Wikipedie

Gravitační čočka: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Doplnit odkaz na "Františka Linka"
m rv exp.
Řádek 50:
Obecná teorie relativity předpovídá ohyb světla v gravitačním poli hmotných zdrojů. Tato teoretická předpověď byla potvrzena v roce [[1919]] během pozorování [[zatmění Slunce]]m, kdy [[Arthur Eddington]] pozoroval, že paprsky [[hvězda|hvězd]] nacházejících se blízko Slunci byly mírně vychýleny z předpokládané polohy (hvězdy, jejichž světlo procházelo v blízkosti Slunce se tedy zdály být na jiném místě, než by být měly).
 
Český[[Albert astronom Františk LinkEinstein]] si v roce 1936 uvědomil, že při vhodném uspořádání zdroje světla, [[pozorovatel]]e a objektu, který je zdrojem gravitačního pole, může tento objekt ohýbat světlo podobným způsobem, jako by se mezi zdrojem světla a pozorovatelem nacházela [[čočka (optika)|čočka]]. Článek o tomto jevu publikoval veEinstein francouzštiněv a upadl do zapomění.{{Doplňte zdroj}} O necelý rok později dospělroce [[Einstein1937]]. ve své anglický psané práci ke stejnému závěru,Einstein předpokládal však, že tento jev bude vzácný a je nepravděpodobné, že jej bude možné pozorovat.
 
Světlo v okolí velmi hmotného objektu může být ohnuto natolik, že se kolem něj několikrát obtočí než se vydá směrem k pozorovateli. Při gravitačním čočkování je tedy možné pozorovat nejen jeden obraz, ale více obrazů jednoho světelného zdroje.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Gravitační_čočka“