Právní vztah: Porovnání verzí

Základním prvkem každého právního vztahu jsou jeho ''subjekty'', tedy osoby zavázané vzájemnými povinnostmi a oprávněné k vzájemným právům. Subjektem může být jak [[fyzická osoba]], tak [[právnická osoba|osoba právnická]], ale i [[stát]]. Aby šlo o subjekt způsobilý, musí mít právní subjektivitu, neboli [[způsobilost k právům aprávní povinnostemosobnost]]. U osob fyzických se nabývá narozením (resp. početím, jde-li o tzv. [[nasciturus|nascitura]]), u osob právnických samotným vznikem. A aby nebyl jen způsobilý, ale aby se vlastním přičiněním mohl subjektem konkrétního právního vztahu opravdu stát, musí mít navíc plnou [[způsobilost k právním úkonůmsvéprávnost]], která u právnických osob splývá s právní subjektivitou, alese u osob fyzických se v plném rozsahu nabývá především až dovršením [[zletilost]]i. Právnické osoby samy nejednají, ale podle § 161 [[občanský zákoník (Česko, 2012)|občanského zákoníku]] za ně jednají jiné fyzické osoby.