Kostel svatého Jakuba Staršího (Levoča): Porovnání verzí

m
WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem
m (drobnosti)
m (WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem)
Nejen podle jména je zajímavou a historicky velmi cennou trojsedadlová tzv. lavice se sovou, pocházející z období kolem roku [[1490]], která je jednou z prvních sponzorských lavic v kostele.
 
K pozoruhodným památkám farního kostela patří [[Renesance|renesanční]] [[kazatelna]] z let [[1625]]–[[1626]]. Vznikla v období, kdy chrám sloužil [[Protestantismus|protestantům]] a patří k nejkrásnějším příkladům tzv. kazatelen s [[karyatida|karyatidami]], jejichž typ se na Spiši a na východním Slovensku šířil od první čtvrtiny v 17. století. Na objednávku levočského patricije Antona Kramera ji vyhotovil původem [[Olomouc|olomoucký]] truhlářský mistr Kryštof Kollmitz, který se po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] usadil v Levoči (mj. se stal zdejším měšťanem a v roce [[1665]] zde i zemřel). Ve své tvorbě navazoval na prvky [[Německo|německé]] a [[Slezsko|slezské]] [[Renesance|renesance]]. Levočská kazatelna, jejíž podpěru tvoří socha [[Mojžíš]]e s holí a deskami Desatera je jakousi genezí křesťanství. Na parapetu řečniště najdeme pro umění Slovenska neobvyklé postavy čtyř tzv. velkých [[Starý zákon|starozákonních]] proroků – [[Izajáš|Izaiáše]], [[Jeremiáš|Jeremiáše]], [[Ezechiel|Ezechiela]] a [[Daniel (prorok)|Daniela]]. Pokud vycházíme z typologického paralelismu, kde postavám ze Starého zákona odpovídají postavy [[Nový zákon|Nového zákona]], pak postavám proroků příslušejí plastiky čtyř evangelistů – [[Svatý Lukáš|Lukáše]], [[Matouš (evangelista)|Matouše]], [[Marek Evangelista|Marka]] a [[Jan Evangelista|Jana]] – stojících na stříšce kazatelny. Schodiště k řečništi obsahuje reliéfní výjevy námětově se vztahující k příběhům Starého zákona: ''Abrahamova oběť'', ''Samson v táboře Pelištejců'' a ''Zápas Jakuba s andělem''. Stříška, která má tvar dvouetážové architektury nese postavu [[Pavel z Tarsu|svatého Pavla]] a ikonografickou postavu Kristus – Salvator Mundi (Kristus – Spasitel světa). Završením kazatelny je socha triumfálně Vzkříšeného Krista jako základu křesťanství. Kollmitz vytvořil pouze architekturu kazatelny; sochařské práce jsou dílem Paula Unterbauma a [[Dánsko|dánského]] sochaře Hanse Schmidta.
 
Kromě kazatelny jsou památkou na protestantské vlastnictví kostela i varhany, který v letech [[1624]]–[[1630]] vyhotovil na náklady města a bohatého levočského měšťana Fridricha Pobsta krakovský varhanář Hans Hummel. Umístil ho na o dva roky dříve v severní lodi postavenou emporu. Skříň varhan zhotovil krakovský mistr, truhlář Andrej Hertel a sochař Hans Schmidt. V roce [[1668]] vznikla při této varhanní empoře další empora, zvaná obuvnická.
138 738

editací