Jozef Cíger-Hronský: Porovnání verzí

Odebráno 9 bajtů ,  před 7 lety
m
WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie
m (úprava dat)
m (WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie)
Narodil se ve Zvolenu v rodině tesaře Petra Pavla Cígera a Josefíny Cígerovej, rozené Markové. Pocházel ze sedmi dětí - měl čtyři bratři a tři sestry. Za manželku si vzal Annu Valérii, rozenou Ružinákovou, se kterou měl syna Juraje.
 
V letech [[1902]]-[[1907]] navštěvoval lidový školní obor ve Zvolenu, později pokračoval v letech [[1907]]-[[1910]] na měšťanské škole v [[Krupina|Krupině]], a nakonec v letech [[1910]]-[[1914]] dokončil své vzdělání na maďarském učitelském ústavu v [[Levice (město)|Levicích]].
 
== Působení ==
Po dostudování učitelského ústavu působil od roku [[1914]] jako učitel na několika místech ([[Horné Mladonice|Horní Mladonice]], [[Senohrad]], [[Krupina]], [[Kremnica]]). V letech [[1917]]-[[1918]] se jako voják pěšího pluku účastnil vojenských operacích na italské frontě. Nakonec se v roce [[1927]] na delší čas usadil v [[Martin (město)|Martině]] - nejdříve jako učitel, od roku [[1933]] jako tajemník a od roku [[1940]] jako správce [[Matica slovenská|Matice slovenské]], ve které působil až do roku [[1945]].
Zasloužil se o založení tiskárny [[Neografia]] v Martině, která měla šířit slovenskou literaturu v levných edicích mezi vesnickými obyvateli.
 
Hodně se věnoval i zakládání a redigování časopisů. Když učil v Krupině, spolupracoval s [[Pavol Bujňák|Pavolom Bujňákem]] při založení časopisu ''[[Hontiansky Slovák|Hontiansky Slovák]]''. Na měšťance v Kremnici zase s [[Jaroslav Kejzlar|Jaroslavem Kejzlarem]] založil a redigoval edici ''Mládež''. 19 let také redigoval časopis pro děti [[Slniečko (časopis)|Slniečko]]. Na jeho návrh se uskutečnila v letech [[1935]]-[[1936]] cesta pracovníků Matice slovenské do [[Spojené státy americké|USA]] za slovenskými vystěhovalci a krajanskými organizacemi. Jako předseda Matice slovenské přivedl tuto vrcholnou národní instituci na nebývalý stupeň rozvoje a prosperity a naplno rozvinul její vydavatelskou a výzkumnou činnost.
V roce [[1944]] ho během [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] povstalci zatkli a uvěznili, ale po krátkém čase byl propuštěn. Začátkem roku [[1945]] se pak přestěhoval z Martina do [[Bratislava|Bratislavy]], odkud zanedlouho utekl do [[emigrace]] z obav před trestním stíháním.
 
138 738

editací