Fregata: Porovnání verzí

 

'''Fregata''' byla původně malá a rychlá veslovo-plachetní obchodní, pozdějí plachetní [[válečná loď]]. Označení se používalo v 15.-17. století poměrně obecně, podobně jako slovo "loď" nebo "člun". Prošla dlouhým vývojem až do 20. století. V současnosti se jedná o válečné plavidlo menší než [[torpédoborec]].

 

Použití fregat se rozšířilo v 17. století do loďstev dalších států. Samotné označení fregata se po roce 1645 používalo zpočátku pro menší a středně velké válečné lodě, určené k výzvědné službě, hlídkování, ochraně před piráty a napadání obchodních lodí nepřítele, a také pro obchodní lodě podobné konstrukce. Později fregaty doprovázely a chránily konvoje zásobovacích nebo obchodních lodí, doprovázely eskadry řadových lodí, kterým sloužily jako předsunuté hlídky, v bitvě předávaly signály a asistovaly poškozeným lodím.

 

Fregaty byly trojstěžňové lodě s příčnými ráhnovými plachtami na předním a hlavním [[stěžeň|stěžni]] a [[latinská plachta| latinskou plachtou]] na zadním stěžni. Vpředu měly šikmý [[čelen]] nejprve s jednou s ráhnovou plachtou, poté s další ráhnovou plachtou na čelenové čnělce. Později u větších fregat přibyly ráhnové plachty také na zadním stěžni a mezi předním stěžněm a čelenem trojcípé plachty – kosatky. Tento typ plného oplachtění již zůstal až do konce éry plachetních lodí. Velikost a výzbroj válečných fregat se postupně zvětšovala, v 2. polovině 17. století byly největší fregaty dvojpalubové s výzbrojí až 60 děl a vysokými nástavbami (kastely); tyto mohutné lodě však již ztratily původní charakteristické vlastnosti. Za fregatu byla dokonce označována 80-dělová řadová loď ''Naseby'' z roku 1655, a to jen na základě toho, že měla o něco větší poměr délky k šířce, než běžné válečné lodě. Kromě velkých fregat existovaly souběžně také menší lodě, které byly označovány jako "lehké" fregaty (z franc. ''frégate legére'').

 

V čtyřicátých letech 18. stol. se objevuje "nová" fregata, označovaná v anglosaských pramenech jako „pravá“ fregata (z angl. ''true frigate''). První fregaty nového typu se začaly stavět ve Francii a o něco později také v Anglii. Jednalo se o válečnou loď střední velikosti minimálně o 26 dělech na jedné průběžné hlavní dělové palubě, schopnou operovat samostatně, s dostatečnou palebnou sílou, aby mohla bojovat se všemi ostatními typy lodí kromě mohutně vyzbrojených řadových lodí. Tyto fregaty neměly přední a zadní nástavby, nad hlavní palubou byly na přídi a vzadu za hlavním stěžněm jen lehké paluby, s nepočetnou výzbrojí děl malého kalibru. Rozsáhlá výzdoba typická pro lodě 17. století byla redukována, až v 19. století prakticky vymizela.

 

Od poloviny 18. století se velikost fregat a jejich výzbroj postupně zvětšovaly, na rozdíl od předchozího století ale nebyly až na ojedinélé výjimky přidávány žádné nástavby. Klasická typická fregata měla nejprve 28 děl a postupně se standardizovaly lodě o 32, 36, 38 a 40 dělech. Kalibr děl se zvětšoval z původních devíti liber na dvanácti- a osmnáctiliberní. Lodě s výzbrojí 38 a více 18liberních děl byly označovány jako „těžké“ fregaty (angl. ''heavy frigate''). Největší fregaty napoleonských válek byly klasifikovány jako 44dělové, s 30 dlouhými děly v hlavní baterii o kalibru 24 liber, k tomu na horní palubě bylo navíc 20-22 [[karonáda|karonád]] kalibru 24 nebo 32 liber.

 

Fregaty tvořily páteř válečných loďstev.

 

== Fregata v současnosti ==