'''Chalupník''' (méně často '''chalupák''', [[čtvrtláník]], něm. ''Häusler'', ''Kleinbauer'', ''Kothsaß'', ''Beisaß'', ''Söldner'') bylo označení pro drobného [[Zemědělec|zemědělce]]. Podle tradičního členění zemědělců (na české vesnici antikvovaného zejména [[Kolektivizace v Československu|kolektivizací]]) byl chalupník menším zemědělcem, než [[sedlák]] (zpravidla majitel statku a větší výměry polí), ale větším než [[baráčník]] (ten byl majitelem domudomku, ale neměl žádná pole, pouze zahrádku okolo domu). Chalupník zpravidla vlastnil usedlost ([[Chalupa|chalupu]]) a menší rozlohu polí (konkrétní výměra kolísá na místě i čase, např. [[Josef Jungmann]] uvádí, že chalupníci hospodařívali na výsevku 12–20 [[Korec (jednotka)|korců]],<ref>Jungmann. [[Slovník česko-německý (Jungmann)|Slovník česko-německý]]. Díl I, s. 791.</ref> [[František Štěpán Kott|Kott]] uvádí, že od 18. století se za chalupníky považovali ti, co měli do 30 korců polí<ref>Kott. Česko-německý slovník. Svazek 8, s. 121. http://kott.ujc.cas.cz/index.php?vstup=chalupn%EDk&idHeslo=83154&zpusob=heslo&Zvyraznit=chalupn%EDk&hledat=vse&popis=&heslo=checked</ref>). Chalupník je někdy označován jako [[čtvrtláník]] (tedy majitel čtvrtiny [[lán]]u). Souvislost podle rozměru polností naznačoval jinak uměle vytvořený poměr berních jednotek pro potřeby [[Berní rula|berní ruly]], kde se osedlý (tj. sedlák, základní berní jednotka) rovnal čtyřem chalupníkům a osmi zahradníkům (tj. baráčníkům). Ve Slezsku se rozdíl mezi chalupníkem a baráčníkem stírá.
Ve Slezsku se spíše pod pojmem chalupník také označuje baráčník (tedy člověk bez vlastní polí).
