Panna Maria Sedmibolestná: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hadonos přesunul stránku Panna Marie sedmibolestná na Panna Marie Sedmibolestná: obvyklá majuskula
aspoň částečná wikifikace; kolega by to měl při překladu trochu více upravovat; možná by to chtělo sloučit s článkem Památka Panny Marie Bolestné
Řádek 1:
'''Sedmibolestná Panna Maria Sedmibolestná''' je titul [[MarieMaria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], který se vztahuje na její bolesti. V [[Katolická církev|katolické církvi]] je Panna Marie Sedmibolestná [[patron|patronkou]] [[Slovensko|Slovenska]].
 
Mezi sedm bolestí Panny Marie patří:
Řádek 6:
# Ztráta dvanáctiletého [[Ježíš Kristus|Ježíše]] v chrámu
# Setkání s Ježíšem na křížové cestě
# Ježíšovo ukřižování a smrtpAsmrt
# Ježíšovo snímání z kříže
# Pohřeb Ježíše
 
Svátek Sedmibolestné Panny Marie, kterou papež [[Pavel VI.]] prohlásil v roce [[1966]] za hlavní patronku Slovenska, si Slovensko a Katolickákatolická církev připomínají [[15. září]]. První zmínka o svátku Sedmibolestné Matky Boží pochází z roku [[1412]], kdy sebyl zmínilzmíněn na církevním sněmu v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]. Pro celou církev ho však ustanovil až papež [[Benedikt XIII.]] roku [[1727]] a zároveň povolil, aby se Panna Maria Bolestná uctívala jako Patronkapatronka Slovenska. Její národní svatyní se stal šaštínský chrámkostel, opředený mnoha zázraky na Mariinu přímluvu. Jeho dějiny sahají do roku [[1564]]. Papež Pavel VI. mu roku [[1964]] udělil titul baziliky[[bazilika minor|baziliky (menší)minor]].
 
Sedm je v biblické řeči symbolickým číslem a znamená plnost. Mariánští ctitelé jmenují alespoň sedm nejznámějších bolestí Matky Boží. První je proroctví Simeona, který jí na 40. den po narození Ježíše předpověděl těžkou budoucnost Božího Syna a také to, že "její vlastní duši pronikne meč". Podruhé Mária trpěla, když musela s dítětem utíkat do Egypta před [[Herodes|Herodem]], který dal ve strachu před novým králem vyvraždit v Betlémě[[Betlém]]ě a na okolí všechny chlapce mladších dvou let. Třetí bolestí byla pro Marii ztráta 12letého Ježíše v jeruzalémském chrámu během velikonočních svátků. Čtvrtou a pátou bolest prožívala matka Božího Syna při umučení syna, když se s ním setkala na křížové cestě a když stála pod křížem. Poslední dvě bolesti ji zasáhly po Ježíšově smrti, když držela v náručí jeho mrtvé tělo a když jí ho vzali, aby ho uložili do hrobu. Svým utrpením spolupracovala MáriaMarie na vykupitelském díle Syna a věřící ji uctívají jako matku plnou bolesti.
 
Slováci k ní odedávna přechovávali zvláštní úctu a důvěru v trápeních. Mešní texty ze svátku Panny Marie Sedmibolestné vyjadřují víru, že "ani teď nepřestává orodovat za nás a s mateřskou láskou se stará o bratry a sestry svého Syna".
 
ChrámyKostely zasvěcené Matce Boží vznikaly na slovenském území zejména po roce [[1250]], tedy po odchodu [[Tataři|Tatarů]]. Necelé tři desetiletí předtím vzniklavznikl ve [[Florencie|Florencii]] řehole[[Servité|řád servitů]] (uznánauznán papežem [[Alexandr IV.|Alexandrem IV.]] roku [[1253]]), kteří se věnovali úctě Sedmibolestné Panny Marie. Její uctívání se později rozšířilo i na Slovensko. Postupně bylo na Slovensku zasvěcených Sedmibolestné Panně Marii přes 45 kostelů a kaplí a v druhé polovině [[16. století]] se s jejím uctíváním začalo ivi v Šaštíně[[Šaštín]]ě, kde se nachází národní bazilika, která je zasvěcena Panně Marii Sedmibolestné.
 
Vzpomínka na Pannu Marii Sedmibolestnou nás zveznamená prožívat rozhodující chvíle dějin vykoupení a uctít Matku, sjednocenou s trpícím a ukřižovaným Synem. Její mateřství na Kalvárii nabírá univerzální rozměry. Tato slavnost byla vsunuta do římského kalendáře papežem [[Pius VII.|Piem VII.]] v roce ([[1814)]]. Obraz Panny Marie Sedmibolestné - Marie drží na svých kolenou mrtvého Syna, právě sňatého z kříže. Je to chvíle, která zahrnuje nevýslovnou bolest lidského utrpení a duchovní jednotu. "Fiat mihi secundum verbum Tuum - Ať se mi stane podle tvého slova!" Jako matka - Marie přijímá a snáší Kristovo utrpení v každém okamžiku jejího života. I Michelangelova pieta, typická pro umění pozdní gotiky a renesance, vyjadřuje pouze moment z tohoto utrpení Panny Marie.
 
Zbožnost, která předchází liturgické slavení, určila symbolicky sedm bolestí Panny Marie, příslušející ke stejným příběhem z evangelia: proroctví starého Simenona, útěk do Egypta, ztracení dvanáctiletého Ježíše při cestě do Svatého města, křížová cesta na Golgotu, ukřižování, skládánísnímání z kříže , pohřbení.
 
Titulem "Sedmibolestná" uctíváme obzvláště přijatou Mariinu bolest přes kříž. Pod křížem se matka ukřižovaného Krista stala matkou mystického těla narozeného z kříže, tzn. jsme zrození jako křesťané ze vzájemné obětující se a trpící lásky Ježíše a Marie.
 
== Úcta k Sedmibolestné v datech ==
Etymologie: Maria = Bohem milovaná, z egyptčiny; paní (hebrejsky)
* 4. století - začíná se teologicky uvažovat o bolestech Panny Marie. Píší o nich sv. Ambrož, sv. Pavlín z Noly, sv. Augustin a sv. Efrém.
 
* 6. století - zachovala se nám dramatická báseň o Pánově umučení, připisována sv. Gregorovi Naziánskému, ve které jsou také dojemné verše o bolestech Jeho Matky, Panny Marie.
Úcta k Sedmibolestné v datech
 
* Po roce 1000 - velké rozšíření úcty Mariiných bolestí vlivem rytířského smýšlení. Množily se malby Marie stojící pod křížem svého Syna a rostl také počet kostelů postavených na uctění bolestné Matky. Vítaným námětem pro mistry slova byl "nářek Panny Marie". Mezi těmito básněmi vyniká dosud nepřekonaná Stabat Mater Dolorosa, jejímž autorem je pravděpodobně [[Jacopone da Todi]].
4. století - začíná se teologicky uvažovat o bolestech Panny Marie. Píší o nich sv. Ambrož, sv. Pavlín z Noly, sv. Augustin a sv. Efrém.
 
* 1423 - první dosud známý záznam z Kolína, kde místní sněm zavedl svátek na odčinění urážek husitů vůči ukřižovanému Kristu a jeho Matce. Odtud se tento svátek rozšířil do celé Evropy pod různými jmény asa s různými daty.
6. století - zachovala se nám dramatická báseň o Pánově umučení, připisována sv. Gregorovi Naziánskému, ve které jsou také dojemné verše o bolestech Jeho Matky, Panny Marie.
* 1482 - vlámský farář Jan Coundenberghe šíří úctu k sedmi bolestem. Současně se šíří Bratrstvo Sedmi bolestí Panny Marie, hned schválené a podporované papeži (Alexander VI. Rokuroku 1495).
 
Po roce 1000 - velké rozšíření úcty Mariiných bolestí vlivem rytířského smýšlení. Množily se malby Marie stojící pod křížem svého Syna a rostl také počet kostelů postavených na uctění bolestné Matky. Vítaným námětem pro mistry slova byl "nářek Panny Marie". Mezi těmito básněmi vyniká dosud nepřekonaná Stabat Mater Dolorosa, jejímž autorem je pravděpodobně [[Jacopone da Todi]].
 
* 1423 - první dosud známý záznam z Kolína, kde místní sněm zavedl svátek na odčinění urážek husitů vůči ukřižovanému Kristu a jeho Matce. Odtud se tento svátek rozšířil do celé Evropy pod různými jmény as různými daty.
* 1482 - vlámský farář Jan Coundenberghe šíří úctu k sedmi bolestem. Současně se šíří Bratrstvo Sedmi bolestí Panny Marie, hned schválené a podporované papeži (Alexander VI. Roku 1495).
* 1727 - Benedikt XII. situaci vyřešil, když tomuto svátku určil jméno - Svátek Panny Marie Sedmibolestné a ustanovil i datum - pátek před Květnou nedělí.
 
Vedle tohoto svátku ve středověku vznikl i druhý svátek s tímto titulem, slavený v polovině září, rozšiřován zejména řeholí Sluha Panny Marie. Povolil ho [[Inocenc III .]]
* 1814 - [[Pius VII.]] předepsal tento svátek pro celou katolickou církev.
* 1913 - [[Pius X.]] ustálil liturgickou reformou jako trvalý den svátku na 15. září.
* 1927 - Slovenští věřící na čele s biskupy podali žádost do Říma o povolení přidat v loretánských litaniích prosbu Matka Bolestná, oroduj za nás. Tuto však 8. dubna 1927 Kongregace obřadů zamítla. O dva týdny na příštím zasedání se rozhodlo pozitivně v tom smyslu, že se dovoluje přidat prosba: "Oroduj za nás, Matka Sedmibolestná", s odpovědí: "Abychom se stali hodni zaslíbení Kristových."
* 1964 - Pavel VI. z úcty Slováků k Matce přebolestnáPřebolestné prohlásil dekretem "Quam pulchra" svatyni v Šaštíně za "bazilikabaziliku minor"-menší baziliku.
* 1976 - Kongregace pro svátosti a bohoslužbu schválila slovenská proprium liturgie hodin, ve kterém se tento svátek označuje jako: ''Beatae Mariae, Patronae Slovaciae'', čili BlahoslavenáBlahoslavené MariaMarie, Patronkapatronky Slovenska.
 
Proč Sedmibolestná?
 
== Proč Sedmibolestná? ==
Nejprve se mluvilo o pěti bolestech, jak se uctívalo pět ran Krista Pána. Pak se začalo uctívat sedm bolestí - sedm v biblické řeči znamená plnost, dokonalost. Neboť kromě Kristu Panna Maria nejvíce trpěla, lid chtěl vyjádřit tuto plnost bolestí číslem sedm. Tím se nechce omezit utrpení na sedm historicky přesně určených událostí, ale se chce naznačit plnost kalicha utrpení, který pila spolu s Kristem. Aby se zkonkretizován titul Sedmibolestná, počítaly se historické momenty. Nejprve se počítali jen ty, které snášela s Kristem ve dnech jeho největšího utrpení:
 
== Sedm bolestí ==
# Když Ježíše zajali a bičovali,
# Když Ježíše předvedli před Piláta a odsoudili,
Řádek 66 ⟶ 62:
# Když Ježíše složili z kříže,
# Když Ježíšovo tělo kladli do hrobu.
 
"Oroduj za nás, Matka Sedmibolestná Panna Maria, abychom se stali hodni zaslíbení Kristových."
 
== Reference ==
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Sedembolestná Panna Mária|revize = 5679089}}
 
[[Kategorie:Mariologie]]
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Sedembolestná Panna Mária|revize = 5679089}}
[[Kategorie:Liturgický rok]]
 
[[Kategorie:PannaZpodobnění Panny Marie]]