [[IDNES.cz|iDNES]]}}</ref> Historici se na tom, že skutečně měl podíl na založení požáru, shodují.<ref>{{Citace monografie| titul = 1889-1936 Hubris | vydavatel = W. W. Norton & Company| |příjmení = Kershaw| jméno = Ian| strany = 456-458, 731-732 | isbn = 0-393-32035-9 | jazyk= en}}</ref>
 
== Odkazy ==
Neregistrovaný uživatel