Železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň: Porovnání verzí

m
linkfix
m (Draceane přesunul stránku Železniční trať Jindřichův Hradec - Obrataň na Železniční trať Jindřichův Hradec – Obrataň s výměnou přesměrování: typografie)
m (linkfix)
| stanice=
{{BS3||KBHFa||0,000|[[Jindřichův Hradec]]|(nádraží [[Jindřichohradecké místní dráhy|JHMD]])|470 m|}}
{{BS3||ABZrg||0,541||[[Železniční trať Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí|trať do Veselí nad Lužnicí]] (1435 mm)||}}
{{BS3||STR||||[[kolejová splítka]] 760/1435 mm||}}
{{BS3||BST||1,985|[[Odbočka (železnice)|odb.]] [[Dolní Skrýchov]]|||}}
{{BS3||ABZrf||||tratě [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí|do Jihlavy]] (1435 mm) <br />||}}
{{BS3||STR||||a [[Železniční trať Jindřichův Hradec - Nová Bystřice|do Nové Bystřice]] (760 mm)||}}
{{BS3||WBRÜCKE||2,160||[[Nežárka]]||}}
{{BS3||HST||3,323|[[Horní Skrýchov]]||480 m|}}
{{BS3||KBHFe||45,996|[[Obrataň]]||575 m|}}
}}
'''Železniční trať [[Jindřichův Hradec]] – [[Obrataň]]''' (v současném [[jízdní řád|jízdním řádu]] pro cestující značena jako '''trať 228''') je [[Úzkorozchodná dráha|úzkorozchodná]] [[Regionální dráha|regionální]] [[železnice|železniční trať]] o délce 46,0&nbsp;km spojující [[Jihočeský kraj|jihočeský]] Jindřichův Hradec s obcí Obrataň v [[Kraj Vysočina|Kraji Vysočina]], dvě sídla na větvích tzv. [[Českomoravská transverzální dráhatransverzálka|Českomoravské transverzální dráhy]]. Podobně jako [[Železniční trať Jindřichův Hradec - Nová Bystřice|trať do Nové Bystřice]] vycházející ze stejného jindřichohradeckého nádraží má i tzv. „Obrataňka“ úzký [[rozchod koleje]] 760&nbsp;mm. Pravidelný provoz na dráze byl zahájen v roce 1906, majitelem byla [[akciová společnost]] Místní dráha Jindřichův Hradec – Obratany, provoz zajišťovaly rakouské státní dráhy [[Císařsko-královské státní dráhy|kkStB]], po roce 1918 [[Československé státní dráhy]]. Trať byla v roce 1925 [[znárodnění|zestátněna]] a nadále provozována ČSD, od roku 1993 nástupnickými [[České dráhy|ČD]]. Od roku 1998 je vlastníkem a provozovatelem tratě společnost [[Jindřichohradecké místní dráhy]].
 
== Historie ==
Na začátku roku 1945 byla doprava na minimální úrovni, po osvobození objem přepravy zase začal narůstat, zejména díky [[Místní národní výbor|místním národním výborům]] byly pro zaměstnance dojíždějící do práce zřízeny nové zastávky [[Rodinov]] (1947), Nekrasín (1949), [[Lovětín (Jarošov nad Nežárkou)|Lovětín obec]] (1951), [[Dobešov (Černovice)|Dobešov]] (1954) a [[Benešov (Černovice)|Benešov nad Lipou]] (1962). Roku 1962 byla zrušena zastávka s [[nákladiště]]m [[Bohdalín]]. V letech 1954–1958 byly dodány nové [[Lokomotiva 705.9|motorové lokomotivy řady T 47.0]] (později řada TU 47.0, od roku 1988 řada 705.9), které postupně převzaly nákladní i osobní dopravu a kvůli nimž během první poloviny 60. let 20. století byl ukončen provoz parních lokomotiv i motorových vozů.<ref>Šatava, s. 24.</ref> Tyto stroje řady T 47.0 zajišťují většinu dopravy dodnes.
 
Na rozdíl od provozu na novobystřické trati nebyla osobní doprava mezi Jindřichovým Hradcem a Obrataní za [[Komunistický režim v Československu|socialismu]] nijak omezována. Frekvence i časové polohy spojů byly v poválečném období téměř stejné. Postupně však klesal zájem cestujících, takže od 80. let 20. století zajišťovaly přepravu vlaky složené z motorové lokomotivy řady 705.9 a jednoho [[PřípojnýVůz vůzBtu590 005ČD|přípojného vozu řady Balm/ú]], zatímco předtím jezdily v soupravě dva osobní vozy.<ref>Šatava, s. 25.</ref> Nákladní doprava byla po druhé světové válce realizována pomocí normálněrozchodných vozů na [[podvalník|podvalnících]] (úzkorozchodné nákladní vagóny sice byly ve stavu, ale byly využívány minimálně a postupně byly rušeny). Po vyřazení nejstarších podvalníků z počátku 20. století klesl jejich stav natolik, že objem nákladní dopravy začal slábnout. K razantnímu snížení nákladní dopravy však došlo až po roku 1989, kdy v nových ekonomických poměrech byla výhodnější přeprava po silnici.<ref>Šatava, s. 27–29.</ref>
[[Soubor:Jindřichův Hradec, Dolní Skrýchov, výhybka.JPG|thumb|left|Odbočka Dolní Skrýchov – trať do Obrataně odbočuje vlevo, vpravo zatáčí pokračující splítka tratí do Nové Bystřice a do Jihlavy]]
Při stavbě nové [[silnice I/34]] mezi Nekrasínem a Kamenicí na Lipou bylo v 80. letech 20. století uvažováno i o zrušení úzkorozchodné tratě, k čemuž ale nedošlo. V rámci výstavby však byly v letech 1988–1993 vybudovány tři přeložky trati mezi Nekrasínem a Novou Včelnicí, mezi Novou Včelnicí a Žďárem u Kamenice nad Lipou a na krátkém úseku poblíž Kamenice nad Lipou. Dráha byla napřímena, čímž byla zkrácena její délka o přibližně 300 m, původní těleso bylo odstraněno a přes silnici I/34 byly vybudovány dva moderní mosty. Na konci 80. let byl také kompletně obnoven [[železniční svršek]] celé trati, byly použity kolejnice S 49.<ref name="Satava32">Šatava, s. 32.</ref>
}}</ref> Bylo zraněno celkem 23 osob, lokomotivy byly v následujících letech podrobeny celkové opravě spojené s modernizací a [[remotorizace|remotorizací]]. Téhož roku byla zprovozněna nová zastávka Obrataň zastávka a s jízdním řádem 2000/2001 se na trati poprvé objevily v určené dny letní sezóny i parní vlaky. Společnost JHMD také postupně investovala do infrastruktury, která ale nebyla v tak špatném stavu jako na novobystřické trati.<ref name="Spol" />
 
Podle jízdního řádu 2009/2010 jezdilo mezi Jindřichovým Hradcem a Obrataní v pracovní dny sedm párů osobních vlaků, které byly doplněny spoji vedenými pouze v části trasy (Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou nebo Černovice u Tábora a zpět). V červenci a srpnu byl v pondělí vypravován historický vlak s parní lokomotivou v trase z Jindřichova Hradce do Černovic u Tábora a zpět.<ref>[http://www.cdrail.cz/gvd/CZ_k228_091213_01.pdf Jízdní řád 2009/2010], cdrail.cz</ref> Běžné vlaky jsou většinou zajišťovány soupravou [[Lokomotiva 705.9|motorové lokomotivy řady T 47.0]] a [[PřípojnýVůz vůzBtu590 005ČD|osobního vozu řady Balm/ú]]. Nákladní doprava je z některých stanic realizována přepravou normálněrozchodných vozů na podvalnících.<ref name="SPZ">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brabenec
| jméno = Daniel
== Popis tratě ==
[[Soubor:Railway stop Benešov nad Lipou.jpg|thumb|Zastávka Benešov nad Lipou zřízená v roce 1962]]
Začátek trati se nachází před výpravní budovou v [[Jindřichův Hradec|Jindřichově Hradci]] na samostatném nádraží obou úzkorozchodných (760&nbsp;mm) drah. Je zde několikakolejné nástupiště, lokomotivní depo JHMD, dílny JHMD, remíza vozidel na údržbu trati a podvalová jáma pro přechod normálněrozchodných vozů na podvalníky na trati úzkého rozchodu. V km 0,541 začíná [[kolejová splítka]] s normálněrozchodnou (1435&nbsp;mm) [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí|tratí Veselí nad Lužnicí – Jihlava]]. Splítka je od roku 1985 řešena tříkolejnicově, každý rozchod používá jednu společnou a jednu vlastní kolejnici. Původní čtyřkolejnicové řešení (úzkorozchodná kolej se nacházela uvnitř normálněrochodné koleje) bylo změněno kvůli náročné údržbě.<ref>Šatava, s. 34.</ref> Obrataňská trať se ze splítky odpojuje v km 1,985 (odbočka Dolní Skrýchov), za kterou překračuje ocelovým příhradovým mostem o [[světlost]]i 30 m řeku [[Nežárka|Nežárku]].<ref name="Satava32" /> Za zastávkou [[Horní Skrýchov]] vchází trať do Mlýnského lesa, uprostřed kterého se nalézá další zastávka [[Dolní Radouň]], přibližně 2&nbsp;km od samotné vesnice. Ve stanici [[Lovětín (Jarošov nad Nežárkou)|Lovětín]] se nacházela jediná [[vlečka]] (byla zrušena v 80. letech 20. století) na trati – 143 m dlouhá kolej, která končila překladištěm, odkud vedla [[průmyslová dráha]] s rozchodem kolejí 600&nbsp;mm o délce 1&nbsp;km do keramické továrny v [[Hlubokodol]]e.<ref>Šatava, s. 33.</ref>
 
Za zastávkou Lovětín obec se trať přimyká k říčce [[Kamenice (přítok Nežárky)|Kamenici]], podél níž (s výjimkou úseku kolem [[Nová Včelnice|Nové Včelnice]]) vede do [[Kamenice nad Lipou]]. Všechny zastávky v této části dráhy ([[Nekrasín]], [[Žďár (okres Jindřichův Hradec)|Žďár u Kamenice nad Lipou]], [[Rodinov]]) jsou umístěny poměrně daleko od [[intravilán]]ů vesnic. V areálu nádraží v Kamenici nad Lipou byla roku 1910 postavena zděná výtopna, která po přestavbě funguje dodnes. Za Kamenicí se trať stáčí severozápadním směrem a před [[Včelnička|Včelničkou]] začíná sledovat trasu [[silnice II/409]], kolem které vede v různé vzdálenosti až do zastávky [[Křeč (okres Pelhřimov)|Křeč]]. Za Včelničkou dráha vstupuje do lesního komplexu, prochází zrušenou zastávkou s [[nákladiště]]m [[Bohdalín]] a přes „lesní“ zastávky [[Benešov (Černovice)|Benešov nad Lipou]] a [[Chválkov (Mnich)|Chválkov]] (zde se nachází nejvyšší bod trati o nadmořské výšce 666 m) pokračuje k [[Dobešov]]u a stanici [[Černovice (okres Pelhřimov)|Černovice u Tábora]].<ref name="Satava32" />
 
Za Černovicemi stoupá trať po úbočí [[Svidník (Svidnická vrchovina)|Svidníku]] do zastávky Křeč, za níž se nedaleko dostává do obdobné nadmořské výšky jako v zastávce Chválkov. Následuje klesání a zastávka [[Sudkův Důl]] u osady Nechyba (cca 1,5&nbsp;km od vlastní obce) a přes pole se dráha blíží k [[Obrataň|Obratani]]. Ještě před nadjezdem [[silnice I/19]] se uprostřed obce nachází zastávka Obrataň zastávka. Samotné nádraží v Obratani se nalézá severovýchodně od centra obce, na [[Železniční trať Tábor - Horní Cerekev|trati Tábor – Horní Cerekev]]. Trať zde, stejně jako v Jindřichově Hradci, končí před vlastní nádražní budovou. Malé koncové nástupiště je doplněno dvojkolejným kolejištěm, z kterého vychází kolej k již nepoužívané nákladní rampě, kolej k dvěma podvalovým jámám a kolej k bývalé výtopně z roku 1906.<ref name="Satava32" />
 
== Vozový park ==
V roce 1929 byly dodány první dva [[Motorový vůz M 11.0|motorové vozy řady M 11.0]], které v roce 1932 následoval třetí. Větší a výkonnější [[Motorový vůz M 21.0|motorové vozy řady M 21.0]] se na jindřichohradeckých drahách objevily v počtu pěti kusů, poslední dojezdily na začátku 60. let 20. století, kdy motorové lokomotivy převzaly i vozbu osobních vlaků.<ref>Šatava, s. 45–46.</ref>
 
První dvě motorové lokomotivy jezdily v Jindřichově Hradci pod označením T 25.001 a 002 krátce po druhé světové válce. Jednalo se o původem německé stroje, které zde tahaly pracovní vlaky a brzy byly předány stavebním podnikům. V letech 1954 až 1958 bylo pro obrataňskou a později i novobystřickou trať zakoupeno devět nových [[Lokomotiva 705.9|motorových lokomotiv řady T 47.0]] (později řada TU 47.0 a od roku 1988 řada 705.9). Postupně se zde objevily i další stroje původně vyrobené pro postupně uzavřené úzkorozchodné tratě [[Železniční trať Frýdlant v Čechách - Heřmanice|Frýdlant v Čechách – Heřmanice]] a [[Železniční trať Ružomberok - Korytnica kúpele|Ružomberok – Korytnica kúpele]] (celkem tedy 16 různých lokomotiv řady T 47.0). Tyto stroje zajišťují většinu dopravy dodnes, některé z nich jsou modernizované.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Motorové vozy a lokomotivy - historický přehled
| url = http://www.jhmd.cz/rollst06c.htm
=== Osobní a nákladní vozy, podvalníky a speciální vozidla ===
[[Soubor:Wagen 2.jpg|thumb|Historický osobní vůz Ci/ú 321 z roku 1906 původně vyrobený pro obrataňskou trať s označením Ci/s 15]]
V roce 1906 bylo od vagónky [[Ringhoffer|František Ringhoffer]], [[Smíchov]] zakoupeno osm osobních vozů (čtyři s oddíly druhé a třetí třídy, čtyři výhradně třetí třídy) shodných s vagóny novobystřické dráhy, tři služební vozy s poštovním oddílem, 10 zavřených nákladních, 20 otevřených nákladních vagónů a několik dvojic [[oplenový vůz|oplenových vozů]] a [[podvalník]]ů. V následujících letech počet nákladních vozů i podvalníků stoupal v závislosti na růstu nákladní dopravy.<ref>Šatava, s. 55.</ref> Většina osobních vozů vydržela na jindřichohradeckých drahách až do 60. let 20. století, přičemž v průběhu let k nim přibylo i několik jednotlivých vozů různých typů z jiných úzkorozchodných tratí. Téměř kompletní výměna osobních vozů proběhla v roce 1966, kdy bylo dodáno 10 moderních vozů [[PřípojnýVůz vůzBtu590 005ČD|řady Balm/ú]], které byly v roce 1975 doplněny šesticí stejných vozů ze zrušené trati Ružomberok – Korytnica kúpele. Tyto vagóny slouží v Jindřichově Hradci v osobní dopravě dodnes.<ref name="osob">{{Citace elektronické monografie
| titul = Osobní a služební vozy - historický přehled
| url = http://www.jhmd.cz/rollst07c.htm
}}</ref>
 
Podobnou historii mají služební a poštovní vozy. Více jak pět vozů se služebním oddílem (3 obrataňské vozy a 2 bystřické doplněné ve 30. letech 20. století vozy ze zrušené [[Železniční trať Ondrášov - Dvorce na Moravě|tratě Ondrášov – Dvorce na Moravě]]) jezdilo do 60. let 20. století, kdy byly nahrazeny v roce 1963 dodanými deseti služebními vagóny, které dodnes slouží především jako brzdící.<ref name="osob" />
 
Park vlastních nákladních vozů rovněž zůstával téměř beze změn, neboť postupně rostl počet podvalníků pro normálněrozchodné nákladní vagóny. Poslední původní nákladní vůz byl vyřazen v roce 1966. Počty podvalníků byly navyšovány několika dodávkami v letech 1909, 1930 a 1941. Ty současné byly vyrobeny v letech 1986–1990 v počtu 190 kusů.<ref>{{Citace elektronické monografie