Wikipedie

Železniční trať Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m linkfix
Řádek 19:
{{BS3|exSTRrg|eABZrf||||||}}
{{BS3|exSTR|vSTRa||||||}}
{{BS3|exSTRlf|evKRZu||||[[Železniční trať Frýdlant v Čechách -– Heřmanice|trať do Heřmanic]] (750 mm)||}}
{{BS3||vSTRgl||||[[Železniční trať Liberec - ZawidówLiberec–Zawidów|trať do Zawidówa]]||}}
{{BS3||WBRÜCKE2||||[[Smědá]]||}}
{{BS3||HST||1,906|[[Frýdlant v Čechách předměstí]]|||}}
Řádek 70:
}}</ref>|group="p"}} Zahájení provozu na trati z&nbsp;Liberce přes Frýdlant do {{Cizojazyčně|de|Seidenbergu}} (nyní {{Cizojazyčně|pl|Zawidów}}), tedy po dnešní trati číslo 037, ke kterému došlo od 1.&nbsp;července 1875, ještě více podnítilo vznik průmyslových podniků. Vznikly kovodělné firmy v&nbsp;Novém Městě, textilní výroba v&nbsp;Srbské a v&nbsp;Dolní Řasnici vyrostla cihelna.{{#tag:ref|Roku 1886&nbsp;vznikla v&nbsp;Srbské Müllerova továrna na výrobu příze a nití. O&nbsp;čtyři roky později ji následovala novoměstská Preislerova výrobna kovových předmětů, na níž další rok tamtéž svým vznikem navázala Neuzmannova výroba kovaného zboží. Vznik dolnořasnické Effenbergerovy cihelny se datuje k&nbsp;roku 1899.<ref name="sto_let-2" />|group="p"}}<ref name="sto_let-2" /> Současně tou dobou prožívaly [[Konjunktura|konjunkturu]] i&nbsp;textilky; ta novoměstská – Klingerova – tehdy zaměstnávala 3200&nbsp;dělníků z&nbsp;okolí a dobře se vedlo také oběma závodům společnosti Heintschel, jejíž výrobky byly ze dvou třetin určeny na [[Vývoz|export]] do [[Ruské impérium|Ruska]] či [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].<ref name="sto_let-3">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;3</ref>
 
Již v&nbsp;březnu 1866&nbsp;inženýři ve [[Vídeň|Vídni]] vypracovali projekt tratě, který trasovali z&nbsp;[[Raspenava|Raspenavy]] přes Jindřichovice pod Smrkem dále do Pruska. Její délka dosahovala 22,015&nbsp;kilometrů a vedla přibližně v&nbsp;trase současné trati z&nbsp;Raspenavy do [[Bílý Potok|Bílého Potoka]] (dnes číslo [[Železniční trať Raspenava -– Bílý Potok pod Smrkem|038]]), avšak za stanicí [[Lužec pod Smrkem]] odbočila severním směrem a kolem [[Pekelský vrch|Pekelského vrchu]] vystoupala až do [[Ludvíkov pod Smrkem|Ludvíkova pod Smrkem]], odkud dále pokračovala přes Nové Město pod Smrkem v&nbsp;trase současné trati až do Jindřichovic pod Smrkem.<ref name="sto_let-3" /> Jiný návrh vypracoval roku 1894&nbsp;Fr.&nbsp;Reimherr. Nazval ji „{{cizojazyčně|de|Lokalbahn Friedlandt – Wünschendorf – Landgrenze}}“ (tedy ''Místní dráha Frýdlant – Srbská – zemská hranice'') a trať z&nbsp;Frýdlantu v&nbsp;něm vedl v&nbsp;trase současné železnice, a to až do Dolní Řasnice, kde navrhovaná trať uhýbala přímo k&nbsp;Horní Řasnici, po západním okraji obce míjela Jindřichovice a přes Srbskou pokračovala do pruských měst Hartmannsdorf (dnes [[Miłoszów]]) a následně Marklissa (dnes [[Leśná]]). Celá trať měla délku 20,064&nbsp;kilometru.<ref name="sto_let-4">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;4</ref>
 
=== Výstavba tratě ===
Dne 10.&nbsp;ledna 1895&nbsp;získal frýdlantský okresní výbor vedený [[Heinrich Ehrlich|Heinrichem Ehrlichem]] předběžnou koncesi pro stavbu tratě z&nbsp;Frýdlantu údolím [[Řasnice (přítok Smědé)|Řasnice]] ke státní hranici. [[Zeměměřič]]ské práce probíhaly na jaře toho roku a koncem května podal Ing.&nbsp;Reimherr projekt stavby. Ten se od současné podoby lišil v&nbsp;několika prvcích: zastávku v&nbsp;[[Hajniště|Hajništi]] umisťoval na sever vesnice a stanici v&nbsp;Novém Městě pod Smrkem uvažoval jako hlavovou, takže vlaky zde měly jezdit [[Úvrať (železniční doprava)|úvratí]]. Odlišná proti současnosti byla navíc i&nbsp;poloha této novoměstské stanice, neboť se měla nacházet přibližně v&nbsp;místech nynější [[čerpací stanice pohonných hmot]] u&nbsp;silnice [[Silnice II/291|II/291]].<ref name="sto_let-4" />
 
Roku 1897&nbsp;vzniklo konsorcium, jež mělo stavbu železniční tratě provést.{{#tag:ref|Vedle tratě do Jindřichovic pod Smrkem stavělo uskupení ještě úzkorozchodnou trať z&nbsp;Frýdlantu do Heřmanic a železniční trať z&nbsp;Raspenavy do Bílého Potoka.<ref name="sto_let-6">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;6</ref>|group="p"}} Tvořily ho tři subjekty: frýdlantský okresní výbor, [[berlín]]ská stavební firma [[Herrmann Bachstein|Herrmanna Bachsteina]] a [[darmstadt]]ská Obchodní a průmyslová banka. Konsorcium získalo 8.&nbsp;září&nbsp;1900&nbsp;stavební povolení (koncesi) k&nbsp;vybudování normálněrozchodné trati z&nbsp;Frýdlantu do Jindřichovic a dále přes státní hranici až do Greiffenbergu (dnes [[Gryfów Śląski]]).{{#tag:ref|Koncese byla vydána formou říšského zákona číslo 152.<ref name="sto_let-5">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;5</ref>|group="p"}} Železnice dosahovala délky 25,466&nbsp;kilometru a mezi Hajništěm a Novým Městem pod Smrkem byla oproti Reimherrovým plánům navrhována velkým obloukem, tedy bez úvratě.<ref name="sto_let-5" /> V&nbsp;době, kdy konsorcium koncesi získalo, již na obou zbývajících tratích, které také stavělo (tedy tratích [[Železniční trať Frýdlant v Čechách -– Heřmanice|do Heřmanic]] a do Bílého Potoka), jezdily pravidelné vlaky s&nbsp;cestujícími. Uskupení se navíc během roku 1904&nbsp;transformovalo na akciovou společnost pojmenovanou [[Frýdlantské okresní dráhy]] ({{cizojazyčně|de|Friedländer Bezirksbahn}}, ve zkratce FOD nebo FBB).<ref name="sto_let-6" />
 
=== Počátky provozu ===
[[Soubor:Jindřichovice pod Smrkem, kolejiště.jpg|náhled|Pohled na kolejiště v&nbsp;Jindřichovicích směrem ke hraničnímu přechodu|alt=Pohled z&nbsp;nástupiště na dvojkolejné kolejiště ubíhající do pozadí. Na nástupišti v&nbsp;ose snímku stojí nádražní lampa, vpravo jsou vzrostlé listnaté stromy a vlevo je patrná část nádražní budovy, za níž se nacházejí další vzrostlé listnaté stromy.]]
V&nbsp;sobotu 2.&nbsp;srpna 1902&nbsp;došlo ke slavnostnímu zahájení provozu na nově vybudované trati.<ref name="sto_let-6" /> První vlak vyrazil z&nbsp;Frýdlantu a parní lokomotiva v&nbsp;jeho čele vezla nápis {{Cizojazyčně|de|Frohe Fahrt}} (''Šťastnou cestu'').<ref name="sto_let-5" /> Vlaky ovšem tehdy jezdily pouze do Jindřichovic, k&nbsp;napojení na [[Prusko|pruské]] železnice došlo až o&nbsp;dva roky později k&nbsp;1.&nbsp;listopadu 1904, kdy se otevřela propojovací 2,311&nbsp;kilometrů dlouhá [[Železniční trať Gryfów Śląski -– Jindřichovice pod Smrkem|trať]] z&nbsp;Jindřichovic přes Friedberg (dnes [[Mirsk]]) do Greiffenbergu. Dopravu vlaků na tomto úseku zajišťovaly pruské státní dráhy na základě smlouvy sepsané s&nbsp;Frýdlantskými okresními drahami,<ref name="sto_let-6" /> které následně uvolnily část své jindřichovické výtopny, aby zde mohly remízovat i&nbsp;stroje pruských železnic. Ač existovalo přímé spojení mezi oběma zeměmi, přímé vlaky z&nbsp;Pruska až do Frýdlantu nejezdily. Cestující si museli v&nbsp;Jindřichovicích přestoupit do jiného vlaku a během toho proběhla také pasová a celní kontrola.<ref name="sto_let-7">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;7</ref>
 
Frýdlantské okresní dráhy objednaly pro trať u&nbsp;lokomotivky firmy [[Georg Krauss|Krauss]] z&nbsp;[[Linec|Lince]] postupně čtyři parní lokomotivy. Ty kromě číselného označení (21&nbsp;až 24) nesly také pojmenování vycházející z&nbsp;lokální geografie (lokomotiva číslo 21&nbsp;se jmenovala {{Cizojazyčně|de|Rückersdorf}}, tedy [[Dolní Řasnice]], lokomotiva číslo 22&nbsp;se zas označovala {{Cizojazyčně|de|Neustadt a.T}}, to jest Nové Město pod Smrkem, stroj číslo 23&nbsp;jezdil s&nbsp;pojmenováním {{Cizojazyčně|de|Heinersdorf}} (Jindřichovice) a poslední – číslo 24 – se nazýval {{Cizojazyčně|de|Tafelfichte}}, což znamená [[Smrk (Jizerské hory)|Smrk]]). Někdy se na trati objevily i&nbsp;lokomotivy určené pro [[Železniční trať Raspenava -– Bílý Potok pod Smrkem|bělopotockou trať]], tedy stroje číslo 1&nbsp;(pojmenovaný {{Cizojazyčně|de|Mildeneichen}}, to jest [[Lužec (Raspenava)|Lužec]], a číslo 2&nbsp;{{Cizojazyčně|de|Haindorf}}, neboli [[Hejnice]]).<ref name="sto_let-9">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;9</ref> Vlaky na tratích byly [[Smíšený vlak|smíšené]], tedy nákladní soupravy, k&nbsp;nimž se připojilo několik osobních vozů.<ref name="sto_let-15">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;15</ref>
 
=== Převzetí provozu ČSD ===
Řádek 245:
== Popis tratě ==
[[Soubor:Krásný Les (Liberec), železniční zastávka (2).jpg|náhled|vlevo|Čekárna v&nbsp;zastávce Krásný Les|alt=Z&nbsp;pozadí do popředí snímku vede jednokolejná železniční trať. Tu nalevo (z&nbsp;pohledu pozorovatele snímku) doprovází zpevněná cesta, za níž se stojí dřevěná přízemní budova čekárny v&nbsp;zastávce „Krásný Les“. V&nbsp;levé části snímku před dřevěnou čekárnou roste zelené křoví či malý strom.]]
Trať začíná na západním [[zhlaví]] nádraží [[Frýdlant v&nbsp;Čechách]], odkud vychází v&nbsp;souběhu s&nbsp;tratí číslo [[Železniční trať Liberec - ZawidówLiberec–Zawidów|037]]&nbsp;do [[Černousy|Černous]] a ke státní hranici s&nbsp;Polskem.<ref name="sto_let-38">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;38</ref> Společně překonávají mostkem [[Větrovský potok (přítok Smědé)|Větrovský potok]] a za [[Železniční přejezd|železničním přejezdem]] zabezpečeným výstražnými kříži, na němž tratě křižuje silnice [[Silnice I/13|I/13]]&nbsp;(zde coby Žitavskou ulici), míjejí z&nbsp;jižní strany lokomotivní depo vybudované roku 1902&nbsp;Frýdlantskými okresními drahami pro svá vozidla (od června 2008&nbsp;využívané muzeem mapujícím činnost této společnosti).<ref name="cada-89">Čada, s.&nbsp;89</ref><ref name="muzeum_hermanicky">{{Citace elektronické monografie
| titul = Železniční muzeum FOD
| url = http://www.hermanicka.wz.cz/html/muzeum.html
Řádek 263:
| strany = 69
| isbn = 978-80-7363-129-1
}}</ref>|group="p"}} úzkorozchodná [[Železniční trať Frýdlant v Čechách -– Heřmanice|trať do Heřmanic]], a za ním se trať do Jindřichovic ostrým obloukem stáčí k&nbsp;severu, po 66,2&nbsp;metru dlouhém mostu přechází řeku Smědou a v&nbsp;zářezu pokračuje dále stáčeje se k&nbsp;východu.<ref name="sto_let-39">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;39</ref> Dále trať překonává šest přejezdů bez zabezpečovacího zařízení a dva chráněné železniční přejezdy a ze západu vstupuje do zastávky [[Frýdlant v&nbsp;Čechách předměstí]].<ref name="sto_let-40">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;40</ref> Za ní, severně od [[Nemocnice Frýdlant|frýdlantské nemocnice]], opouští město.<ref name="sto_let-41">100&nbsp;let trati, s.&nbsp;41</ref>
 
[[Soubor:Nové Město pod Smrkem, železniční zastávka (1).jpg|náhled|Staniční budova v&nbsp;Novém Městě pod Smrkem|alt=Pohled na patrovou zděnou staniční budovu nacházející se v&nbsp;pravé části snímku. Před ní probíhají dvě neobsazené koleje a v&nbsp;pozadí snímku je vidět vzrostlý listnatý strom.]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Železniční_trať_Frýdlant_v_Čechách_–_Jindřichovice_pod_Smrkem“