Sedmiletá válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 10852796 uživatele 37.221.253.130 (diskuse) zrušena, vandalismus
Řádek 52:
Bojové akce roku 1757 zahájil pruský král, který se rozhodl nečekat na společný úder spojenců, a na začátek jara naplánoval operaci, jež měla zničit prozatím osamocenou rakouskou armádu ještě v zimních kvartýrech.<ref>Stellner (2000), s. 117</ref> V dubnu třemi pochodovými proudy vpadl na území Čech a překvapené rakouské oddíly pod velením prince Karla Lotrinského a maršála Browna rychle zatlačoval do vnitrozemí. Jediný větší odpor mu byl schopen klást pouze sbor [[hrabě]]te Königsegga při [[Bitva u Liberce|střetnutí u Liberce]].<ref>Richter, s. 118.</ref> Hlavní rakouské vojenské síly se postupně shromáždily před hradbami [[Praha|Prahy]], kde [[6. květen|6. května]] došlo k mohutnému střetu obou armád. V [[bitva u Štěrbohol|bitvě u Štěrbohol]] utrpělo rakouské vojsko těžkou porážku, nicméně obě strany zaznamenaly poměrně vyrovnané ztráty; zhruba 13 – 14&nbsp;000 vojáků. Část ustupujících Rakušanů (40&nbsp;000 mužů) se ukryla za hradbami Prahy,<ref>Vojenské dějiny Československa, s. 208.</ref> část se rozptýlila po Čechách. Z nich se někteří přidali k záložní armádě pod velením maršála [[Leopold Daun|Leopolda Dauna]], který byl v době bitvy 50&nbsp;km od Prahy, poblíž [[Sadská|Sadské]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bělina | jméno = Pavel | odkaz na autora = Pavel Bělina | titul = Kolín 18. 6. 1757 | vydání = 1 | místo = Praha a Litomyšl | vydavatel = Paseka | rok = 1997 | isbn = 80-7185-121-3 | poznámka = [Dále jen: ''Bělina''] | strany = 27}}</ref> Vysoké ztráty se odrazily i mezi nejvyšším velením, neboť v bitvě byl zabit pruský maršál Schwerin a smrtelně byl zraněn i maršál Browne. Po svém vítězství Fridrich II. zanechal 50&nbsp;000 sbor u obležené Prahy a se zbytkem svých sil, asi s 30 000 muži, vytáhl proti více než čtyřiceti tisícovému Daunově vojsku. Po složitých manévrech se obě armády [[18. červen|18. června]] utkaly v [[Bitva u Kolína|bitvě u Kolína]], v níž Rakušané, díky vhodně zvolenému terénu a početní převaze, vybojovali důležité vítězství. Armáda Fridricha II. ztratila téměř polovinu početního stavu a byla nucena se stáhnout k Praze. [[20. červen|20.&nbsp;června]] Prusové zrušili její obléhání a začali ve dvou proudech ustupovat směrem k saským a žitavským hranicím.
 
[[Soubor:Schlacht von Leuthen.JPG|thumb|280px|left|[[Carl Röchling]]: Pruští gardisté v bitvě u [[Lutyně (Dolní Slezsko)|Leuthenu]], dnešní [[Dolnoslezské vojvodství]], Polsko]] Pražská posádka se spolu s vítěznými jednotkami maršála Dauna spojila [[26. červen|26.&nbsp;června]] a do čela tohoto uskupení byl opět postaven Karel Lotrinský. Pod jeho velením posléze armáda vyrazila ve stopách ustupujícího protivníka. Její přesuny byly značně těžkopádné, nicméně ve chvíli, kdy překročila lužické hranice, byl Fridrich II. nucen stáhnou své rozdělené síly do Saska, kde se [[8. srpen|8.&nbsp;srpna]] spojily do jediného celku.<ref>Stellner (2000), s. 130.</ref> Takto posílen vstoupil na území [[horní Lužice]], kde se snažil [[princ]]i Karlovi vnutit rozhodující bitvu. Když shledal, že jeho pokusy nevedou k žádným výsledkům, zanechal na místě část vojska pod velením Bevernského vévody Augusta Viléma a sám se s 12&nbsp;000 muži vydal do Durynska čelit postupujícím Francouzům.<ref>Richter, s. 138.</ref> Za jeho nepřítomnosti však Rakušané obsadili [[Budyšín]] a [[7.&nbsp;září]] u Moysu vítězně napadli izolovaný sbor generála Winterfeldta.{{#tag:ref|Při střetnutí u Moysu byl generál Winterfeldt zabit. Pro Fridricha II. představoval jeho smrt citelnou ztrátu. Když k němu tato tragická zpráva dorazila, zoufale zvolal: ''„Proti davu svých nepřátel snad najdu účinné zbraně, ale nikdy už nezískám druhého Winterfeldta!“''|group=pozn.}} Posléze pokračovali dál na území Slezska, avšak jejich pochod byl velmi pomalý a Bevernova armáda jim stále unikala. Nakonec se princ Karel rozhodl táhnout ke slezské metropoli [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] a zahájil její obléhání.<ref>Stellner (2000), s. 154.</ref> Město padlo Rakušanům do rukou [[12.&nbsp;listopad]]u. Povzbuzen nejen svými úspěchy, ale i zdařilými operacemi ruských spojenců, dal princ Karel rozkaz podmaršálkovi [[Andrej Hadik|Hadikovi]], aby s 3500 jezdci vpadl do [[Braniborsko|Braniborska]]. Hadikovi se [[16. říjen|16.&nbsp;října]] podařilo proniknout až do [[Berlín]]a, jehož obyvatelé byli donuceni zaplatit 215&nbsp;000 [[Pruský tolar|tolarů]] výpalného. Po obsazení Svídnice dostal Karel Lotrinský pokyn z Vídně, aby obsadil také [[Vratislav (město)|Vratislav]]. Před jejími hradbami se mu [[22.&nbsp;listopad]]u konečně rozhodla postavit zakopaná armáda Augusta Bevernského. Za oboustranně vysokých ztrát (Prusové přišli o 6200 mužů, Rakušané o 5802 mužů) se Rakušanům podařilo Prusy z jejich pozic vytlačit a Vratislav oblehnout. O dva dny později Bevernského vévodu zajala hlídka [[pandur]]ů.<ref name="c">Stellner (2000), s. 163.</ref>{{#tag:ref|Říkalo se, že se vévoda Bevernský nechal zajmout úmyslně, aby unikl Fridrichovu hněvu.<ref name="c" />|group=pozn.}} Samotné město kapitulovalo [[25.&nbsp;listopad]]u.
 
Pád Vratislavi byl pro krále Fridricha těžkou ztrátou. Neprodleně proto shromáždil asi 35&nbsp;000 vojáků a rychlými pochody postupoval proti Rakušanům. Princ Karel, navzdory své obvyklé opatrnosti, opustil pevné postavení před Vratislaví a v čele dvojnásobně silnějšího uskupení vyrazil navečer [[4. prosinec|4.&nbsp;prosince]] pruskému panovníkovi vstříc. O den později se obě armády utkaly v [[Bitva u Leuthenu|bitvě u Leuthenu]], v níž Rakušané utrpěli drtivou porážku. Kromě toho, že ve zmatku opustili bojiště, octlo se 12&nbsp;000 jejich vojáků v zajetí a 10&nbsp;000 jich bylo zabito.<ref>Stellner (2000), s. 167.</ref> Ihned po dosaženém vítězství vojsko Fridricha II. oblehlo Vratislav a [[20. prosinec|20. prosince]] Fridrichem II. přijal její kapitulaci. Do konce roku padla i pevnost Lehnice. Otřesená Marie Terezie v důsledku těchto událostí zbavila prince Karla Lotrinského vrchního velení rakouských ozbrojených sil a na jeho místo jmenovala maršála Dauna.<ref name="a3" />