Černvír (hrad): Porovnání verzí

O hradě v Černvíru existuje minimum písemných zpráv. Nálezy keramiky a především architektonický rozbor nejstaršího jádra kostela Nanebevzetí Panny Marie umisťují jeho založení nejpozději na počátek [[13. století]]. Za svůj vznik hrad vděčí rodu, který se po něm psal - v roce [[1285]] se připomíná Milek z Černvíru (listina [[Klášter v Doubravníku|kláštera v Doubravníku]]) a roku [[1309]] Vítek z Černvíru (listina [[Klášter Porta coeli|kláštera v Tišnově]]). V roce [[1364]] byl již delší dobu pustý hrad Filipem z Černvíru prodán bratrům Artlebovi a Petrovi z Černvíru. Artleb, který se psal také z Klečan, kam rod přemístil své sídlo, si ponechal pouze kostel a staveniště někdejšího hradu, zbytek svého majetku v Černvíru převedl na Filipa a Petra z Černvíru. Při převodu majetku v roce [[1365]] se však místo hradu už uvádí jen jako hradiště. Tento termín ve středověku označoval rané ještě románské hrady, pohybující se na hranici mezi hradištěm a vrcholně středověkým hradním sídlem, kam svým řešením černovírský hrad také náležel. V roce [[1374]] je znovu vzpomínán pouze jako „kopec tvrze“. Roku [[1409]] postoupila Markéta z Černvíru svůj zdejší podíl [[Vilém I. z Pernštejna|Vilémovi I. z Pernštejna]]. V této zmínce se však hrad již neuvádí. Zaniká nejspíše nejpozději na přelomu 13. a 14. století, podobně jako jiná sídla raného původu a řešení. Jeho zánik v této době podporuje fakt, že areál nedisponoval zděnou hradbou, ochranu zajišťovaly pouze příkré svahy. Skromné zlomky středověké keramiky, získané z areálu hradu, nejsou pro datování počátků a zániku sídla průkazné, pocházejí z recentních vrstev, upravovaných zejména při raně barokní přestavbě kostela.