Verze z 19. 9. 2013, 13:10 editovat G3robot (diskuse \| příspěvky) 138 738 editací m sjednocení infoboxů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 1. 2014, 17:16 editovat zrušit editaci Aristarch (diskuse \| příspěvky) 8 126 editací dopl.životopisných údajů;+Odkazy+bibliogr.údaje;+reference;+worldcatid;+eo s údaji;+portál;+kat.;typo Přejít na další porovnání →
Řádek 20: Narodil se v rodině východočeského učitele. Po předčasném ukončení kněžského semináře odešel studovat, a sice na pražskou univerzitu ke studiu katolické dogmatiky a historie na filozofické fakultě. Tyto dva obory mu umožnily orientaci ve středověku ve všech jeho církevně-politických intencích. Během svého působení v Praze byl i starostou Historického klubu. Původně učil krátce na střední škole, ale po odchodu prof. [[Konstantin Jireček\|Jirečka]] (v roce 1893 do Vídně na katedru slovanské filologie) byl určen jako jeho nástupce v oboru historické [[Slavistika\|slavistiky]]. Jeho zásluhy ve vědním oboru všeobecné dějiny se zvláštním zřetelem k dějinám východní Evropy a Balkánu byly oceněny členstvím v [[Královská česká společnost nauk\|Královské české společnosti nauk]] (mimořádný člen 13. ledna 1904, řádný od [[10. leden\|10. ledna]] [[1917]]), řádným členem [[Česká akademie věd a umění\|České akademie věd a umění]] se stal [[19. březen\|19. března]] [[1927]] (dopisující od 3. prosince 1909, mimořádný 13. prosince 1921).<ref>''Členové České akademie věd a umění 1890–1952'', s. 40. </ref> Dále byl členem akademií polské, jihoslovanské a ruské.<ref>''Český biografický slovník XX. století I'', s. 95.</ref> === Studium dějin jednoty bratrské === Pod vlivem [[Jaroslav Goll\|Jaroslava Golla]], v jehož semináři byl zapsán poprvé v roce 1890, se začal zabývat studiem dějin [[Jednota bratrská\|Jednoty bratrské]], zaměřil se zejména na její polskou větev. Po studijním pobytu v letech 1892 a 1893 v Krakově, Petrohradě a Moskvě jakoby objevil východní Evropu a její dějiny. V roce 1897 vydává první dílo o [[Jednota bratrská\|Jednotě bratrské]] „''Nekrologia polské větve Jednoty bratrské''“ (článek vyšel v ~~Časopisu~~ [[~~Národní~~Časopis ~~muzeum~~Národního muzea\|Časopisu Českého muzea]]). V následujících letech na něj navázal čtyřdílnými dějinami polské jednoty. Vycházel přitom z pramenů, s nimiž se seznámil v Polsku, Vídni, Vatikánu a ve Švýcarsku. Jednota bratrská v prvním vyhnanství, jeho habilitační práce, pokrývá druhou polovinu 16. století s důrazem na teologickou stránku exilového života, včetně vlivu na polskou i českou společnost. Goll ohledně Bidlovy habilitace psal [[Antonín Rezek\|Rezkovi]]: „''Jsou tu další habilitace, které bych rád viděl. Nejbližší je Bidlo. Dál pilně pracoval a končí svůj spis Jednota bratrská v Polsku (v 16. století). Na tom základě by se mohl habilitovat pro všeobecný dějepis se zvláštním zřetelem k slovanským dějinám (á la Jiroušek).''“ Řádek 66: 1930, Jednota bratrská za mezivládí po smrti Štěpána Bathoryho 1935, Michal Hruševs'kyj == Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === * JIROUŠEK, Bohumil: Jaroslav Goll, role historika v české společnosti, České Budějovice 2006. * KAVKA, František - PETRÁŇ, Josef (edd.): Dějiny Univerzity Karlovy 1348 - 1990, III 1802 - 1918, Praha 1997.▼ * KAZBUNDA, Karel: Stolice dějin na české univerzitě v Praze 1914 - 1918 IV - Jaroslav Goll a Josef Pekař ve víru války světové, Praha 2000.▼ * {{Citace monografie \| příjmení = Kutnar \| jméno = František \| odkaz na autora = František Kutnar \| příjmení2 = Marek \| jméno2 = Jaroslav \| odkaz na autora2 = Jaroslav Marek▼ \| titul = Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století \| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| rok = 1997 \| vydání = 2 \| počet stran = 1065 \| isbn = 80-7106-252-9}}▼ * {{Citace monografie \| titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník \| vydavatel = Ottovo nakladatelství \| místo = Praha \| rok = 2008 \| počet stran = 823 \| isbn = 978-80-7360-796-8 \| strany = 52}}▼ * ŠTAIF, Jiří: Historici, dějiny a společnost: historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, 1790-1900. Část 2, Praha 1997▼ * {{Citace monografie \| příjmení = Vošahlíková \| jméno = Pavla\| spoluautoři = a kol. \| titul = Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : Bi-Bog \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 2006 \| počet stran = 478-585 \| isbn = 80-7277-309-7 \| strany = 483-484}}▼ * {{Citace periodika \| příjmení = Kalista Řádek 87 ⟶ 84: \| rok = \| měsíc = \| ročník = 4 (~~1928-1929~~1928–1929) \| číslo = 9 \| strany = ~~90-91~~90–91 \| url = \| issn = }} ▲* [[František Kavka\|KAVKA, František]]; -[[Josef Petráň\|PETRÁŇ, Josef]] (edd.):. ''Dějiny Univerzity Karlovy ~~1348 - 1990,~~1348–1990''. III ~~1802 - 1918~~1802–1918, Praha 1997. ▲* KAZBUNDA, Karel: Stolice dějin na české univerzitě v Praze ~~1914 - 1918~~1914–1918 IV - Jaroslav Goll a Josef Pekař ve víru války světové, Praha 2000. * {{Citace monografie \| příjmení = Kudělka \| jméno = Milan \| spoluautoři = a kol. \| titul = Česká slavistika od počátku 60. let do roku 1918 \| vydavatel = Historický ústav \| místo = Praha \| rok = 1997 \| vydání = 1 \| počet stran = 477 \| isbn = 80-85268-69-8 \| strany = 79–81, 374–376}} ▲* {{Citace monografie \| příjmení = Kutnar \| jméno = František \| odkaz na autora = František Kutnar \| příjmení2 = Marek \| jméno2 = Jaroslav \| odkaz na autora2 = Jaroslav Marek ▲ \| titul = Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století \| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny \| místo = Praha \| rok = 1997 \| vydání = 2 \| počet stran = 1065 \| isbn = 80-7106-252-9}} ▲* {{Citace monografie \| titul = Osobnosti -– Česko : Ottův slovník \| vydavatel = Ottovo nakladatelství \| místo = Praha \| rok = 2008 \| počet stran = 823 \| isbn = 978-80-7360-796-8 \| strany = 52}} * {{Citace monografie \| příjmení = Šlechtová \| jméno = Alena \| odkaz na autora = \| příjmení2 = Levora \| jméno2 = Josef \| titul = Členové České akademie věd a umění 1890–1952 \| vydání = 2 \| vydavatel = Academia \| místo = Praha \| rok = 2004 \| počet stran = 443 \| isbn = 80-200-1066-1 }} ▲* ŠTAIF, Jiří:. ''Historici, dějiny a společnost: historiografie v českých zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu školu, ~~1790-1900~~1790–1900''. Část 2,. Praha : Filozofická fakulta UK, 1997. 392 s. ISBN 80-85899-29-9. * {{Citace monografie \| příjmení = Tomeš \| jméno = Josef \| odkaz na autora = Josef Tomeš \| spoluautoři = a kol. \| titul = Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J \| vydavatel = Paseka ; Petr Meissner \| místo = Praha ; Litomyšl \| rok = 1999 \| počet stran = 634 \| isbn = 80-7185-245-7}} ▲* {{Citace monografie \| příjmení = Vošahlíková \| jméno = Pavla \| spoluautoři = a kol. \| titul = Biografický slovník českých zemí : 5. sešit : ~~Bi-Bog~~Bi–Bog \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 2006 \| počet stran = ~~478-585~~478–585 \| isbn = 80-7277-309-7 \| strany = ~~483-484~~483–484}} === Externí odkazy === * [http://www.ff.cuni.cz/FF-9163.html Jaroslav Bidlo na stránkách FF UK] * [http://abicko.avcr.cz/2012/03/14/ Jaroslav Bidlo v Akademickém bulletinu AV ČR] {{Autoritní data\|WORLDCATID=viaf-18305759}} {{Portály\|Historie}} {{DEFAULTSORT:Bidlo, Jaroslav}} [[Kategorie:~~Gollova~~Čeští ~~škola~~historikové]]▼ [[Kategorie:Slavisté]] [[Kategorie:Čeští vědečtí spisovatelé]] [[Kategorie:Spisovatelé píšící česky]] [[Kategorie:Spisovatelé píšící francouzsky]] [[Kategorie:Spisovatelé píšící německy]] [[Kategorie:Gollova škola]] [[Kategorie:Čeští profesoři]] [[Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]] [[Kategorie:Vyučující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]] [[Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové]] [[Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy]] [[Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově]] [[Kategorie:Osobnosti z Prahy]] [[Kategorie:Narození 17. listopadu]] [[Kategorie:Narození 1868]] [[Kategorie:Úmrtí 1. prosince]] [[Kategorie:Úmrtí 1937]] ▲[[Kategorie:Gollova škola]] [[Kategorie:Muži]]

Jaroslav Bidlo: Porovnání verzí