Otevřít hlavní menu

Změny

Velikost nezměněna, před 5 lety
m
bez shrnutí editace
'''Zoonózy''' jsou infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty (zejména obratlovci) a lidmi. Dnes mezi ně můžeme řadit více než 500 patogenů [[[viry]] ([[virus chřipky]]), [[bakterie]] ([[antrax]] - [[Bacillus anthracis|''Bacillus anthracis'']]), [[plísně]] ([[sporotrichóza]] - [[Sporotrhix schenckii|''Sporotrhix schenckii'']]),[[paraziti|parazité]] ([[prvoci]] - [[giardióza]] způsobená lamblií střevní ([[Giardia intestinalis|''Giardia intestinalis'']]), [[helminti]] - [[tenióza]] způsobená tasemnicí bezbrannou ([[Taenia saginata|''Taenia saginata'']]) a [[Prion|priony]] ([[Creutzfeldt-Jakobova nemoc|nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby]]], patogeny se ale stále vyvíjí, vznikají nové mutace, které způsobují, že nemoci dříve pouze zvířecí začnou být přenosné i na člověka a nebo nemoci dříve přenosné ze zvířat na lidi začnou být přenosné i ze člověka na člověka. Jejich klasifikace je tak ztížená a je několik infekcí, o kterých se vedou spory zda zoonózami jsou nebo ne. Zoonózy jsou podstatným faktorem ovlivňující zdraví lidské populace. <ref>ACHA, Pedro N a Boris SZYFRES. Zoonoses and communicable diseases common to man and animals. Third edition. Washington, D.C. 20037 U.S.A.: Pan American Health Org, 2001. ISBN 9789275115800.
</ref>
 
=== Staré zoonózy ===
Epidemické či endemické infekce specifické pro člověka, u kterých je delší dobu chybějící zvířecí zdroj nákazy ([[spalničky]] - [[virus spalniček]] z rodu [[Morbilivirus]], [[nachlazení]]/''nasofaryngitida'' -'' [[Rhinovirus]]'', [[pravé neštovice]] - [[Variola major|''Variola major'']] a [[Variola minor|''Variola minor'']]). Dnes však nemoci přežívají jakožto antropozoonóza, čili nemoc přenosná z člověka na člověka.
 
=== Nedávné zoonózy ===
 
=== Stálé zoonózy ===
Infekční onemocnění se stálým zvířecím [[Hostitel|hostitelem]], které je příležitostně přenesené na člověka ([[Vzteklina]] - [[virus vztekliny]], [[tularémie]]/zaječí nemoc - bakterie'' [[Francisella tularensis]]'', [[lymeská borrelióza]] - bakterie rodu [[Borrelia|''Borrelia'']]).
 
=== Nové a vznikající zoonózy ===
Jeden ze znaků řady zoonotických onemocnění je současný výskyt jejich původců, přenašečů a hostitelů (rezervoárových živočichů) v přírodních podmínkách (ohniscích) nezávisle na existenci člověka. Člověk se nakazí původcem onemocnění od divokých zvířat při pobytu v ohnisku výskytu. Přenos se nejčastěji uskuteční kontaktem s rezervoárovým hostitelem nebo při bodnutí nebo sání krve [[členovci]] (např. klíšťaty). Mezi onemocnění jejichž znakem je přírodní ohniskovost patří třeba mor, tularémie nebo klíšťová encefalitida. Teorii o přírodní ohniskovosti nákaz zformuloval v roce 1939 parazitolog J. N. Pavlovskij.<ref name="Geizerova">GEIZEROVÁ, Hana. Epidemiologie: vybrané kapitoly pro seminární a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995, 83 s. ISBN 80-718-4179-X.</ref>
== Rezervoár ==
Prostředí (živé i neživé) ve kterém etiologická agens (původce dané nemoci) přežívá, případně se množí. Při přenosu původce nemoci z rezervoáru na člověka může figurovat i [[přenašeč]] (vektor). Příkladem může být [[žlutá zimnice]]. Původce žluté zimnice je virus z rodu [[Flavivirus|''Flavivirus'']], rezervoárem tohoto viru jsou opice, v nich virus přežívá a množí se, ale samotné onemocnění u nich nepropukne. Na opicích sají komáři rodu ''Aedes'', kteří následně mohou infikovat člověka, u kterého již onemocnění (žlutá zimnice) propukne.
Pokud chceme přerušit koloběh nákazy, můžeme to udělat několika způsoby:
* prevence - očkování hostitelů vyskytujících se v přírodním ohnisku
8

editací