Pacifismus: Porovnání verzí

Přidáno 16 bajtů ,  před 6 lety
m
{{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy
m (Bot: Odstranění 55 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q58848))
m ({{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem; kosmetické úpravy)
Pacifismus může být postavený na přesvědčení nebo na [[pragmatismus|pragmatickém přístupu]]. Hlavním argumentem pacifistů z přesvědčení je, že válka a násilí jsou nemorální a že [[mír]] se dá zajistit mravní osvětou. Pragmatický pacifismus se naproti tomu neodvolává na absolutní principy, jako je třeba mravnost, ale jednoduše předpokládá, že existují lepší a jednodušší cesty, jak řešit spory, než jsou války, případně že cena zaplacená za vedení války bude vždy vyšší než její případné přínosy.
 
Pacifismus byl nejrozšířenější ve 20. a 30. letech minulého [[20. století|století]] vlivem zkušenosti s do té doby nejstrašnějším konfliktem v dějinách lidstva, tzv. Velké války (později nazvané [[První světová válka]]). Zejména ve [[Spojené království|Velké Británii]] (GB) a [[Francie|Francii]] byl hluboký celospolečenský náklon k pacifismu. Ten se odrazil i v politice jejich státních představitelů, avšak ukázalo se, že pacifismem motivované kroky jejich vlád přímo otevřely dveře ještě strašnějšímu konfliktu, [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]]. Problémem bylo to, že tyto státy se tak chorobně bály války či vojenských akcí, že byly ochotny v zájmu zachování míru ustupovat agresivním požadavkům států s nedemokratickými režimy, zejména [[Adolf Hitler|Adolfu Hitlerovi]] (politika [[appeasement]]u). Hlavní myšlenka této politiky (usmiřování) je dávat [[Diktatura|diktátordiktátorovi]]ovi, co chce, což ho uklidní. Ve skutečnosti ho to však politicky a ekonomicky posilovalo pro vedení konfliktu, který nakonec stejně rozpoutal.
 
Některé státy ve 20. století uznávaly odpírače vojenské služby z důvodu svědomí.<ref>Oxfordský slovník světových dějin, str. 443, ISBN 80-200-1054-8</ref> Přísně vzato jsou však pacifismus a [[odpírání vojenské služby]] dva odlišné fenomény.<ref>''A nepozdvihne meč...'' Odpírání vojenské služby v Československu 1948–1989. P. Blažek (ed.). Praha 2007, s. 17–22.</ref>
Křesťanský pacifismus je teologické a etické stanovisko, že jakákoli forma násilí je neslučitelná s křesťanskou vírou. Křesťanští pacifisté říkají, že Ježíš sám byl pacifistou, tvůrcem pokoje a šel osobním příkladem svým následovníkům (Ježíš jako normativní člověk).<ref>Yoder, John Howard (2009). The Politics of Jesus. Eerdmans. ISBN 0853646201.</ref> Svědectví o tomto postoji je zaznamenáno v Bibli.
 
Ve Starém zákoně například v knize proroka Izajáše v pasáži 2:4: „On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji.“ či v Paralipemenonu v pasáži 22:8: „Králi Davidovi – Stalo se však ke mně slovo Hospodinovo: »Prolil jsi mnoho krve, vedl jsi velké války. Nebudeš budovat dům pro mé jméno, protože jsi na zemi přede mnou prolil mnoho krve.“
 
V Novém zákoně například v evangeliu podle Matouše v pasážích 5:38-42: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‚Oko za oko, zub za zub.‘ Já však vám pravím, abyste se zlým nejednali jako on s vámi; ale kdo tě uhodí do pravé tváře, nastav mu i druhou; a tomu, kdo by se chtěl s tebou soudit o košili, nech i svůj plášť. Kdo tě donutí k službě na jednu míli, jdi s ním dvě. Kdo tě prosí, tomu dej, a kdo si chce od tebe vypůjčit, od toho se neodvracej.“, dále 5:9: „Blaze těm, kdo působí pokoj, neboť oni budou nazváni syny Božími.“ a 26:52: „Ježíš mu řekl: ‚Vrať svůj meč na jeho místo; všichni, kdo se chápou meče, mečem zajdou.‘“
 
S křesťanským pacifismem jsou nejčastěji spojovány denominace mennonitů, kvakerů a svědků Jehovových. Svědci Jehovovi prosluli odmítnutím narukovat do Hitlerova wehrmachtu i za cenu uvěznění v koncentračních táborech. V Čechách byl zřejmě prvním známým křesťanským pacifistou Petr Chelčický jehož spisy později tolik nadchly světoznámého křesťanského pacifistu Lva Nikolajeviče Tolstého. Zřejmě nejvýznamnější český pacifista Přemysl Pitter byl za první republiky v roce 1931 vězněn pro svou podporu odpíračů vojenské služby a pro činnost v pacifistických organizacích.<ref>Pavel Kosatík (2009), Sám proti zlu str. 108 ISBN 978-80-7185-920-8</ref> Později obdržel židovské vyznamenání jako „spravedlivý mezi národy“ za pomoc židovským dětem za II. Světové války a bezprostředně po jejím skončení (1964), v roce 1973 záslužný kříž I. třídy Spolkové republiky Německo (za pomoc německým dětem v letech 1945 - 46) a konečně v roce 1991 - in memoriam Řád TGM I. Třídy.
== Významní čeští pacifisté ==
 
== Reference ==
 
{{wikicitáty}}
<references />
{{Pahýl}}
 
== Externí odkazy ==
* {{Wikicitáty|téma=Pacifismus}}
* [http://www.pacifismus.cz/ české stránky]
* [http://peacetheology.net/ teologie míru]
1 091 412

editací