Řadová loď: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
odstraněny 2 chyby
typo, odkazy, nevhodné zkratky pryč
Řádek 1:
[[Soubor:Battleship1.jpg|thumb|řadová válečná loď [[HMS Victory]] v Portsmouthu v roce 1884]]
'''Řadová loď''' je typ historické válečné lodi, určené pro boj v řadě. Tyto lodě byly používány od zavedení řadové taktiky v polovině [[17. století|17. stol.]] až do poloviny [[19. století|19. stol.]] Jednalo se o nejtěžší lodě válečných loďstev, vyzbrojené několika desítkami [[dělo|děl]], umístěnými na několika palubách nad sebou. Řadové lodě pluly obvykle v bitvě v kýlové linii (tj. v řadě za sebou, odtud jejich název). Řadové lodě vymizely s nasazením parních a pancéřem[[pancíř]]em chráněných lodí v 2. polovině [[19. století]]. V [[Německo|Německu]] se název ''velká řadová loď'' používal ve [[20. století]] pro označení [[dreadnought]]u.
 
== Vznik, vývoj a taktika ==
Až do poloviny [[17. století]] byla po konstrukční stránce převládajícím typem vojenské lodě [[galeona]]. Už v [[16. století]] začaly změny v její konstrukci. Galeony byly vyzbrojené širokou škálou děl s různou municí. Hlavně z důvodu stability lodí byla však použita děla malého [[kalibr]]u. Vojenská taktika byla v 16. století stejná jako v předcházejícím období. Poté co [[dělostřelectvo]] zničilo nástavby lodí, ve kterých bylo umístěno vojsko a větší část dělostřelectva, došlo k dobytí nepřátelského plavidla.
 
Vynález [[Střílna|střílny]] v [[podpalubí]] však problém malého počtu těžkých děl s delším dostřelem vyřešil. To vedlo i ke změně taktiky. Přesunem děl do podpalubí se mimo jejich počtu zvýšila i stabilita lodě. Střílny v podpalubí poskytly dělostřelcům i podstatně lepší ochranu před střelami[[střela]]mi z lehkých děl nepřítele.
 
Změnu v taktice boje předznamenali [[Anglie|Angličané]], kteří zavedli souboje na větší vzdálenost bez srážky nebo kolizí - tzv. „stand-off tactics“. Tato taktika se ukázala úspěšná už při prvním použití, při souboji anglického loďstva se španělskou [[Armada|Armadou]], která měla provést invazi do [[Anglie]]. I když španělské loďstvo překvapilo protivníka rychlým přesunem, následné tři dny trvající boje vyzněly ve prospěch anglického námořnictva. Anglické menší a obratnější galeony se silnou dělostřeleckou výzbrojí z dálky pálily po lodích nepřítele, který se marně snažil o přiblížení, aby využil větší počet vojska na palubě.
 
Po třech dnech se [[Španělé]] stáhli, ale to byl jen začátek změny taktiky. Termín řadová loď se začal používat v druhé polovině 17. století. Rozdělení tehdy sloužilo pro lepší taktické použití, proto se v tom čase stávalo, že jedna loď byla zároveň označovaná jako galeona i jako řadová loď. Podle anglických námořních historiků byla první skutečnou řadovou lodí ''[[HMS Prince Royal]]'', která byla spuštěna na vodu v roce [[1610]]. Loď měla délku 33,5 m a děla byla rozmístěna na třech palubách.
 
Řadová taktika se ustálila v 17. století během válek o námořní nadvládu Anglie s Holandskem. Eskadry vojenských plavidel se skládaly z řadových lodí, které měly přibližně podobnou velikost. Při boji pluly v jedné linii a manévry prováděly současně, tak jak to odpovídalo taktice. V boji využívaly sílu bočních baterií. Vojenská eskadra bývala rozdělená na přední, hlavní a zadní voj. Dělostřelectvo již bylo hlavní zbraní.
 
Eskadra lodí v řadové formaci se snažila manévrovat, tak aby měla lepší pozici pro boj. Dělostřelecký souboj zpravidla probíhal ve vzdálenosti 250 až 500 [[metr]]ů. Z důvodu náročnosti boje se uplatňoval tvrdý výcvik. Z této taktiky se časem stala pevně daná pravidla pro vedení námořních bitev. Hlavně díky výcviku posádek dosáhli britští námořníci na moři významných úspěchů. Přestože [[Španělsko]], [[Nizozemsko]] a [[Francie]] vybudovaly obrovské loďstvo, a v případě Francie často i lepší lodě{{Doplňte zdroj}}, byly jen zřídka schopny přizpůsobit se dovednosti britských námořních posádek. Tyto posádky vynikaly z části proto, že trávily mnohem více času na moři a měly lepší stravu.
Přestože [[Španělsko]], [[Nizozemsko]] a [[Francie]] vybudovaly obrovské loďstvo, a v případě Francie často i lepší lodě{{Doplňte zdroj}}, byly jen zřídka schopny přizpůsobit se dovednosti britských námořních posádek. Tyto posádky vynikaly z části proto, že trávily mnohem více času na moři a měly lepší stravu.
 
== Úpadek ==