Verze z 12. 1. 2014, 19:29 editovat Aktron (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 45 195 editací překlad článku sk:Spišská komora udělátkem Česko-slovenské Wikipedie		Verze z 13. 1. 2014, 12:36 editovat zrušit editaci G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie - Popis odkazu před i za jeho koncem Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:BudovaSpišsskejkomory.jpg\|thumb\|Zbytek bývalého [[Palác Spišské komory\|paláce Spišské komory]] na [[Hlavná (Košice)\|Hlavní ulici]] v Košicích\|link=Súbor:BudovaSpišsskejkomory.jpg]] '''Spišská komora''' ([[němčina\|německy]] '''Zipser kammer''', [[latina\|latinsky]] '''Camera Scepusiensis''', [[maďarština\|maďarsky]] '''Szepesi Kamara''') nebo vzácněji '''Košická komora''' ([[1557]]-–[[1567]] '''Administrace hornouhorských příjmů''') byla finančně-správní instituce pověřená správou královského majetku a vybíráním příjmů v severovýchodní oblasti [[Uhersko\|Uherského království]], označované jako [[~~Horní Uhry\|~~Horní Uhry]], v období let [[1539]]/[[1555]]/[[1567]]-–[[1848]]. ==Dějiny== Řádek 12: ==Působnost== Spišská komora byla od 80. let 16. stol. podřízena Dvorské komoře ve [[Vídeň\|Vídni]]. V jejím čele stál prefekt, kterému pomáhali rádci a jiný úřednický personál. Komora vybírala [[~~třicátek\|~~třicátek]], [[urbura\|urburu]], státní a vojenské daně a census od míst. Také spravovala komorské majetky nebo majetky v dočasné komorské správě. Do její kompetence spadalo 26 žup severně a jižně od řeky [[Tisa\|Tisy]]. Během [[16. století\|16.]] a [[17. století]] však značnou část území, která měla ve své jurisdikci, obsadili [[Turci]]. Na konci 16. stol. spravovala proto de facto 13 žup [[Hornouherský hlavní kapitanát\|hornouherského hlavního kapitanátu]] (župy [[Spišská župa (Uhersko)\|Spiš]], [[Šarišská župa (Uhersko)\|Šariš]], [[Abov]], [[Turňanská župa\|Turňa]], [[Gemer (župa)\|Gemer]], [[Zemplínska župa (Uhersko)\|Zemplín]], [[Užská župa\|Uh]], [[Boršodská župa\|Borsod]], [[Sabolčská župa\|Sabolč]], [[Satumarská župa\|Satumár]], [[Berežská župa\|Bereg]], [[Ugočská župa (Uhersko)\|Ugoča]], [[Heves]]), přičemž z území dnešního Slovenska do ní patřily i svobodná královská města, jakými byla např. [[Košice]], [[Prešov]], [[Levoča]], [[Sabinov]], [[Bardejov]] a [[třicátek\|třicátkové]] stanice ve městech [[Kežmarok]], [[Levoča]], [[Stará Ľubovňa]], [[Prešov]], [[Košice]], [[Bardejov]], [[Stropkov]], [[Humenné]] a [[Vranov nad Topľou]]. V letech [[1690]]-–[[1747]] spravovala prostřednictvím ''Vrchního inšpektorského úřadu'' ve [[Smolník (okres Gelnica)\|Smolníku]] i erární doly, hutě a hamry v Smolníku, [[Gelnica\|Gelnici]], [[Štós]]u a [[Švedlár]]u. Určitý čas měla ve své správě i solné doly a varny soli v [[Solivar (Prešov)\|~~Solivar~~Solivaru]]u u Prešova. V 30.-40. letech 18. století organizovala [[monopol]] na výkup mědi od soukromých podnikatelů. == Reference ==

Spišská komora: Porovnání verzí