Švédské obléhání Prahy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, foto
kořist je také ve Vatikánu, o sloupu je info v příslušném odstavci
Řádek 22:
}}
 
'''Švédské obležení Prahy''' bylo poslední střetnutí [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], které se odehrálo v roce [[1648]], když se švédská vojska operující v [[České království|Čechách]] pokoušela obsadit [[Praha|Prahu]]. Švédské armádě generála [[Hans Christoff Königsmarck|Jana Kryštofa Königsmarcka]] se pomoci přeběhlého císařského důstojníka Arnošta z Ottowaldu podařilo obsadit [[Malá Strana|Malou Stranu]] a [[Pražský hrad]] již 26. července. Na pravém břehu [[Vltava|Vltavy]] se však obyvatelé [[Staré Město (Praha)|StaréStarého]] a [[Nové Město (Praha)|NovéNového MěstoMěsta pražsképražského]] připravovali na obranu a ve dnech [[31. červenec|31. července]] až [[1. listopad]]u úspěšně odolávali útokům švédských armád.
 
Švédové z Prahy odvezli částivětšinu umělecké sbírky [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] nevyčíslitelné hodnoty, jako například [[Codex Argenteus]] nebo [[Codex gigas]] („Ďáblova Bible“). Část této kořistíkořisti zůstává dosud ve [[Švédsko|Švédsku]], jiné artefaktyčást se jiždostala vrátily(jako do Česka.vlastnictví Jako poděkování za udržení východní části města byl nakrálovny [[StaroměstskéKristina náměstíŠvédská|Staroměstském náměstíKristiny]]) vztyčendo sbírek [[MariánskýVatikán]]u, sloupjenom (Staroměstskéněkolik náměstí)|Mariánskýrukopisů sloup]]se vrátilo do Česka.
 
== Průběh bojů ==