Řád augustiniánů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rotlink (diskuse | příspěvky)
m fixing dead links
Řádek 7:
Jako biskup se sv. Augustin z Hippo snažil přesvědčit kněze, kteří žili při velkých, zejména biskupských kostelech, aby žili společně podle určitého řádu a ze společných příjmů. Tak vznikla instituce [[kanovník]]ů, lat. ''clerici regulares'' nebo ''canonici'', kterou Lateránská synoda roku 1059 zavedla pro celou západní církev. Tzv. [[řehole sv. Augustina]] vznikla z několika jeho kázání o kněžském životě; klade důraz na společný život v [[klášter|klášteře]], modlitbu, studium a rozjímavý život, a řídí se jí nejen augustiniáni, ale také [[premonstráti]], [[Řád bratří kazatelů|dominikáni]], [[křižovníci]] a další. Řeholníci skládají věčné sliby a mají se věnovat [[liturgie|liturgii]], studiu, [[meditace|meditaci]] a duchovní správě.
 
Hnutí augustiniánských kanovníků se z Itálie rychle rozšířilo do Německa, Švýcarska, Flander a Francie. Po neúspěšných pokusech - například biskupa [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]] (†1150) zavést augustiniánskou řeholi do [[Olomouc]]e – byla první [[kanonie]] v Čechách založena 1333 biskupem [[Jan z Dražic|Janem z Dražic]] v [[Roudnice nad Labem|Roudnici]], který se stal ohniskem tzv. roudnické reformy. V Roudnici patrně také vznikl první český překlad celé [[Bible]] (kolem 1360). Odtud patrně vznikly další kanonie – [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|Karlov]] v Praze (Karel IV. 1350), [[Jaroměř]], [[Rokycany]], [[Sadská]], [[Třeboň]] (Rožmberkové 1367), [[Lanškroun]], [[Šternberk]], [[Klášter augustiniánů kanovníků (Fulnek)|Fulnek]], [[Prostějov]] a kanonie v [[Kladsko|Kladsku]], v Kazimierzi u [[Krakov]]a a další.<ref name="jedna"> Vlček - Sommer – Foltýn, ''Encyklopedie českých klášterů''. Praha 1997, str. 103n. </ref>
 
Augustiniánští kanovníci byli nositeli zvnitřněné [[spiritualita|spirituality]] a koncem [[14. století]] vzniklo mezi nimi – za podstatné účastí českých augustiniánů - reformní hnutí [[devotio moderna]] ([[Jan van Ruysbroek]] (†1381), [[Geert Groote]] (†1384), [[Tomáš Kempenský]] (†1471), které významně ovlivnilo celou novověkou zbožnost, zejména reformátora [[Martin Luther|Martina Luthera]] (†1546). K významným augustiniánským kanovníkům patřili také kazatel [[Konrád Waldhauser]] (†1369) kronikář [[Ludolf Zaháňský]] (†1422) nebo humanista [[Erasmus Rotterdamský]] (†1536).