Okrouhlík (přírodní památka): Porovnání verzí

'''Okrouhlík''' je [[přírodní památka]] nacházejícío serozloze v0,5814 [[Prahahektar|Prazeha]], vyhlášena v roce [[Česko|Česku1982]], kteréa bylonacházející vyhlášenose v roce [[1982Praha|Praze]] na rozloze 0,5814v [[hektarČesko|haČeské Republice]]. Jedná se o maloplošné chráněné území v [[Praha 8|Praze 8]] přímo situované poblíž [[tramvaj]]ové zastávky umožňující snadný přístup k lokalitě. PředmětPředmětem ochrany jsou svrchnokřidovésvrchnokřídové pískovce ležící na jihozápadním svahu Okrouhlíku, na jihovýchodním okraji ležící cenomanské mezozoické pískovce a jemnozrnné slínovce na jihovýchodním okraji.

Přírodní památka se nachází na vyvýšenině 275 m n. m. mezi částmi Prahy;: [[Bulovka|Bulovkou]] a [[Sídliště Ďáblice]], odkud se otevírá krásný výhled na Prahu. Na jihozápadním okraji území se nachází [[zahrádkářská kolonie|zahrádkářská osada]], ostatní části území jsou obklopeny městským parkem, za kterým se nachází zástavba v podobě sídliště a rodinných domů.

Pastvina, která se na tomto území existovala v minulosti se na konci 50. let 20. století zanikla v důsledku urbanizace. S růstem populace se začala Praha zvětšovat a postupně městská zástavba zabírala prostor zemědělské krajiny a tím pádem jí přeměňovala na příměstskou. Docházelo i k zániku některých druhů rostlin a živočichů, které se vyskytovaly v okolí přírodní památky, příčinou také sloužila výsadba dubu, která na únik společenstev působila nejvíc. Stále se některá z těchto společenstev objevují v Okrouhlíku.<ref>http://www.wmap.cz/opk/vmp/htm/pp_okrouhlik.htm</ref>

Území bylo vyhlášeno vyhláškoujako Národníhopřírodní výborupamátka Národním výborem hl. m. Prahy číslo27. května 3/1982. zeTato dnevyhláška 27.s květnačíslem 3/1982 a datemje účinnostiúčinná od 1. září 1982.<ref>http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=749</ref>

Podklad oblasti tvoří [[cenoman]]ské [[pískovec|pískovce]] a [[slepenec|slepencůslepence]] [[perucko-korycanského souvrství]], které vznikly usazováním v oblasti Českého masívu v tehdejším vodním tělese. Diagonálně zvrstvené plochy, které je možné na lokalitě pozorovat, dávají možnost stanovit směry [[paleoproud|paleoproudů]].<ref>http://lokality.geology.cz/939</ref> V plánu péče je navrhováno, aby na lokalitě proběhl hlubší geologický průzkum, který zatím ale nebyl proveden, stejně tak jako entomologický a mykologický.<ref name="planpece"/>

Současné procentuální zastoupnízastoupení druhů stromů, které nejsou přirozenou druhovou skladbou a jejichžjejich výskyt je potřeba omezovat je následující: [[dub zimní]] ''[[Quercus petraea]]'' je zastoupen v podílu 95 %, zbylých 5 % připadá na [[trnovník akát]] ''[[Robinia pseudoacacia]]''. Ostatní dřeviny jako buk ''[[Fagus]]'', borovice ''[[Pinus]]'', borovice černá ''[[Pinus Nigra]]'', bříza ''[[Betula]]'', dub červnýčervený ''[[Quercus rubra]]'', lípa malolístá ''[[Tilia cordata]]'', [[habr]] ''[[Carpinus L.]]'' jsou zastoupeny v omezeném počtu.<ref name="planpece"/> Podle hodnoceni se jedná o les kulturní.<ref name="planpece"/>

V minulosti byla oblast bohatá na společenstva písečných suchomilných rostlin. Výsadba dubů změnila vzhled území tak, že na místo [[smldník olešníkový|smldníka olešníkového]] ''[[Peucedanum oreoselinum]]'', [[paličkovec šedavý|paličkovce šedavého]] ''[[ Corynephorus canescens]]'', [[mateřidouška úzkolistá|mateřidoušky úzkolisté]] ''[[Thymus serphyllum]]'', teplomilných trávníků a jiných druhů přišla nová společenstva, kterékterá reprezentují druhy jako [[javor mléč]] ''[[Acer platanoides]]'', [[pelyněk černobýl]] ''[[Artemisia vulgaris]]'', [[lebeda rozkladitá]] ''[[Atriplex patula]]'', [[srha laločnatá]] ''[[Dactylis glomerata]]'', [[pryšec chvojka]] ''[[Euphorbia cyparissias]]'', [[kostřava sivá]] ''[[Festuca pallens]]'', [[bez černý]] ''[[Sambucus nigra]]'' a tak dále. Ale i s tímto příbytkem rostlinných druhů je území památky poměrně chudé, místy je porostlé keři a plevely.<ref name="planpece">http://envis.praha-mesto.cz/%28o1m31ynzo4hzmo45hstpm5zn%29/files/=66939/PlanPece_PP_Okrouhlik_2010_2022.pdf</ref>

PískovištěNa pískovištích Okrouhlíku obývají objevení různé druhy teplomilného [[hmyz]]u třeba hrabavé vosy ''[[Vespula]]'', pískomilné potemníčky ''[[Tenebrio]]'', také [[střevlikovití]] ''[[Carabidae]]'', [[mandelinkovití]] ''[[Chrysomelidae]]'' a [[nosatcovití]] ''[[Curculionidae]]'' brouci.

Vyskytuje se zde také [[trojzubka stepní]] ''[[Chondrula tridens]]''. Na území dále žije 437 druhů motýlů z níchž indikatoramiindikatory 2. stupně jsou [[adéla měrnicová]] ''[[Adela fasciella]]'' , [[obaleč]] ''[[Epiblema tetragonanum]]'', [[Modrásek podobný]] ''[[Plebejus argyrognomon]]'', [[píďalka dřišťálová]] ''[[Pareulype berberata]]'', [[píďalička trnková]] ''[[Rhinoprora chloerata]]''.<ref>http://www.wmap.cz/opk/mot/mchruz/mchruz42.htm</ref>

V minulosti obývaly nelesní areal druhy, které jsou nyní již pravděpodobně na lokalitě vyhubeny. Plán péče na období 2010 až 2022 zmiňuje například druhy jako [[trojzubka stepní]] ''[[Chondrula tridens]]'', [[kvapník]] ''[[Ophonus puncticolis]]'', [[StřevlíciStřevlíkovití]] ''[[Harpalus anxius]]'', [[mandelinkovití]] ''[[Coptocephala unifasciata]]'', [[nosatcovití]]: ''[[Otiorhynchus velutinus]]'', ''[[O. fullo]]'', ''[[Trachyphloeus alternans]]'', ''[[Trachyphloeus spinimanus]]'', ''[[Trachyphloeus angustisetulus]]'', ''[[Comasinus setiger]]'', [[krytonosci]] ''[[Gymnaetron melas]]'', [[hrotařovití]] ''[[Mordellistena dieckmanni]]'' a [[Píďalička zarudlá]] ''[[Gymnoscelis rufifasciata]]''.<ref name="planpece"/>

PředmětPředmětem ochrany jsou svrchnokřidovésvrchnokřídové pískovce ležící na jihozápadním svahu Okrouhlíku, na jihovýchodním okraji ležící cenomanské mezozoické pískovce a jemnozrnné slínovce na jihovýchodním okraji. Dále jsou chráněnychráněna teplomilná společenstva [[hmyz]]u a [[rostlina|rostlin]].<ref name="planpece"/> Cílem ochrany území je zajistit bezpečí geologický zajímavých pískovcových [[výchoz]]ů. Dále si plán klade za cíl vytvořit [[ekosystém]] [[klimaxový les|klimaxového lesa]]. Pro docílení tohoto stavu by mělo docházet ke kácení dubů, nicméně tento záměr je v rozporu s plány majitelů pozemků.<ref name="planpece"/>

Plán péče z minulých let (2000–2009) navrhoval odstranění [[dub červený|dubu červeného]] ''[[Quercus rubra]]'', [[akát]] ''[[Robinia pseudoacacia]]'' u a modřinu[[modřin]]u ''[[Larix]]'' podle jednotlivého výběru a potom na uvolněném místě vysázet duby, habry a lípy a také doplnit [[keřové patro]].<ref name="planpece"/> Tento dřívější záměr byl splněn v minimální míře. V současnosti se doporučuje v pokračovánípokračovat v odstraňování akátu a pokračovat ve snaze vytvořit bohatě strukturovaný fragment lesního ekosystému s přirozenou druhovou skladbou.<ref name="planpece"/> Kácení stromů by mělo vést k prosvětlení lesního prostoru při udržovaném nižším zakmenění.<ref name="planpece"/> To se týče nejenom chráněného území ale i ochranného pásma.