Polymerizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Radikálová: doplnění plazmové polymerace |
|||
Řádek 1:
'''Polymerizace''' (též '''polymerace''') je [[chemická reakce]], při které z malých molekul ([[monomer]]ů) vznikají vysokomolekulární látky ([[polymer]]y). Dělí se podle mechanismu na polymerizaci [[radikál]]ovou, [[ion]]tovou, [[Polyinzerce|polyinzerci]], [[Polykondenzace|polykondenzaci]] a [[Polyadice|polyadici]]. Podle způsobu provedení se dělí např. na blokovou, roztokovou, suspenzní, emulzní. Stereospecifickou se nazývá polymerizace, při níž vznikají prostorově pravidelně uspořádané [[makromolekula|makromolekuly]]. Radiační polymerizace je iniciována ozářením monomerů.
Polymerizace je základní reakce pro výrobu [[plast]]ů, [[Syntetický kaučuk|syntetických kaučuků]] a umělých vláken. Uplatňuje se při výrobě a využití laků, polyesterů, laminátů a v lékařství. Polymerizace se vyskytuje též v procesech v živé přírodě, např. při biosyntéze [[Polysacharidy|
Polymerizace lze dělit i na řetězové a neřetězové podle způsobu narůstání makromolekulárních řetězců během syntézy.
Řádek 16:
==== Radikálová ====
Iniciátor bývá aktivován teplotou, světlem nebo změnou pH. Při aktivaci vznikají radikály. Mezi nejznámější iniciátory patří [[N,N-azobis(isobutyronitril)]] (AIBN). Speciálním typem (převážně) radikálové polymerace je [[plazmová polymerace]].<ref>[H.Biederman, Y.Osada, Plasma Polymerization Processes, Elsevier 1992, ISBN 0444887245]</ref>
==== Iontová ====
Řádek 35:
====Polyadice====
Probíhá podobně jako polykondenzace, tedy reakcí funkčních skupin monomerů, ale neuvolňuje se při ní vedlejší produkt a pouze se přesunují atomy vodíku. Bývá proto někdy označována jako zvláštní případ polykondenzace. Příkladem je příprava [[polyurethan]]u reakcí dvojfunkčních [[
==Průběh polymerace ==
Řádek 42:
*propagace - celá doba, kdy řetězec lavinovitě roste, uvolňuje se reakční teplo, které musí být odváděno
*terminace – ukončení růstu řetězce
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
| |||