Pruská G 8.1: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m + překlad
+ČSD, FS, JŽ, SNCF
Řádek 76:
Na konci druhé světové války existovalo ještě více než 1.000 lokomotiv této řady. V roce 1968 měly DR ve stavu ještě 150 strojů a DB 50. Západoněmecké lokomotivy byly v tomto roce přeznačeny na řadu '''055'''. Poslední z nich – 055 538-3 byla z provozu vyřazena 21. prosince 1972.
 
==Francie==
Z celkem přibližně 1500 pruských lokomotiv G 8.1, které se staly předmětem válečných reparací, obdržela asi 900 strojů Francie. Byly dislokovány především na severu a východě země. Lokomotivy neměly jednotné označení, každá železniční společnost si je značila po svém. Po zestátnění a založení SNCF dostaly tato označení:
*Region východ: 1-040 D (346 strojů)
*Region sever 2-040 D (212 strojů)
*Region západ 3-040 B (41 strojů)
*Region jihozápad 4-040 K (28 strojů)
*Region jihovýchod 5-040 E (asi 12 strojů)
Poslední z nich dojezdily v roce 1969.
 
[[Soubor:Tp4-217 Pyskowice 20090911.jpg|thumb|left|Polská Tp4-217, bývalá G 8.1, v Pyskowicích]]
==Polsko==
Po první světové válce připadlo Polsku jako válečná reparace 412 G 8.1. Dalších 50 strojů této řady si PKP objednaly v roce 1921. PKP označily tyto lokomotivy řadou [[PKP řada Tp4|Tp4]]. Staly se nejpočetnější řadou polských drah v meziválečném období. Po obsazení Polska v roce 1939 převzaly DR 360 těchto lokomotiv, zbytek zmizel v Sovětském svazu. Není známo, že by byly přestavěny na široký rozchod.
Řádek 86 ⟶ 96:
===Tkh4b===
V roce 1953 provedly železniční opravny ZNTK Wrocław rekonstrukci lokomotivy Tp4 na akumulační. Při této rekonstrukci použily zásobník páry původně zkonstruovaný pro pojezd třínápravové tendrové lokomotivy TKi3 (původně pruské T 9.3). Aby bylo možno zásobník na pojezd vhodně usadit, byla odebrána poslední spřažená náprava. Nápravový tlak tak vzrostl na 20 t a rychlost byla omezena na 20 km/h. Až do roku 1956 bylo takto zrekonstruováno 28 lokomotiv Tp4. Lokomotivy byly dodány do různých průmyslových závodů, poslední dojezdila v roce 1998 a v srpnu 2004 byla sešrotována.
 
==Itálie==
Po první světové válce obdržela Itálie 45 strojů G 8.1 jako válečnou reparaci. FS je označily 460.001-045. Jejich nasazení bylo kvůli vysokému nápravovému tlaku omezeno na trať Piacenza - Bologna. Za druhé světové války bylo deset z nich převedeno do Slezska, kde vozily uhelné vlaky. Poslední lokomotiva řady 460 dojezdila u FS v roce 1959.
 
==Švédsko==
Řádek 94 ⟶ 107:
[[Litva|Litevské]] státní dráhy - [[Lietuvos Geležinkeliai]] (LG) v roce 1920 převzaly 22 lokomotiv G 8.1 a označily je řadou '''P8'''. V roce 1932 dodala [[Škoda (podnik)|Škoda]] další čtyři poněkud modifikované lokomotivy této řady.<ref>Herman Gijsbert Hesselink, Norbert Tempel: Eisenbahnen im Baltikum, Münster, 1996, ISBN 3921980518, str. 66 nn.</ref>
 
[[Soubor:55 3345 1.jpg|thumb|left|55 3345 v železničním muzeu Bochum Dahlhausen]]
[[Soubor:SNCF 040D 1968, ex-Prussian G8.jpg|thumb|left|SNCF 040D, Calais 1968]]
[[Soubor:Tp4-217 Pyskowice 20090911.jpg|thumb|left|Polská Tp4-217, bývalá G 8.1, v Pyskowicích]]
==Rumunsko==
V roce 1914 zakoupily CFR u firmy Henschel 6 lokomotiv, jejichž konstrukce vycházela z G 8.1. Lokomotivy s čísly 1531-1536 se od standardního provedení lišily především nižším nápravovým tlakem (16 t), instalací samočinné tlakové brzdy Westinghouse, pneumatickým pískováním, absencí předehřívače vody, průměrem válců 500 mm a zdvihem pístů 630 mm. Lokomotivy byly připraveny na instalaci olejového vytápění. V roce 1915 objednaly CFR dalších 15 lokomotiv, avšak 28. srpna 1916 vyhlásilo Německo válku Rumunsku a lokomotivy byly dodány pruským drahám. Stroje 1531-1536 byly vyřazeny z provozu do roku 1938.
Řádek 120 ⟶ 130:
| strany = 199-241
}}</ref>
 
[[Soubor:SNCF 040D 1968, ex-Prussian G8.jpg|thumb|left|SNCF 040D, Calais 1968]]
==Československo==
U ČSD se řada G 8.1 vyskytla dvakrát. V roce 1919 pořídily ČSD 15 lokomotiv G 8 pro výtopnu Trenčianská Teplá. Ve skutečnosti dvě z těchto lokomotiv byly G 8.1. ČSD všechny stroje označily řadou 273 a k 1.1.1925 přečíslovaly na řadu 425.0 s tendry 412.1 nebo 616.0. Lokomotivy G 8.1 byly označeny 425.010 a 425.015. Později se všech 15 lokomotiv přesunulo do výtopny Nové Zámky, kterou v roce 1939 zabralo Maďarsko. MÁV přečíslovaly 425.010 a 15 na 410.501 a 410.502. Obě se k ČSD již nevrátily.
 
Podruhé se u ČSD vyskytly opět dvě lokomotivy G 8.1 po skončení války. Jednalo se o stroje, které v roce 1920 připadly PKP. ČSD je označily 427.0500 a 501. První z nich sloužila na posunu a přetahovala soupravy v Praze, druhá nejspíš do provozu nezasáhla. Obě byly na konci roku 1947 vráceny PKP.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bek
| jméno = Jindřich
| titul = Atlas lokomotiv - lokomotivy let 1945-1958
| vydavatel = Nadas
| místo = Praha
| rok = 1982
| počet_stran = 136
| kapitola = 427.0
| strany = 39-40
}}</ref> Lokomotiva 427.0500 je v Česku známá díky modelovému ztvárnění ve velikostech H0 i N východoněmeckou firmou Piko.
 
==Turecko==
Během 1. světové války byly pravděpodobně německými vojsky na území Turecka zavlečeny dvě G 8.1. TCDD je označily 44101 a 44102. Byly však příliš těžké pro turecké tratě a kolem roku 1956 byly vyřazeny.<ref>Řada 44101 na [http://www.trainsofturkey.com/w/pmwiki.php/Steam/44101 trainsofturkey.com]</ref>
 
==Jugoslávie==
Po skončení druhé světové války skončily italské lokomotivy 460.007 a 036 v Jugoslávii. Jugoslávské železnice jim přidělily označení 23.44 a 23.45.
 
[[Soubor:55 3345 1.jpg|thumb|left|55 3345 v železničním muzeu Bochum Dahlhausen]]
==Zachované stroje==
*55 3345 (ex Cassel 5159, [[Henschel & Sohn|Henschel]] 1915) v železničním muzeu [[Bochum]]-Dahlhausen
Řádek 138 ⟶ 168:
==Zdroje==
{{Commonscat|Prussian G 8.1}}
{{Překlad|de|Preu%C3%9Fische_G_8Preußische G 8.1|124820429|it|Locomotiva FS 460|54213115|fr|G8.1 AL et ex-Prusse|90236784}}
*Přehled lokomotiv řady 55 na stránkách [http://www.albert-gieseler.de/dampf_de/lokdaten0/lokdatendet199.shtml albert-gieseler.de]