Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 6 673 bajtů ,  před 5 lety
kompletní předělání článku
'''Zoonózy''' jsou infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty (zejména obratlovci) a lidmi. Dnes mezi ně můžeme řadit více než 500 patogenů [[[viry]] ([[virus chřipky]]), [[bakterie]] ([[antrax]] - [[Bacillus anthracis]]), [[plísně]] ([[sporotrichóza]] - [[Sporotrhix schenckii]]),[[paraziti|parazité]] ([[prvoci]] - [[giardióza]] způsobená lamblií střevní ([[Giardia intestinalis]]), [[helminti]] - [[tenióza]] způsobená tasemnicí bezbrannou ([[Taenia saginata]]) a [[Prion|priony]] ([[Creutzfeldt-Jakobova nemoc|nová varianta Creutzfeldt-Jakobovy choroby]]], patogeny se ale stále vyvíjí, vznikají nové mutace, které způsobují, že nemoci dříve pouze zvířecí začnou být přenosné i na člověka a nebo nemoci dříve přenosné ze zvířat na lidi začnou být přenosné i ze člověka na člověka. Jejich klasifikace je tak ztížená a je několik infekcí, o kterých se vedou spory zda zoonózami jsou nebo ne. Zoonózy jsou podstatným faktorem ovlivňující zdraví lidské populace. <ref>ACHA, Pedro N a Boris SZYFRES. Zoonoses and communicable diseases common to man and animals. Third edition. Washington, D.C. 20037 U.S.A.: Pan American Health Org, 2001. ISBN 9789275115800.
{{Upravit}}
</ref>
'''Zoonóza''' je [[Nemoc|onemocnění]] nebo [[Infekční onemocnění|infekce]], které je přirozeně přenosné přímo nebo nepřímo mezi [[zvíře|zvířaty]] a [[člověk|lidmi]]. Původcem zoonózy může být [[virus]], [[bakterie]], [[Houby|houba]], [[Parazitismus|parazit]] nebo jiná biologická entita, která může způsobit zoonózu.
 
== Typy zoonóz ==
Příklady:
Zoonózy se dají rozdělit několika způsoby, první variantou je rozdělení podle druhů zvířat, která jsou původním rezervoárem infekce, ale vzhledem k tomu, že mnoho druhů zvířat přenáší několik infekcí, není toto rozdělení ideální (například netopýři, hlodavci). Stejně tak je na tom i rozdělení podle orgánových systémů, které infekce zasáhne a jejích příznaků (zápal plic je příznakem mnoha infekcí a to i těch které nejsou zoonózami). Následně se dají rozdělit i podle typu přenosu infekce, zda jsou přenášené vzduchem, přímým kontaktem s patogenem, jídlem atd. Žádné z těchto rozdělení avšak není ideální a nedá se použít pro všechny typy infekcí, vždy se najdou infekce, které se vymykají úplně, či patří do více skupin zároveň. Jednou z dalších variant, a zdá se, že i nejlepší, je rozdělení podle evoluční historie infekce: <ref name="HART">HART, C. A., M. BENNETT a M. E, BEGON. Zoonoses. Zoonoses. BMJ, 1999, roč. 53, č. 9, 514 - 515.</ref>
'''Prvoci''':
* [[Leishmania]] spp.
* [[Toxoplasma gondii]]
* [[Giardia intestinalis]] (snad genotyp A1,A2,B)
* [[Babesia divergens]]
 
=== Staré zoonózy ===
'''Helminti''':
* [[Fasciola hepatica]]
Epidemické či endemické infekce specifické pro člověka, u kterých je delší dobu chybějící zvířecí zdroj nákazy ([[spalničky]] - [[virus spalniček]] z rodu [[Morbilivirus]], [[nachlazení]]/nasofaryngitida - [[Rhinovirus]], [[pravé neštovice]] - [[Variola major]] a [[Variola minor]]). Dnes však nemoci přežívají jakožto antropozoonóza, čili nemoc přenosná z člověka na člověka.
* [[Dicrocoelium dendriticum]]
* [[Echinococcus granulosus]] - nejnebezpečnější je ovčí kmen a kmen skotu
* [[Taenia saginata]]
* [[Taenia solium]]
* [[Taenia multiceps]]
* [[Paragonimus westermani]]
* [[Clonorchis sinensis]]
* [[Schistosoma monsoni]]
* [[Opistorchis felineus]] - člověk se nakazí špatně tepelně opracovanými sladkovodními kaprovitými rybami
* [[Alaria alata]]
* [[Dipylidium caninum]] - příležitostně
* [[Hymenolepis diminuta]]
* [[Diphyllobotrium latum]]
* [[r. Trichostrongylus]]
* [[Angiostrongylus cantonensis]]
* [[Strongyloides stercoralis]]
* [[Ascaris suum]]
* [[Dirofilaria immitis]]
* [[Dirofilaria repens]]
* [[Onchocerca volvulus]]
* [[Trichuris trichiura]]
* [[Capillarie savců]]
* [[Trichinela spiralis]]
 
=== Nedávné zoonózy ===
'''Ektoparaziti''':
Nové nebo nově se rozvíjející lidská epidemická či endemická onemocnění, která ještě nedávno měla zvířecí zdroj nákazy ([[AIDS]] - [[HIV]]).
* [[Cheyletiella]] spp.
* [[Sarcoptes scabiei]]
* [[Sarcoptes canis]]
* [[Notoedres cati]]
 
=== Stálé zoonózy ===
Infekční onemocnění se stálým zvířecím [[Hostitel|hostitelem]], které je příležitostně přenesené na člověka ([[Vzteklina]] - [[virus vztekliny]], [[tularémie]]/zaječí nemoc - bakterie [[Francisella tularensis]], [[lymeská borrelióza]] - bakterie rodu [[Borrelia]]).
 
=== Nové a vznikající zoonózy ===
Infekční onemocnění se zvířecím hostitelem, které se teprve nedávno objevilo i u lidí ([[hantavirus]] , [[Ebola|virus Ebola]], [[Nipah virus]]).
 
=== Parazoonózy ===
* http://www.medical-microbiology.de/Dateien/zoo_eng.html
Lidské infekční onemocnění, epidemické nebo endemické, u kterého se změnila jeho [[virulence]] působením zvířecího [[Patogen|patogenu]]. Např. antigenní posun u [[Chřipkový virus A|chřipky typu A]] vedoucí k zásadní změna virové struktury, kdy dochází k vytvoření nového virového podtypu. Dochází k tomu smísením dvou typů virů a vznik antigenního posunu u chřipkového viru může být urychlen v tělech infikovaných zvířat, která se mohou infikovat více typy chřipkového viru. Například prase může být nakaženo jak typem chřipkového viru, který nakazí člověka, tak i typ [[Ptačí chřipka|ptačím]] i [[Chřipka prasat|prasečím]]. <ref name="HART" />
* H. Krauss, A. Weber, M. Appel, B. Enders, A. v. Graevenitz, H. D. Isenberg, H. G. Schiefer, W. Slenczka, H. Zahner: Zoonoses. Infectious Diseases Transmissible from Animals to Humans. 3rd Edition, 456 pages. ASM Press. American Society for Microbiology, Washington DC., USA. 2003. ISBN 1-55581-236-8
{{Pahýl}}
 
== Ohnisko ==
[[Ohnisko (epidemiologie)|Ohnisko]] nákazy je místo, které je zdrojem nákazy, a z něhož dochází k přenosu infekce.
=== Přírodní ohniskovost ===
Jeden ze znaků řady zoonotických onemocnění je současný výskyt jejich původců, přenašečů a hostitelů (rezervoárových živočichů) v přírodních podmínkách (ohniscích) nezávisle na existenci člověka. Člověk se nakazí původcem onemocnění od divokých zvířat při pobytu v ohnisku výskytu. Přenos se nejčastěji uskuteční kontaktem s rezervoárovým hostitelem nebo při bodnutí nebo sání krve [[členovci]] (např. klíšťaty). Mezi onemocnění jejichž znakem je přírodní ohniskovost patří třeba mor, tularémie nebo klíšťová encefalitida. Teorii o přírodní ohniskovosti nákaz zformuloval v roce 1939 parazitolog J. N. Pavlovskij.<ref name="Geizerova">GEIZEROVÁ, Hana. Epidemiologie: vybrané kapitoly pro seminární a praktická cvičení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995, 83 s. ISBN 80-718-4179-X.</ref>
== Rezervoár ==
Prostředí (živé i neživé) ve kterém etiologická agens (původce dané nemoci) přežívá, případně se množí. Při přenosu původce nemoci z rezervoáru na člověka může figurovat i [[přenašeč]] (vektor). Příkladem může být [[žlutá zimnice]]. Původce žluté zimnice je virus z rodu [[Flavivirus]], rezervoárem tohoto viru jsou opice, v nich virus přežívá a množí se, ale samotné onemocnění u nich nepropukne. Na opicích sají komáři rodu Aedes, kteří následně mohou infikovat člověka, u kterého již onemocnění (žlutá zimnice) propukne.
Pokud chceme přerušit koloběh nákazy, můžeme to udělat několika způsoby:
* prevence - očkování hostitelů vyskytujících se v přírodním ohnisku
* izolací - izolace infikovaných hostitelů od hostitelů zdravých
* léčbou - léčbou hostitelů
* likvidací případných přenašečů
* usmrcením (zabíjením krav během epidemie BSE, či ptáků u ptačí chřipky)<ref name="Geizerova" />
 
== One health ==
Koncept one health je celosvětová strategie, která má za cíl rozšířit interdisciplinární spolupráci ve všech aspektech zdravotní péče pro lidi, zvířata a životní prostředí. O tom vypovídá i heslo tohoto konceptu: „Jeden svět – jedno zdraví – jedno lékařství“. Teorie, na jejímž základě vznikl tento koncept, praví, že zdraví lidské populace je přímo úměrné zdraví zvířat a prostředí, ve kterém lidé žijí. Vzhledem k množství druhů zvířat vystupujících v roli rezervoárů pro různé infekce, ať už jde o infekce již přenosné na lidi, nebo ne, je do určité míry zbytečné bojovat s těmito infekcemi u lidí, když zdroj nákazy zůstává. <ref>One health initiative [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupné z: http://www.onehealthinitiative.com/</ref>
 
== Historie ==
zaznamenaných epidemií je značné množství a díky možnosti cestování a propojení celého světa se šíření nemocí značně usnadňuje. V historii se objevilo již několik epidemií způsobených onemocněními, které se dříve řadily mezi zoonózy, ale následně se u nich vyvinula schopnost přenosu nejenom ze zvířete na člověka, ale i přímo z člověka na člověka. Níže jsou uvedeny příklady těch nejsmrtelnějších.
 
{| class="wikitable"
|-
! Nemoc !! období !! název !! místo !! počet mrtvých
|-
| Dýmějový mor || 1338-1351|| Černá smrt || Evropa, Asie || 100 000 000 <ref>HECKER, I.F.C. The Epidemics of the Middle Ages. London: Sherwood, Gilbert and Piper, 1835. second edition.</ref>
|-
| Chřipka || 1918-1920 || Španělská chřipka || celý svět || 75 000 000 <ref>PATTERSON, K.D. a G.F. PYLE. The geography and mortality of the 1918 influenza pandemic. The geography and mortality of the 1918 influenza pandemic. 1991, roč. 65, č. 1.</ref>
|-
| HIV/AIDS || 1981 - dodnes || HIV/AIDS pandemie || celý svět || 36 000 000 <ref>UNAIDS. : UNAIDS report on the global AIDS epidemic 2013. Geneva: UNAIDS, 2013. ISBN 978-92-9253-032-7. Dostupné z: http://www.unaids.org/en/media/unaids/contentassets/documents/epidemiology/2013/gr2013/UNAIDS_Global_Report_2013_en.pdf</ref>
|}
 
== Reference ==
<references />
{{Portály|Medicína}}
 
 
[[Kategorie:Zoonózy]]
8

editací