Fregata: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 10:
 
V čtyřicátých letech 18. stol. se objevuje "nová" fregata, označovaná v anglosaských pramenech jako „pravá“ fregata (''true frigate''). První fregaty nového typu se začaly stavět ve Francii a o něco později také v Anglii. Jednalo se o válečnou loď střední velikosti minimálně o 26 dělech na jedné průběžné hlavní dělové palubě, schopnou operovat samostatně, s dostatečnou palebnou sílou, aby mohla bojovat se všemi ostatními typy lodí kromě mohutně vyzbrojených řadových lodí. Tyto fregaty neměly přední a zadní nástavby, nad hlavní palubou byly na přídi a vzadu za hlavním stěžněm jen lehké paluby, s nepočetnou výzbrojí děl malého kalibru. Rozsáhlá výzdoba typická pro lodě 17. století byla redukována, až v 19. století prakticky vymizela.
 
Od poloviny 18. století se velikost fregat a jejich výzbroj postupně zvětšovaly, na rozdíl od předchozího století ale nebyly až na ojedinélé výjimky přidávány žádné nástavby. Klasická typická fregata měla nejprve 28 děl a postupně se standardizovaly lodě o 32, 36, 38 a 40 dělech. Kalibr děl narůstal z původních devíti liber na dvanácti- a osmnáctiliberní. Lodě s výzbrojí 38 a více 18liberních děl byly označovány jako „těžké“ fregaty (angl. heavy frigate). Největší fregaty napoleonských válek byly klasifikovány jako 44dělové a děla v hlavní baterii měla kalibr 24 liber.
 
 
Fregata byla 40 až 80 metrů dlouhá loď, šířka tvořila maximálně čtvrtinu délky. Oproti [[pinasa|pinase]] byla štíhlejší a tím i rychlejší. Nosnost lodě v obchodním provedení byla až 2000 tun. Trup měl rovný kýl a osvědčený hruškovitý tvar. S postupem času mizely přední i zadní nástavby a byla odstraňována zbytečná výzdoba.