Wikipedie

Právní stát: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m {{Pracuje se}}
-{{neověřeno}}, zákl. úpravy, -neověřená tvrzení, viz diskuse
Řádek 1:
'''Právní stát''' je [[právní filosofie|právně-filosofický]] koncept státu ([[politický systém
{{Pracuje se}}
'''Právní stát''' je právně-filosofický koncept, který označuje [[stát]] založený na [[politický systém|politickémpolitického systému]]), ve kterém je [[právo|právu]] ([[právnípodřízena řád|právnímu řádu]]) podřízenaveškerá [[státní moc]], tedy stát který jedná v souladu s vlastním právem[[právní řád|právním řádem]]. NutnýmPředpokladem předpoklademfungování právního státu je [[právní jistota]], tedy zejména [[jednoznačnost]] a [[vymahatelnost]] práva a [[Legitimní očekávání|nezměnitelnost]] [[právní řád|právního řádu]]. ToCož znamená, že občan může od systému očekávat některé stálé hodnoty (například nezávislou [[soudní moc]]), neznamená to však, že nemůže docházet k dílčím změnám právního řádu.{{doplňte zdroj}} ▼
{{neověřeno}}
▲'''Právní stát''' je právně-filosofický koncept, který označuje [[stát]] založený na [[politický systém|politickém systému]], ve kterém je [[právo|právu]] ([[právní řád|právnímu řádu]]) podřízena [[státní moc]], tedy stát jedná v souladu s vlastním právem. Nutným předpokladem právního státu je [[právní jistota]], tedy zejména [[jednoznačnost]] a [[vymahatelnost]] práva a [[Legitimní očekávání|nezměnitelnost]] [[právní řád|právního řádu]]. To znamená, že občan může od systému očekávat některé stálé hodnoty (například nezávislou [[soudní moc]]), neznamená to však, že nemůže docházet k dílčím změnám právního řádu.{{doplňte zdroj}}
 
Právní stát je typický pro západní pojetí [[stát]]u, [[právo|práva]] a [[politika|politiky]] moderní doby, počínaje{{Fakt/dne|20100817081440}}<!-- řím a středověk ne? --> [[osvícenství]]m. Významným impulzem pro změnu pojetí právního státu v Evropě byl [[Norimberský proces]], který se vypořádával s nacistickým zneužitím práva. Nové pojetí, zakotvené po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] v mezinárodních smlouvách, proto podřizuje stát a jeho právní systém obecným hodnotám, zejména [[spravedlnost]]i, nadřazuje právnímu systému státu [[základní lidská práva|lidská práva]] a omezuje roli státu na míru nezbytnou k jejich ochraně a rozvoji.{{doplňte zdroj}}
 
== Původ a teorie právního státu ==
Koncept právního státu vznikl v [[Anglie|Anglii]] 18. a 19. století. Ústavní teoretik [[Albert V. Dicey]] formuloval tři principy:
# Nikdo nesmí být trestán ani omezován, pokud neporušil zákon. Důraz byl kladen i na poznatek, že ani majetková práva jednotlivce nesmí být bez porušení zákona narušena.
# Každý je [[právní osobnost|subjektem práva]].
# Vláda lidu ([[demokracie]]){{doplňte zdroj}} musí být založena na vládě zákonapráva. Z tohoto principu vychází myšlenka, že stát je garantem rovnosti před zákonem a sám je právu podřízen.{{Fakt/dne|20100817081440}}
 
ObvykleZa býváprávní za právníje označován takový [[stát]], v němž
* výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a [[zákonnost|legality]]i výkonu veřejné moci, t. j. [[orgán veřejné moci|orgány veřejné moci]] smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
* občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).
 
Původně byl právní stát definován pouze těmito formálními rysy. Za další podstatné rysy, které k pojmu právního státu přibyly později, bývá považována
* [[spravedlivost]] zákonů (nikoliv nadvláda většiny, ale ochrana jednotlivců i menšin, nadřazenost občana nebo [[přirozené právo|přirozeného práva]] nad státním právem, například uznání nezadatelných práv, princip suverenity lidu nebo člověka){{Fakt/dne|20140113190655}}
* právní jistota, t. j. jednoznačnost [[právní norma|právních norem]] v [[zákon (právo)|zákonech]] – jejich význam musí být v zákoně formulován natolik přesně, aby nebyl fakticky vytvářen až [[prováděcí předpis|prováděcími předpisy]] nebo [[výklad (právo)|výkladem]] [[výkonná moc|výkonné]] nebo [[soudní moc]]i{{Fakt/dne|20140113190655}}
* omezení zákonných pravomocí státu na nejmenší nezbytnou míru{{Fakt/dne|20100817081440}}
* vymahatelnost práva a jeho garance státem
* [[dělba státní moci]] do více nezávislých a vzájemně se kontrolujících složek, zejména nezávislost zákonodárné, výkonné a soudní moci
 
Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například [[Ústava České republiky]], když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.<!--ref>Čl. pryč1 patříodst. do1 Ústavy néČeské sem --republiky</ref>▼
Některá pozitivistická a mocenská pojetí omezují právo (tedy i právního státu) jen na jeho formální znaky. Primát zákona nad státní mocí však sám o sobě nezajišťuje, že stát nebude [[diktatura|diktaturou]]: zejména [[totalitarismus|totalitní]] režimy bývají formálně právními státy, kde se úzkostlivě dbá na dodržování zákona.{{Fakt/dne|20100817081440}}<!-- nezákonost státu není právním státem --> Naproti tomu [[anarchismus|anarchistická]], [[marxismus|marxistická]]{{Fakt/dne|20100817081440}},<!-- marxismus?? --> [[demokracie|demokratická]], [[Základní lidská práva|lidskoprávní]] i některá{{kdo?}} [[monarchismus|monarchistická]] pojetí odvozují pojem práva z pojmu spravedlnosti (jehož obsah se ovšem také u jednotlivých směrů podstatně liší) a za podstatné považují také, čí zájmy a jak účinně státní moc zastupuje.
 
▲Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například [[Ústava České republiky]], když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.<!-- pryč patří do Ústavy né sem -->
 
== Filosofie právního státu ==
V původním pojetí je pojem právního státu úzce spjat s pozitivismem, zvláště [[juspositivismus|právním]].{{Fakt/dne|20100817081440}} Podle názorů{{kdo?}},<!-- čí názory? --> které jsou v západní cilivilizaci významně zastoupeny od dob [[osvícenství]], je právní stát protikladem [[absolutismus|absolutismu]], [[diktatura|diktatury]] a [[Totalitarismus|totality]], protože zamezuje [[zvůle|zvůli]] vládnoucích, zneužití jejich [[moc]]i proti [[Občanství|občanům]] a jejich [[svoboda|svobodě]].
 
Právní stát je chápán jako protiklad [[absolutismus|absolutismu]], [[diktatura|diktatury]] a [[Totalitarismus|totality]], protože zamezuje [[zvůle|zvůli]] vládnoucích, zneužití jejich [[politická moc|politické moci]] proti [[Občanství|občanům]] a jejich [[svoboda|svobodě]].
Podle jiných názorů podřízení státu právnímu řádu samo o sobě postrádá [[Smysl (filozofie)|smysl]].{{Fakt/dne|20100817081440}} Stát je v něm podřízen sám sobě, protože [[pozitivní právo]] je aktem vůle státu. Absolutizace pozitivního práva je naopak příznakem totalitního pojetí státu. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná [[dělba moci]] do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují. ▼
 
▲Podle jiných názorů podřízení státu právnímu řádu samo o sobě postrádá [[Smysl (filozofie)|smysl]].{{Fakt/dne|20100817081440}} Stát je v něm podřízen sám sobě, protože [[pozitivní právo]] je aktem vůle státu.{{Fakt/dne|20140113190655}} Absolutizace pozitivního práva je naopak příznakem totalitního pojetí státu.{{Fakt/dne|20140113190655}} Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná [[dělba moci]] do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.
 
Pro rozšíření moderního, [[juspositivismus|pozitivistického práva]] o prvky pojetí předmoderního ([[přirozené právo]], odvolávající se na obecně platné hodnoty, často v kontextu nábožensky zformulované a tradované etiky) i postmoderního (relativizace role státu, reflektující různost zájmů, hodnot i názorů a nebezpečnost centralizace moci), se používá termín [[odluka státu od společnosti]] (po vzoru [[odluka státu od církve|odluky státu od církve]]). Kontrolu státu zajišťují nejen jeho vlastní orgány, ale i jednotliví občané i neobčané a jejich [[spolek|sdružení]], [[spolek|spolky]], nezávislá [[sdělovací prostředek|sdělovací]] a komunikační média a mezinárodní orgány a sdružení ([[občanská společnost]], [[otevřená společnost]]).
Řádek 37 ⟶ 35:
* Princip právního státu vychází z pozitivistické představy, že text zákona může jednoznačně a dostatečně vyjádřit nějakou skutečnost. Ve skutečnosti mnoho zákonů klíčovými termíny odkazuje na společenské předporozumění, které nemusí být přijímané obecně (např. dobré mravy, společenská nebezpečnost, veřejný pořádek atd.), nebo svěřuje faktické vymezení práv například úřadům nebo soudům.
* Stát je sice teoreticky pozitivnímu právu podřízen, ale fakticky nemůže být rovným účastníkem právních vztahů a sporů a jsou velmi omezené možnosti vymáhacích sankcí.
 
== Reference ==
<references />
 
== Související články ==
* [[dělba moci]]
* [[zákonnost]] a [[ústavnost]]
* [[základní lidská práva]]
 
== Externí odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Právní_stát“