Tančík vz. 33: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ obrázek
fix odkazu
Řádek 26:
Cena byla stanovena na 131 200 Kč za kus (bez licenčních poplatků 32 liber za kus). Přestože mělo být prvních 40 kusů dodáno do konce roku 1933, dodávky se opozdily a [[Poldi Kladno]] nejprve dodala pancéřové plechy špatné kvality. Prvních deset kusů armáda převzala 6. února 1934 a poslední desítku 11. října 1934.
 
V letech 1934–1936 sloužily především při výcviku a jako přechodná výzbroj tří nově zřizovaných pluků útočné vozby, které čekaly na dodávky nových lehkých tanků. Vojenské cvičení v roce 1934 ukázalo, že tančíky nejsou schopné společných operací s lehkými tanky a i když operuje skupina složená pouze z několika tančíků, efektivitě brání nedostatečná vzájemná komunikace, omezená pouze na praporkové signály a troubení na čtyřhlasé sirénkysirény. Vzhledem ke špatnému výhledu z vozidla se příliš nehodily pro průzkum a pro boj proti obrněným vozidlům byly špatně vyzbrojené. Tančíky také trpěly vysokou poruchovostí.
 
Jediným bojovým nasazením tančíků bylo nasazení několika třívozových čet, jako posil pěších jednotek bojujících proti [[FreikorpsSudetoněmecký sbor dobrovolníků|Freikorpsu]]u, v oblastech henleinovských povstání a v březnu 1939 při obraně [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] proti Maďarům. Žádný z nich zde nebyl ztracen.
 
Po vzniku [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu Čechy a Morava]] používala německá armáda 40 ukořistěných Tč vz. 33 jako výcviková vozidla (většinou zůstaly na území [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]]). Třicet kusů si ponechal [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenský stát]]. Po vypuknutí [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] byla část strojů nasazena u protipartyzánských jednotek a během povstání je zaznamenán i jejich pohyb v rukou povstalců a [[Wehrmacht]]u.