Bratislavský hrad: Porovnání verzí

Odebráno 17 bajtů ,  před 6 lety
m
WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie
m (WPCleaner v1.30b - Opraveno pomocí WP:WCW - Odkaz shodný se svým popisem - Opravy pravopisu a typografie)
Dnešní jméno hradu a města pod ním vychází z pojmenování, které se v různých podobách uvádělo v historických dokumentech pocházejících z nejčasnějších dob existence zdejšího sídla. První známé pojmenování ''Brezalauspurch'' uváděny v [[Salcburské letopisy|Salcburských letopisech]] pochází z roku 907. V dalších záznamech se jméno měnilo, např. v dokumentu ''Henri-Manni Augiensis Chronicon'' z roku 1042 se vzpomíná pojmenování ''Brezezburg'', v tzv. ''Altaišských análech'' z r. 1052 ''Preslavvaspurch'', v roce 1108 ''Bresburg'', z čehož vzniklo dnešní německé pojmenování ''Pressburg''.
 
Všechny tyto názvy mají svůj původ v osobním jménem slovanského zakladatele nebo majitele hradiště na vyvýšenině nad Dunajem. Podle některých badatelů toto jméno bylo ''Braslav'', resp. ''Preslav''. Ve velkomoravském období se setkáváme se dvěma nositeli tohoto jména. Prvním byl chorvatský kníže, [[Kocel]]ův nástupce v [[Blatenské knížectví|Blatenském knížectví]], druhým jistý poutník zapsán v tzv. ''Evangeliarum Cividalense''. Jelikož první zmiňovaný spravoval pouze dolní Panonii, do které Bratislava nepatřila, v úvahu připadá druhý jmenovaný. Předpokládá se, že mohl být členem významné slovanské (slovanské) velmožské rodiny, a jako takovému mu mohl patřit hrad, t. jtj. ''Breslavgrad'', ''Breslavov hrad''.<ref name="Hrad01">{{Citace monografie| příjmení =Hlinka |jméno=J.|titul=Bratislavská mincovňa|místo=Bratislava|vydavatel=Obzor|rok=1982| strany=17}}</ref>
 
Německý historik [[Johannes Aventinus|Aventinus]] uvádí pojmenování ''Wratisslaburgium'', podle jistého Vratislava, který dal hrad opravit v roce 805. Kořenový základ tohoto pojmenování, z něhož vycházelo i označení nápisem RESLAVA CIV na mincích, ražených v 11. století, předznamenává dnešní název města.
=== Nejstarší osídlení ===
[[Soubor:Bratislavskyhrad44.jpg|náhled|Rekonstrukce základů velkomoravských staveb z 9. až 12. století]]
Výšinná akropole byla odnepaměti strategicky významným místem, čehož důkazem jsou stopy jejího nejstaršího osídlení staré 4 500 let, pocházející z období [[eneolit|eneolitu]] ([[bolerázská skupina]]). Přesto, žePřestože se zde předpokládá existence opevněného sídliště, přímé důkazy o jeho opevnění se nepodařilo doložit.
 
Méně intenzivní bylo osídlení v [[Doba halštatská|halštatské době]] ([[kalenderberská kultura]]), které se podle dosavadních zjištění rozprostíralo ve východní části vrchu, ale jeho rozsah přesně neznáme. Podařilo se identifikovat stopy příbytků se základy zahloubenými do skalního podloží (tzv. zemnic). Je pravděpodobné, že již v tomto období byl hradní kopec akropolí rozsáhlého sídlištního útvaru.
 
=== Po moháčské katastrofě ===
Svou nejsvětlejší historii začal psát Bratislavský hrad v první polovině 16. století. Po [[Bitva u Moháče|porážce uherských vojsk u Moháče]] v srpnu roku [[1526]], kde zahynul i uherský král [[Ludvík Jagellonský|Ludvík II.]], před hrozbou postupujících tureckých hord uprchl budínský královský dvůr. Královna-vdova [[Marie Habsburská]] se s malým doprovodem vysokých zemských a církevních hodnostářů vydala směrem na [[Horní Uhry|Horní Uhry]], do Bratislavy. Vezla s sebou i královský poklad a svaté relikvie.
 
[[Soubor:I. Miksa.jpg|náhled|[[Maxmilián II. Habsburský|Maxmilián II.]] Byl prvním uherským králem korunovaným v Bratislavě (r. 1563). Bratislavský hrad se od toho času stal na tři sta let hlavním královským hradem v Uhersku.]]
Východně od čestného nádvoří se při paláci nachází náznaková rekonstrukce objevených základů trojlodní baziliky z 9. století, věže z 10. století a kostela nejsvětějšího Spasitele z 11. století. Tento prostor doplňuje na vysokém podstavci umístěna socha sedícího Krista korunovaného trním, pravděpodobně součást někdejší Kalvárie v Podhradí (na Mikulášské ulici), která vznikla v polovině 18. století. Na toto místo se sloup se sochou dostal z prostoru před vídeňskou bránou. Těsně u východních hradbách dal [[Řád svaté Alžběty]] v roce 2000 umístit bronzové sousoší [[Alžběta Durynská|svaté Alžběty]] se žebrákem (dílo italského sochaře Norberta Salaia), jako připomínku roku 1207, kdy se na Bratislavském hradě tato uherská princezna a pozdější světice narodila.
 
Západní Vídeňská brána (zvaná i Karlova) pochází z roku 1712, kdy byla postavena u příležitosti korunovace [[Karel VI.|Karla III.]] (Otce Marie Terezie) za uherského krále. V době, kdy hradní areál plnil funkci kasáren byla brána v horní části doplněna [[Němčina|německým]] a [[Maďarština|maďarským]] nápisem: ''K a K. Schlossberg Kaserne'' resp. ''CS. es KIR. Várhegy LAKTANYA'' t.jtj. ''Císařská a královská kasárna na Hradním vrchu''. Vpravo před branou stály nápadné mechanické hodiny v kovové schránce s dlouhým kyvadlem.
 
Dnes je Vídeňská brána hlavní přístupovou branou do hradu.
138 738

editací