Říjnová revoluce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Finanční podpora revoluce z Berlína |
m logičtější struktura |
||
Řádek 8:
=== Vývoj v letech 1905–1914 ===
Během [[Ruská revoluce (1905)|první ruské revoluce]] v roce [[1905]] nedokázaly socialistické strany prosadit nic ze svého programu – z revoluce profitovaly [[Liberalismus|liberální]] a občanské strany (především [[kadeti]]), jimž se podařilo dosáhnout omezeného [[parlamentarismus|parlamentarismu]] ([[duma]]). Radikální křídlo revoluce bylo poraženo, jeho představitelé popraveni nebo uvězněni. Až do vypuknutí [[První světová válka|první světové války]] zůstávaly socialistické společenské představy jen na okraji reálných politických úvah a carský režim se dočasně konsolidoval ([[Stolypinovy reformy]]). Obě frakce v RSDDS, [[menševici]] a [[bolševici]], se zatím názorově zcela rozešly a fakticky si utvořily samostatné stranické struktury. V důsledku policejní perzekuce byla řada jejich představitelů nucena žít v exilu, kde se utápěli v různých sporech.
=== Únorová revoluce ===▼
První světová válka znamenala pro Rusko hospodářskou i vojenskou pohromu. Zaostalý carský režim nedokázal účinně mobilizovat všechny síly k obraně před vnějším nepřítelem a po vzedmutí lidových bouří v Petrohradě v únoru [[1917]] (podle gregoriánského kalendáře v březnu) se zhroutil.
| příjmení = Pacner
| jméno = Karel
Řádek 23 ⟶ 24:
}}</ref> Němci totiž věřili, že pokud padne carský režim v Rusku, nebudou muset s Ruskem nadále válčit, a uvolněné vojáky budou moci přesunout z [[Východní fronta (první světová válka)|východní fronty]] na [[Západní fronta (první světová válka)|západ]].<ref name="pacner14" />
Po abdikaci cara utvořili liberálové a socialisté (s výjimkou bolševiků) novou prozatímní vládu, která měla svolat ústavodárné shromáždění a mezitím dál vést válku s [[Německo|Německem]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]]. Situaci však značně komplikovala slabost vlády, rozvrat armády vyčerpané boji na frontách první světové války a neklid na venkově, kde rolníci očekávali brzké rozdělení velkostatkářské půdy.
▲=== Únorová revoluce ===
▲První světová válka znamenala pro Rusko hospodářskou i vojenskou pohromu. Zaostalý carský režim nedokázal účinně mobilizovat všechny síly k obraně před vnějším nepřítelem a po vzedmutí lidových bouří v Petrohradě v únoru [[1917]] (podle gregoriánského kalendáře v březnu) se zhroutil. Liberálové a socialisté (s výjimkou bolševiků) utvořili novou prozatímní vládu, která měla svolat ústavodárné shromáždění a mezitím dál vést válku s [[Německo|Německem]] a [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherskem]]. Situaci však značně komplikovala slabost vlády, rozvrat armády vyčerpané boji na frontách první světové války a neklid na venkově, kde rolníci očekávali brzké rozdělení velkostatkářské půdy.
[[Soubor:1917petrogradsoviet assembly.jpg|thumb|200px|Petrohradský sovět, 1917]]Z obav před návratem absolutismu prosadily obě nebolševické socialistické strany, [[eseři]] a [[menševici]], systém tzv. [[dvojvládí]], kdy vedle vlády existoval paralelní mocenský orgán, [[Sovět|sovět dělnických a rolnických zástupců]], volený dělníky, rolníky a vojáky; jemu byla podřízena struktura sovětů ve všech větších ruských městech. Obě strany v sovětech zprvu dominovaly a většinou se snažily s prozatímní vládou spolupracovat.
| |||