Engelbert Dollfuss: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v1.30 - Opraveno pomocí WP:WCW - Opravy pravopisu a typografie
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Wikicitáty}} do Externích odkazů, převod na řádek; kosmetické úpravy
Řádek 15:
| datum_úmrtí=[[25. červenec|25. července]] | rok_úmrtí=1934
| místo_úmrtí=[[Vídeň]]
}}
}}
 
'''Engelbert Dollfuß''' (též psáno '''Dollfuss''') ([[4. říjen|4. října]] [[1892]] [[Texingtal]] – [[25. červenec|25. července]] [[1934]] [[Vídeň]]) byl [[Rakousko|rakouský]] státník. Díky jeho výšce a způsobu vlády mu bylo přezdíváno '''Millimetternich'''.
 
== Život ==
Pocházel z malorolnické rodiny. Coby nábožensky založený mladík studoval nejprve v kněžském semináři, poté na právní fakultě vídeňské univerzity a nakonec studoval národní hospodářství na univerzitě v [[Berlín|Berlíně]]ě.
 
Během [[první světová válka|první světové války]] byl nejprve odmítnut při žádosti o přijetí do armády kvůli velmi malé postavě, ale později byl přijat a poslán na italskou frontu do [[Alpy|Alp]], kde se v závěru války dostal do zajetí. Po první světové válce získal ještě doktorát práv.<ref name="Křen">Jan Křen: ''Dvě století střední Evropy.'' Praha 2005. s. 427.</ref>
 
== Kariéra ==
Po válce pracoval jako sekretář rolnické asociace na ministerstvu zemědělství. V roce [[1927]] se stal ředitelem zemědělské obchodní komory pro [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]] a v roce [[1930]] byl jako člen konzervativní Křesťanské sociální strany
jmenován prezidentem rakouských federálních železnic. Rok na to byl jmenován ministrem zemědělství a lesů.<ref name="Křen"></ref>
 
Jako hluboce veřící [[Katolictví|Katolík]] a [[Konzervatismus|konzervativec]] se inspiroval svým předchůdcem [[Ignaz Seipel|Ignazem Seipelem]] a ideologem [[Othmar Spann|Othmarem Spannem]] a vycházel z přesvědčení, že [[Rakousko]] může být vyvedeno z hospodářské a politické krize pouze zavedením [[Stavovský stát|stavovského státu]]. Takto uspořádaný stát měl postavit hráz [[Nacismus|nacismu]], [[Komunismus|komunismu]] a dokonce i sociální demokracii.<ref name="Křen"></ref>
 
=== Kancléřem ===
[[Seznam kancléřů Rakouska|Rakouským kancléřem]] se stal [[20. květen|20. května]] [[1932]] jako představitel pravicově koaliční vlády. Zároveň se také stal ministrem zahraničí. Jeho [[inflace|protiinflační]] opatření byla v tehdejším [[První Rakouská republika|meziválečném Rakousku]] velmi nepopulární a Dollfuß brzy na to rozpustil parlament a vládl pomocí dekretů. Tento postup ospravedlňoval jako nutné opatření vůči vzrůstajícímu vlivu [[nacismus|nacistů]] v Rakousku, kterého se obával. Také vyřadil z činnosti ústavní soud a udržoval si dohled nad tiskem. Dále následoval zákaz veřejných shromáždění a také zákaz komunistické strany i sociálnědemokratického [[Schutzbund|Schutzbundu]]u.
 
V srpnu [[1933]] vytvořil monopolní vládní stranu na podporu svého režimu zvanou [[Vaterländische Front]] (Vlastenecká fronta) a sloučil Křesťanskou sociální stranu s polovojenským a nacionalistickým Heimwehrem.
 
Bylo zřejmé, že v příštích volbách by nacisté získali většinu a Rakousko by přestalo existovat jako stát a připojilo se k [[Německo|Německu]] (což se později skutečně stalo). Aby tomu zabránil, zakázal Dollfuß v červnu 1934 rakouskou NSDAP.<ref name="Křen1">Křen, s. 428</ref>
 
== Poslední chvíle Dollfußova života ==
[[FileSoubor:KunschackDollfussMiklas1932.jpeg|thumb|Nově jmenovaný rakouský kancléř Engelbert Dollfuss (uprostřed bez klobouku). Napravo je prezident republiky, [[Wilhelm Miklas]], vlevo poslanec [[Leopold Kunschak]].]]
Dne [[25. červenec|25. července]] [[1934]] vnikla skupina osmi rakouských nacistů do budovy kancléřství a po delší honičce, kdy kancléře honili po různých kancelářích, ho dostihli a zezadu postřelili.
 
Zraněného Dollfuße donesli do jedné z kanceláří a položili ho na pohovku. Ležel v ní skoro čtyři hodiny a smrtelně [[Krvácení|krvácel]]. Nikdo mu nepomohl. Do místnosti vešel ministr vnitra [[Emil Fey]], aby Dollfuß souhlasil s nástupnictvím bývalého hejtmana [[Štýrsko|Štýrska]] a velvyslance v [[Itálie|Itálii]] [[Anton Rintelen|Antona Rintelena]] do kancléřství. Podle svědectví [[Otto Planetta|Otty Plannety]] (Dollfußův vrah) zněly následující minuty takto:
 
Dollfuß: ''"Jsi to ty Feyi? Jsi v pořádku?"''
Řádek 71:
Dollfuß poté ztratil [[vědomí]] a zemřel.
 
== Chyby puče ==
1) Předně se nepodařilo zatknout všechny zbývající členy [[Vláda|vlády]], protože se o puči dozvěděli a z kancléřství včas odešli. Spiklenci tak v kancléřství zastihli jen ministra Feye, sekretáře [[Carl Karwinski|Karwinského]] a Dollfusse.
 
Řádek 77:
 
== Reference ==
<references />
 
== Literatura ==
* Bauman, Vladimír & Hladký, Miroslav ''První zemřel kancléř'', Praha, 1968
* Brožek, Otakar & Horský, Jiří, ''Na dně byla smrt'', Praha, 1968
* Bußhoff, Heinrich, ''Das Dollfuß-Regime in Österreich'' (Berlin: Duncker & Humbolt, 1968)
* Dollfuß, Engelbert, ''Dollfuß schafft Arbeit'' [Pamphlet] (Heimatdienst, 1933)
Řádek 102:
* [[Stefan Zweig|Zweig, Stefan]], ''Die Welt von Gestern, eines Dichters von Morgen'' (Frankfurt am Main/Bonn: Athenäum, 1965)
 
== Související články ==
* [[Seznam kancléřů Rakouska]]
* [[Křesťansko-sociální strana (Rakousko)]]
 
==Externí odkazy==
* {{Wikicitáty|osoba=Engelbert Dollfuss}}
{{commonscat|Engelbert Dollfuß}}
{{Wikicitáty}}
* [http://www.aeiou.at/aeiou.film.data.film/f029a.mpg Video: Dollfuß poskytuje rozhovor v Burgenlandu 1933 (mpeg, 6,1 kb)]
* [http://www.angeluspress.org/oscatalog/item/8044/dollfuss-an-austrian-patriot ''Dollfuss: An Austrian Patriot'' by Father Johannes Messner] at [http://www.angeluspress.org/ Angelus Press]