Funkční magnetická rezonance: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
je moderní zobrazovací metoda sloužící k funkčnímu zobrazování mozku, resp. mapování cerebrální odezvy na vnější či vnitřní podnět. S progresivním vývojem výpočetní techniky a statistických metod se rozvíjí další perspektivní metoda – '''funkční magnetická rezonance''' (fMRI) –
jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku zapojených do mechanismů vnímání, řízení motoriky a myšlení. Liší se od standardní MR
schopností detekovat dynamické změny signálu způsobené lokálním kolísáním poměru oxyhemoglobinu a deoxyhemobloginu v závislosti na neuronální aktivitě (BOLD-Blood Oxygenation Level Dependet).
▲schopností detekovat dynamické změny signálu způsobené lokálním kolísáním poměru oxyhemoglobinu a deoxyhemobloginu v závislosti na neuronální aktivitě (BOLD-Blood Oxygenation Level Dependet).
fMRI mapuje neuronální aktivitu pouze nepřímo, v návaznosti na lokální změnu oxygenace a perfuze mozkové kůry. Z toho také vychází její
přednosti a limitace ve srovnání s dalšími metodami funkčního mapování mozku. Meze jednotlivých metod jsou dány tzv. časovou a prostorovou rozlišovací
[[Soubor:FMRI_scan_during_working_memory_tasks.jpg|thumb|241x241px|▼
fMRI snímek během zátěže paměti▼
]]▼
schopností. Funkční MRI má relativně vysokou prostorovou rozlišovací schopnost
(řád jednotek milimetrů), časová rozlišovací schopnost je ve srovnání
Řádek 18 ⟶ 10:
nalézá uplatnění především v neurofyziologickém výzkumu. Na řadě pracovišť
se fMRI využívá např. jako doplňující vyšetření před neurochirurgickou
intervencí v oblastech kritických pro řečové či motorické funkce. fMRI umožňuje zpřesnění diagnostiky některých neurologických i psychiatrických onemocnění a nabízí možnosti plánování chirurgických výkonů.
== Magnetické vlastnosti jádra ==
Atomové
Řádek 48 ⟶ 39:
navenek se projevují různě velikými magnetickými momenty a dávají tak informaci
o svém složení. Protony umístěné v magnetickém poli konají kromě svého
původního
původního rotačního pohybu (spin) ještě pohyb precesní – po plášti rotačního▼
▲[[Soubor:FMRI_scan_during_working_memory_tasks.jpg|thumb|241x241px|
▲fMRI snímek během zátěže paměti
▲]]
kužele. Frekvence precesního pohybu, tzv. Larmorova frekvence, závisí na
magnetických vlastnostech daného jádra vyjádřených v tzv. gyromagnetickém
| |||