Spišská komora: Porovnání verzí

Odebráno 17 bajtů ,  před 7 lety
m
WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem
(překlad článku sk:Spišská komora udělátkem Česko-slovenské Wikipedie)
 
m (WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem)
[[Soubor:BudovaSpišsskejkomory.jpg|thumb|Zbytek bývalého [[Palác Spišské komory|paláce Spišské komory]] na [[Hlavná (Košice)|Hlavní ulici]] v Košicích|link=Súbor:BudovaSpišsskejkomory.jpg]]
'''Spišská komora''' ([[němčina|německy]] '''Zipser kammer''', [[latina|latinsky]] '''Camera Scepusiensis''', [[maďarština|maďarsky]] '''Szepesi Kamara''') nebo vzácněji '''Košická komora''' ([[1557]]-[[1567]] '''Administrace hornouhorských příjmů''') byla finančně-správní instituce pověřená správou královského majetku a vybíráním příjmů v severovýchodní oblasti [[Uhersko|Uherského království]], označované jako [[Horní Uhry|Horní Uhry]], v období let [[1539]]/[[1555]]/[[1567]]-[[1848]].
 
==Dějiny==
==Působnost==
 
Spišská komora byla od 80. let 16. stol. podřízena Dvorské komoře ve [[Vídeň|Vídni]]. V jejím čele stál prefekt, kterému pomáhali rádci a jiný úřednický personál. Komora vybírala [[třicátek|třicátek]], [[urbura|urburu]], státní a vojenské daně a census od míst. Také spravovala komorské majetky nebo majetky v dočasné komorské správě.
 
Do její kompetence spadalo 26 žup severně a jižně od řeky [[Tisa|Tisy]]. Během [[16. století|16.]] a [[17. století]] však značnou část území, která měla ve své jurisdikci, obsadili [[Turci]]. Na konci 16. stol. spravovala proto de facto 13 žup [[Hornouherský hlavní kapitanát|hornouherského hlavního kapitanátu]] (župy [[Spišská župa (Uhersko)|Spiš]], [[Šarišská župa (Uhersko)|Šariš]], [[Abov]], [[Turňanská župa|Turňa]], [[Gemer (župa)|Gemer]], [[Zemplínska župa (Uhersko)|Zemplín]], [[Užská župa|Uh]], [[Boršodská župa|Borsod]], [[Sabolčská župa|Sabolč]], [[Satumarská župa|Satumár]], [[Berežská župa|Bereg]], [[Ugočská župa (Uhersko)|Ugoča]], [[Heves]]), přičemž z území dnešního Slovenska do ní patřily i svobodná královská města, jakými byla např. [[Košice]], [[Prešov]], [[Levoča]], [[Sabinov]], [[Bardejov]] a [[třicátek|třicátkové]] stanice ve městech [[Kežmarok]], [[Levoča]], [[Stará Ľubovňa]], [[Prešov]], [[Košice]], [[Bardejov]], [[Stropkov]], [[Humenné]] a [[Vranov nad Topľou]].
 
V letech [[1690]]-[[1747]] spravovala prostřednictvím ''Vrchního inšpektorského úřadu'' ve [[Smolník (okres Gelnica)|Smolníku]] i erární doly, hutě a hamry v Smolníku, [[Gelnica|Gelnici]], [[Štós]]u a [[Švedlár]]u. Určitý čas měla ve své správě i solné doly a varny soli v [[Solivar (Prešov)|SolivarSolivaru]]u u Prešova. V 30.-40. letech 18. století organizovala [[monopol]] na výkup mědi od soukromých podnikatelů.
 
== Reference ==
138 738

editací