|
</ref>
==== Oltář Vánoční předělypredely ====
Před zazděným vchodem jižní stěny stojí oltář, poskládaný z částí několika starších oltářů. Pozoruhodná je zejména predela, představující vynikající malbu ''Klanění tří králů''.
Počtem menší je zastoupení oltářů v levé (severní) lodi chrámu. Ve směru od vchodu v podveží následují v pořadí: oltář Narození Páně (v boční podvěžové kapli), oltář Panny Marie Sněžné, oltář svatých Petra a Pavla (na čelní stěně lodi), oltář svatého Mikuláše, oltář Čtrnácti pomocníků v nouzi a oltář Dobrého pastýře (při pilířích lodi).
==== OltárOltář NarodzeníNarození Páně ====
BarokovýBarokní oltář z roku 1752 s pozdněgotickoupozdně skupinou NarodeniaNarození zoze začiatkuzačátku 16. storočiastoletí od MajstraMistra Pavla, ktorúkterou náhodnenáhodně objaviliobjevili v rokuroce 1698 v zamurovanejzazděné nikenice v levočskejlevočské [[MestskáMěstská radnicaradnice (Levoča)|radnici]]. IdeJde o jedno z najpoetickejších dielděl starého umeniaumění na Slovensku. MajstrovskyMistrovsky zhotovené sochy majúmají veľmivelmi individualizovaný ráz, noale všetkyvšechny pritompřitom spájaspojuje hlbokáhluboká citovosťcitovost, najvýraznejšienejvýrazněji stelesnenáztělesněná v postavepostavě kľačiacejklečící a adorujúcejadorujúcí MárieMarie.
OltárOltář predstavujepředstavuje akojako na javiskujevišti známuznámou scénu KristovhoKristova narodenianarození. PavolPavel je autoromautorem hlavnýchhlavních postávpostav (Panny MárieMarie a JozefaJosefa a pravdepodobnepravděpodobně aji pastierovpastýřů). Dokazuje to úzkaúzká štýlovástylová príbuznosťpříbuznost s postavami vve skriniskříni hlavnéhohlavního oltáraoltáře a skupinou na jeho predelepředělu.
OltárOltář dal zhotoviťzhotovit ostrihomskýostřihomský arcibiskup Mikuláš Čáki (podľapodle toho oltároltář je známyznám ajtaké akojako Čákiho oltároltář); vtedytehdy doplnili sošku JežiškaJežíška. ArchitektúraArchitektura s točitými stĺpmisloupy nesienese tympanóntympanon s muzicírujúcimmuzicírujúcimi anjelikmiandílky.
==== OltárOltář Panny MárieMarie SnežnejSněžné ====
Gotický mariánský oltář Panny Marie Sněžné patří mezi nejcennější oltáře chrámu; pochází z období kolem roku 1494 a vznikl při příležitosti návštěvy bratrů [[Jagellonci|Jagellonců]] v Levoči v uvedeném roce. Rozměrově patří k největším a architektonicky nejbohatším oltářům v chrámu; už svou podobou je skutečnou královskou donací.
Ve středu oltářní skříně plastika Panny Marie s Ježíškem v náručí a dva andělé přidržující Mariin plášť. Po stranách ve výklencích jsou plastiky čtyřech mučednic - svaté Kateřiny, svaté Doroty, svaté Barbory a svaté Markéty. Malované výjevy na oltářních křídlech znázorňují kristologické a mariánské výjevy: ''Zvěstování'', Modlení svaté Alžběty'', ''Narození Páně'', ''Klanění tří králů'' (na otevřených křídlech); ''obřezáni Ježíše'', ''Útěk do Egypta'', ''Vraždění neviňátek'', ''Dvanáctiletý Ježíš v chrámu'', ''Zjevení Krista Panně Marii po zmrtvýchvstání'', ''Nanebevstoupení Krista'', ''Smrt Panny Marie'' a ''Korunování Panny Marie'' (na zavřených křídlech).''
Gotický mariánsky oltár Panny Márie Snežnej patrí medzi najcennejšie oltáre chrámu; pochádza z obdobia okolo roku 1494 a vznikol pri príležitosti návštevy bratov [[Jagellonci|Jagelovcov]] v Levoči v uvedenom roku. Rozmerovo patrí k najväčším a architektonicky najbohatším oltárom v chráme; už svojou podobou je skutočnou kráľovskou donáciou.
Fialový nadstavec obsahuje [[ Barokobaroko| barokovébarokní]] plastiky svätéhosvatého Jakuba a ''Ecce homo'', po stranách plastiky [[Svatý Josef (rozcestník)Jozef| svätéhosvatého JozefaJosefa]] a [[Jan Nepomucký| svätéhosvatého JánaJana Nepomuckého]]. Na predelepředělu s vyrezávanouvyřezávanou ornamentikou sase nachádzajúnacházejí erby Levoče. ▼V strede oltárnej skrine plastika Panny Márie s Ježiškom v náručí a dvaja anjeli pridržiavajúci Máriin plášť. Po stranách vo výklenkoch sú plastiky štyrchoch mučeníc – svätej Kataríny, svätej Doroty, svätej Barbory a svätej Margity. Maľované výjavy na oltárnych krídlach znázorňujú kristologické a mariánske výjavy: ''Zvestovanie'', Navštívenie svätej Alžbety'', ''Narodenie Pána'', ''Klaňanie troch kráľov'' (na otvorených krídlach); ''Obrezanie Ježiša'', ''Útek do Egypta'', ''Vraždenie neviniatok'', ''Dvanásťročný Ježiš v chráme'', ''Zjavenie sa Krista Panne Márii po zmŕtvychvstaní'', ''Nanebovstúpenie Krista'', ''Smrť Panny Márie'' a ''Korunovanie Panny Márie'' (na zatvorených krídlach).''
==== OltárOltář svätýchsvatých Petra a Pavla ==== ▼▲Fialový nadstavec obsahuje [[Baroko|barokové]] plastiky svätého Jakuba a ''Ecce homo'', po stranách plastiky [[Svatý Josef (rozcestník)|svätého Jozefa]] a [[Jan Nepomucký|svätého Jána Nepomuckého]]. Na predele s vyrezávanou ornamentikou sa nachádzajú erby Levoče.
NeskorogotickýPozdněgotický oltároltář svätýchsvatých Petra a Pavla pochádzapochází z obdobiaobdobí okolokolem roku 1495. VVe stredestředu oltárnejoltářní skrineskříně pod jemnými baldachýnmibaldachýny stojastojí plastiky [[Petr (apoštol)| svätéhosvatého Petra]] a [[ Apoštol Pavel z Tarsu| svätéhosvatého Pavla]] s typickými atribútmiatributy. ▼
Temperové tabulové malby na obou stranách oltářních křídel od Mistra Mikuláše (resp. jeho dílny) obsahují výjevy ze života obou světců: na otevřené straně výjevy ze života [[Apoštol Pavel|svatého Pavla]] - ''Svatý Pavel na cestě do Damašku'', ''Návštěva svatého Barnabáše u svatého Pavla'', ''Obrácení svatého Pavla'' a ''Svatý Pavel káže v chrámu''; zavřená křídla v horní řadě obsahují výjevy ze života [[Petr (apoštol)|svatého Petra]] - ''Setkání svatého Petra se svatým Pavlem'', ''Kázání svatého Petra'', ''Svatí Petr a Pavel před císařem Nerem'' a ''Povolání svatého Petra'', ve spodním řadě osudy obou světců podle textů ''[[Zlatá legenda|Zlaté legendy]]'' - ''Svatý Pavel u postele starce'', ''Svatí Petr a Pavel před věží'', ''Stětí svatého Pavla'' a ''Ukřižování svatého Petra''.
▲==== Oltár svätých Petra a Pavla ====
Ve fialovém nadstavci jsou umístěny plastiky [[Svatý Šebestián|svatého Šebestiána]], [[Panna Marie|Panny Marie]], [[Ondřej (apoštol)|svatého Ondřeje]] a dvou světců bez atributů.
▲Neskorogotický oltár svätých Petra a Pavla pochádza z obdobia okolo roku 1495. V strede oltárnej skrine pod jemnými baldachýnmi stoja plastiky [[Petr (apoštol)|svätého Petra]] a [[Pavel z Tarsu|svätého Pavla]] s typickými atribútmi.
V predele má oltároltář motívmotiv Krista vstávajúcehovstávajícího z hrobu, sprevádzanýdoprovázený po stranách reliéfmireliéfy Panny MárieMarie a svätéhosvatého JánaJana EvanjelistuEvangelisty. ▼Temperové tabuľové maľby na oboch stranách oltárnych krídel od Majstra Mikuláša (resp. jeho dielne) obsahujú výjavy zo života oboch svätcov: na otvorenej strane výjavy zo života [[Pavel z Tarsu|svätého Pavla]] - ''Svätý Pavol na ceste do Damašku'', ''Návšteva svätého Barnabáša u svätého Pavla'', ''Obrátenie svätého Pavla'' a ''Svätý Pavol káže v chráme''; zatvorené krídla v hornom rade obsahujú výjavy zo života [[Petr (apoštol)|svätého Petra]] - ''Stretnutie svätého Petra so svätým Pavlom'', ''Kázeň svätého Petra'', ''Svätí Peter a Pavol pred cisárom Nerom'' a ''Povolanie svätého Petra'', v spodnom rade osudy oboch svätcov podľa textov ''[[Zlatá legenda|Zlatej legendy]]'' - ''Svätý Pavol pri posteli starca'', ''Svätí Peter a Pavol pred vežou'', ''Sťatie svätého Pavla'' a ''Ukrižovanie svätého Petra''.
Oltář se v písemných pramenech poprvé zmiňován v roce 1542 a předpokládá se, že na jeho místě původně stával starší oltář se stejným patrociniem.<ref name="Chrám12">
Vo fiálovom nadstavci sú umiestnené plastiky [[Svätý Šebestián|svätého Šebestiána]], [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Márie]], [[Svatý Ondřej|svätého Ondreja]] a dvoch svätcov bez atribútov.
{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Reštaurátorská tvorba 1989 - 1994 Oblastného ateliéru v Levoči
| url =
| vydavatel = Spišské múzeum v Levoči a Pamiatkový ústav Bratislava - Oblastný reštaurátorský ateliér Levoča
| místo = Levoča
| rok = 1994
| počet stran =
| kapitola =
| strany = 32
| isbn =
| jazyk =
}}
</ref>
==== Oltář svatého Mikuláše ====
▲V predele má oltár motív Krista vstávajúceho z hrobu, sprevádzaný po stranách reliéfmi Panny Márie a svätého Jána Evanjelistu.
[[Obrázok:Levoca11Slovakia2.JPG|left|thumb|200px|Dnešní nadstavba chrámové věže byla vybudována v letech 1852 - 1858 v novogotickém slohu]]Pozdněgotický oltář svatého Mikuláše (zvaný též oltář svatého Jana Almužníka) z roku 1507 je nejstarším datovaným oltářem Mistra Pavla. Samotný Pavel vytvořil plastiky [[Jan Almužník|svatého Jana Almužníka]] a [[Svatý Leonard|svatého Leonarda]] stojících po stranách [[Svatý Mikuláš|svatého Mikuláše]] v oltářní skříni. Tato socha je však podstatně starší. Její autorství se přisuzuje umělci známému pod jménem Mistr Madony z Ruskinoviec. Pochází pravděpodobně z druhé čtvrtiny 14. století; vzhledem k věku sochy i postavě, kterou představuje, se předpokládá, že původně tvořila součást oltáře svatého Mikuláše, který jako hlavní oltář stál ve stejnojmenném kostele (kostel ve středověku zanikl).
Architekturu oltáře, vysokého 320 cm, doplňují dvě oboustranně malovaná křídla obsahující temperou malované obrazy. Na otevřených oltářních křídlech jsou výjevy - vlevo nahoře ''Svatý Jan Almužník sedíc na trůnu rozdává almužnu chudým'', dolů ''Svatý Ján mezi dvěma zemřelými biskupy'', vpravo nahoře ''Svatý Leonard zachraňuje vězně'', dolů ''Svatý Leopold nachází šátek svaté Agnes''. Zajímavý námět zobrazuje posledně jmenovaný výjev: jde o legendu o založení kláštera v [[Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] nedaleko [[Vídeň|Vídně]] (kompozice malby byla inspirovaná knižní iluminací z majetku zmiňovaného kláštera z roku 1491).<ref name="Chrám13">
Oltár sa v písomných prameňoch prvý raz spomína v roku 1542 a predpokladá sa, že na jeho mieste pôvodne stával starší oltár s rovnakým patrocíniom.<ref name="Chrám12">{{Knižná referencia|autor=kol. autorov|názov=''Reštaurátorská tvorba 1989 - 1994 Oblastného ateliéru v Levoči''|mesto=Levoča|vydavateľstvo=Spišské múzeum v Levoči a Pamiatkový ústav Bratislava - Oblastný reštaurátorský ateliér Levoča|rok=1994|strana=32}}</ref>
{{Citace monografie
| příjmení =
==== Oltár svätého Mikuláša ====
| jméno =
| odkaz na autora =
[[Soubor:Levoca11Slovakia2.JPG|left|thumb|200px|Dnešná nadstavba chrámovej veže bola vybudovaná v rokoch 1852 - 1858 v neogotickom slohu]]Neskorogotický oltár svätého Mikuláša (zvaný tiež oltár svätého Jána Almužníka) z roku 1507 je najstarším datovaným oltárom Majstra Pavla. Samotný Pavol vytvoril plastiky [[Ján Almužník|svätého Jána Almužníka]] a [[Svätý Leonard|svätého Leonarda]] stojacich po stranách [[Svätý Mikuláš|svätého Mikuláša]] v oltárnej skrini. Táto socha je však podstatne staršia. Jej autorstvo sa prisudzuje umelcovi známemu pod menom Majster Madony z Ruskinoviec. Pochádza pravdepodobne z druhej štvrtiny 14. storočia; vzhľadom k veku sochy i postave, ktorú predstavuje, sa predpokladá, že pôvodne tvorila súčasť oltára svätého Mikuláša, ktorý ako hlavný oltár stál v rovnomennom kostole (kostol v stredoveku zanikol).
| titul = Reštaurátorská tvorba 1989 - 1994 Oblastného ateliéru v Levoči
| url =
Architektúru oltára, vysokého 320 cm, dopĺňajú dve obojstranne maľované krídla obsahujúce temperou maľované obrazy. Na otvorených oltárnych krídlach sú výjavy - vľavo hore ''Svätý Ján Almužník sediac na tróne rozdáva almužnu chudobným'', dolu ''Svätý Ján medzi dvoma zosnulými biskupmi'', vpravo hore ''Svätý Leonard zachraňuje väzňa'', dolu ''Svätý Leopold nachádza šatku svätej Agnesy''. Zaujímavý námet zobrazuje posledne menovaný výjav: ide o legendu o založení kláštora v [[Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] neďaleko [[Vídeň|Viedne]] (kompozícia maľby bola inšpirovaná knižnou ilumináciou z majetku spomínaného kláštora z roku 1491).<ref name="Chrám13">{{Knižná referencia|autor=kol. autorov|názov=''Reštaurátorská tvorba 1989 - 1994 Oblastného ateliéru v Levoči''|mesto=Levoča|vydavateľstvo=Spišské múzeum v Levoči a Pamiatkový ústav Bratislava - Oblastný reštaurátorský ateliér Levoča|rok=1994|strana=36}}</ref> Leopold s manželkou sa dívajú z okna hradu. Vietor odnesie manželke závoj. Po istom čase ide Leopold na poľovačku do podunajských lužných lesov a tam nachádza stratený závoj. Považuje to za znamenie, že na tomto mieste má založiť kláštor.
| vydavatel = Spišské múzeum v Levoči a Pamiatkový ústav Bratislava - Oblastný reštaurátorský ateliér Levoča
| místo = Levoča
Krídla na zatvorenej strane obsahujú štyri kľúčové scény Kristových pašií: vrchný rad - ''Kristus na Olivovej hore'' a ''Kristus pred Pilátom'', dolný rad - ''Nesenie kríža'', a ''Ukrižovanie''. Maľby pochádzajúce z roku 1507 (podľa letopočtu na tabuli s legendou o svätom Leopoldovi) sa pripisujú bližšie neznámemu pravdepodobne spišskému maliarovi, ktorý pri maľbách ''Kristus na Olivovovej hore'' a Nesenie križa'' našiel predlohu v starších [[Albrecht Dürer|Dürerových]] drevorezoch z konca 15. století.'' ▼ | rok = 1994
| počet stran =
Na predele maľba ''Kristus medzi štrnástimi pomocníkmi v núdzi''. Vidíme tu postavy [[Čtrnáct svatých pomocníků|štrnástich svätcov]] rozostavených pravidelne okolo Krista. V uvedenom zložení (zľava [[Svatý Jiří|svätý Juraj]], [[svätý Krištof]], [[svätý Vít]], [[svätý Eustach]], [[svätý Pantaleon]], [[Erazmus z Formie|svätý Erazmus]], [[svätý Blažej]], vpravo od Krista [[Dionýz Alexandrijský|svätý Dionýz]], [[Svatý Jiljí|svätý Egídius]], [[Svatý Cyriak|svätý Cyriak]], [[svätý Agátius]], [[Kateřina Alexandrijská|svätá Katarína Alexandrijská]], [[Barbora z Nikomédie|svätá Barbora]] a [[svätá Margita]]) ide o pôvodnú zostavu tejto ikonografickej schémy, tak ako sa vyvinula na konci 14. století. ▼ | kapitola =
| strany = 36
==== Oltár Štrnástich pomocníkov v núdzi ====
| isbn =
| jazyk =
}}
</ref> Leopold s manželkou se dívají z okna hradu. Vítr odnese manželce závoj. Po jistém čase jde Leopold na lov do podunajských lužních lesů a tam nachází ztracený závoj. Považuje to za znamení, že na tomto místě má založit klášter.
▲KrídlaKřídla na zatvorenejzavřené stranestraně obsahujúobsahují štyričtyři kľúčovéklíčové scény Kristových pašiípašijí: vrchnývrchní radřada - ''Kristus na OlivovejOlivetské horehoře'' a ''Kristus predpřed PilátomPilátem'', dolnýdolní radřada - '' NesenieNesení krížakříže'', a '' UkrižovanieUkřižování''. MaľbyMalby pochádzajúcepocházející z roku 1507 ( podľapodle letopočtu na tabuli s legendou o svätomsvatém Leopoldovi) sase pripisujúpřipisují bližšieblíže neznámemuneznámému pravdepodobnepravděpodobně spišskému maliarovimalíři, ktorýkterý pripři maľbáchmalbách ''Kristus na OlivovovejOlivetské horehoře'' a NesenieNesení križakríže'' našielnašel predlohupředlohu vve starších [[Albrecht Dürer|Dürerových]] drevorezochdřevořezech z koncakonce 15. století.''
Oltár stojí pri druhom pilieri severnej lode (oproti oltáru svätej Kataríny Alexandrijskej). Pozostáva z veľkého obrazu v umelecky vyrezávanom ráme.
▲Na predele maľbaje malba ''Kristus medzimezi štrnástimičtrnácti pomocníkmipomocníky v núdzinouzi''. Vidíme tuzde postavy [[ Čtrnáctčtrnáct svatýchsväaých pomocníků| štrnástichčtrnácti svätcovsvětců]] rozostavenýchrozestavěných pravidelnepravidelně okolokolem Krista. V uvedenomuvedeném zloženísložení ( zľavazleva [[ Svatýsvatý JiříJuraj| svätýsvatý Juraj]], [[ svätýsvatý KrištofKryštof]], [[ svätýsvatý Vít]], [[ svätýsvatý Eustach]], [[ svätýsvatý Pantaleon]], [[Erazmus z Formie| svätýsvatý ErazmusErasmus]], [[ svätýsvatý Blažej]], vpravo od Krista [[Dionýz Alexandrijský| svätýsvatý Dionýz]], [[ Svatýsvatý Jiljí|svätý EgídiusEgidius]], [[ Svatý Cyriak|svätýsvatý Cyriak]], [[ svätýsvatý Agátius]], [[ KateřinaKatarína Alexandrijská| svätásvatá KatarínaKateřina Alexandrijská]], [[ Barbora z Nikomédie|svätásvatá Barbora]] a [[ svätásvatá Margita]]) idejde o pôvodnúpůvodní zostavusestavu tejtotéto ikonografickejikonografické schémyscény, tak akojak sase vyvinula na konci 14. století.
==== Oltár Dobrého pastiera ==== ▼
==== Oltář Čtrnácti pomocníků v nouzi ====
Oltár umiestnený pri treťom pilieri severnej lode pochádza z roku 1696 a konsekrovaný bol v roku 1715. Oltárny obraz zobrazuje Krista ako Dobrého pastiera. Jeho krásny hodnotný rám má na vrchu anjela, pôvodne tam boli umiestnené aj dve koruny s českými granátmi. Na bočnej scéne lezie zlodej do okna pastierne. ▼Oltář stojí při druhém pilíři severní lodi (proti oltáři svaté Kateřiny Alexandrijské). Sestává z velkého obrazu v umělecky vyřezávaném rámu.
▲==== OltárOltář Dobrého pastierapastýře ====
Okrem týchto oltárov v bočnej kaplnke svätého Juraja stojí barokový oltár svätého Jána Nepomuckého z polovice 18. storočia, zasvätený obľúbenému [[Česko|českému]] svätcovi. Pôvodne stál pri severnej stene vedľa sakristie. Pretože za ním boli objavené nástenné maľby, ktoré prekrýval, premiestnili ho na terajšie miesto. V strede pilastrovej architektúry sa nachádza reliéf s postavou [[Jan Nepomucký|svätého Jána Nepomuckého]], doplnený po stranách plastikami [[Barbora z Nikomédie|svätej Barbory]] a [[Kateřina Alexandrijská|svätej Kataríny Alexandrijskej]]. ▼▲OltárOltář umiestnenýje priumístěn treťomu pilieritřetího severnejpilíře lodeseverní pochádzalodi pochází z roku 1696 a konsekrovaný bolbyl v rokuroce 1715. OltárnyOltářní obraz zobrazuje Krista akojako Dobrého pastierapastýře. Jeho krásnykrásný hodnotný rám má na vrchu anjelaanděla, pôvodnepůvodně tam bolibyly umiestnenéumístěny aji dvedvě koruny s českými granátmigranáty. Na bočnejboční scénescéně lezieleze zlodejzloděj do okna pastiernepastýře.
▲OkremKromě týchtotěchto oltárovoltářů v bočnejboční kaplnkekapli svätéhosvatého JurajaJiří stojí barokovýbarokní oltároltář svätéhosvatého JánaJana Nepomuckého z polovicepoloviny 18. storočiastoletí, zasvätenýzasvěcený obľúbenémuoblíbenému [[Česko|českému]] svätcovisvětci. PôvodnePůvodně stál priu severnejseverní stenestěně vedľavedle sakristie. PretožeProtože za ním bolibyly objavenéobjeveny nástennénástěnné maľbymalby, ktorékteré prekrývalpřekrýval, premiestnilipřemístili ho na terajšienynější miestomísto. VVe stredestředu pilastrovejpilastrové architektúryarchitektury sase nachádzanachází reliéf s postavou [[Jan Nepomucký| svätéhosvatého JánaJana Nepomuckého]], doplnenýdoplněný po stranách plastikami [[ Svatá Barbora z Nikomédie| svätejsvaté Barbory ]] a [[Kateřina Alexandrijská| svätejsvaté KatarínyKateřiny AlexandrijskejAlexandrijské]].
=== Nástenné maľby ===
=== Nástěnné malby ===
V posledných dvoch desaťročiach 14. storočia v Levoči vzrástla umelecká aktivita a podľa všetkých znakov nemala už iba príležitostný charakter. Boli tu zjavné náznaky vytvárania lokálneho umeleckého centra so súvislejšou, i keď zatiaľ nie jednoliatou tvorbou. Významným prejavom umeleckého povznesenia Levoče je pomerne obsiahla a po umelecko-historickej stránke významná maliarska tvorba nástenných obrazov, ktorá popri kolekcii oltárov ako dominantnej výzdobe chrámového interiéru, má veľmi dôležité miesto.
V posledních dvou desetiletích 14. století v Levoči vzrostla umělecká aktivita a podle všech znaků neměla už jen příležitostný charakter. Byly zde zjevné náznaky vytváření lokálního uměleckého centra se souvislejší, i když zatím ne jednolitou tvorbou. Významným projevem uměleckého povznesení Levoče je poměrně obsáhlá a po umělecko-historické stránce významná malířská tvorba nástěnných obrazů, která vedle kolekci oltářů jako dominantní výzdobě chrámového interiéru, má velmi důležité místo.
V minulosti, keďkdy väčšinavětšina jednoduchého obyvateľstvaobyvatelstva bolabyla negramotná, nástennénástěnné obrazy hralihrály významnúvýznamnou úlohuroli pripři sprístupňovanízpřístupňování náboženstvanáboženství širokým masám ľudílidí. Tzv. ''„biblia"Bible pauperum“pauperum"'' (''„biblia"bible chudobných“chudých"'') slúžilasloužila prostým veriacimvěřícím na poznávaniepoznávání [[Bible|biblických]] príbehovpříběhů. Fresky pretoproto plniliplnily veľmivelmi dôležitúdůležitou litografickolitografických-ikonografickúikonografickou funkciufunkci. VzhľadomVzhledem nak totomu, že v 17. a 18. storočístoletí maľbymalby postupnepostupně strácaliztrácely svojusvou pôvodnúpůvodní funkciufunkci, bolibyly prakticky všetkyvšechny pripři výmaľbevýmalbě kostolakostela prekrytépřekryty vápennými náterminátěry prípadnepřípadně novými omietkamiomítkami. ObjavenéObjeveny bolibyly v 60-tychtých až 70-tychtých rokochletech 19. storočiastoletí, počasběhem generálnejgenerální opravy kostolakostela a postupnepostupně bolibyly zreštaurovanézrestaurované.
NajstaršiaNejstarší maľbamalba, pochádzajúcapocházející zoze 14. storočiastoletí, tedatedy z obdobiaobdobí začiatkuzačátku výstavby chrámu, sase nachádzanachází na severovýchodnejseverovýchodní stenestěně presbytériapresbytáře. ZachovaliZachovaly sase tuzde fragmenty maľbymalby znázorňujúcejznázorňující postavy dvochdvou mužovmužů pripři poľnýchpolních prácachpracích. MaľbaMalba bolabyla pravdepodobnepravděpodobně súčasťousoučástí tzv. cyklu mesačnýchměsíčních prácprací.
V blízkosti svätynesvatyně na východnejvýchodní stenestěně južnejjižní lodelodi sase zachoval rozsahomrozsahem neveľkýnevelký obraz s motívommotivem UkrižovaniaUkřižování s Pannou MáriouMarií a svätýmsvatým JánomJanem (asi z rokovlet 1370 –- 1380). DieloDílo je vynikajúcouvynikající ukážkouukázkou neskorejpozdní fázyfáze tzv. mäkkéhoměkkého slohu, ktoréhojehož východiskomvýchodiskem je česká dvorská maľbamalba druhejdruhé polovicepoloviny 14. století. InáJiná významná maľbamalba sase nachádzanachází na treťomtřetím pilieripilíři severnejseverní lodelodi a predstavujepředstavuje kompozíciukompozici s motívommotivem krížakříže a nástrojminástroji KristovhoKristova utrpeniautrpení. Vznikla okolokolem roku 1400.
Do rovnakéhostejného časového obdobiaobdobí (datovaniedatace 1380 –- začiatokzačátek 15. storočiastoletí) zaraďujemezařazujeme aji zrejmezřejmě najznámejšienejznámější maľbymalby svätojakubskéhosvatojakubské kostolakostela –- mravoučnýMravoučný cyklus tzv. ''MoralítMoralit''– zachytávajúci- sedemzachycující skutkovsedm milosrdenstvaskutků milosrdenství a sedemsedm hlavnýchhlavních hriechovhříchů, nad vchodomvchodem do sakristie na severnejseverní stenestěně ľavejlevé bočnejboční lodelodi.
[[Souborfile:Levoca_029Levoca 029.jpg|right|thumb|200px|JužnáJižní predsieňpředsíň chrámu s Oratóriomoratorií kráľakrále MatejaMatyáše]]
[[Souborfile:Chrám_svätého_JakubaChrám svätého Jakuba-Severná_predsieňSeverná predsieň.jpg|right|thumb|200px|SevernáSeverní predsieňpředsíň chrámu s kaplnkoukaplí svätéhosvatého JurajaJiří]]VrchnýVrchní pás maliebmaleb, predstavujepředstavuje skutky milosrdenstvamilosrdenství. V cyklecyklu sase dôslednedůsledně opakuje trojicatrojice hlavnýchhlavních postávpostav –- muž, žena a postava pútnikapoutníka predstavujúcapředstavující [[JežíšJežiš Kristus|Krista]], ktorémukterému tátotato dvojicadvojice slúžislouží; jednotlivé maľbymalby symbolizujúsymbolizují sedemsedm základnýchzákladních cnostíctností kresťanakřesťana. Idea Krista akojako príjemcupříjemce dobrého skutku, vychádzavychází z [[Evangelium podle Matouše|MatúšovhoMatoušova evanjeliaevangelia]]: ''„Čokoľvek"Cokoliv stejste urobiliučinili jednémujednomu z týchtotěchto mojichmých najmenšíchnepatrných bratovbratří, mnemně stejste urobiliučinili.“"'' (Mt 25,40). Obrazy sújsou spoločnespolečně orámované jednoduchým iluzívnymiluzivní rámomrámem. VýjavyVýjevy sase odohrávajúodehrávají na pozadí architektonickejarchitektonické kulisy –- kostolkostel, hrad, meštianskeměšťanské domy a pod. –- Av a v hornejhorní častičásti majúmají [[Němčina|nemeckýněmecký]] [[Minuskula|minuskulový]] veršovaný text, ozrejmujúciozřejmujúci každúkaždou scénu. Skutky radenéřazeny spravazprava doľavadoleva predstavujúpředstavují cnostictnosti: zarmútenýchzarmoucené potešovaťutěšovat, pocestných prijímaťpřijímat, hladnýchhladových kŕmiťkrmit, smädnýchžíznivé napájaťnapájet, nahých zaodievaťoblékat, väzňovvězně navštevovaťnavštěvovat a mŕtvychmrtvé pochovávaťpohřbívat. Nápisy akojako prvýprvní transkriboval významný český kartograf a rytec [[Václav Merklas]], ktorýkterý v 50-tychtých rokochletech 19. storočiastoletí pôsobilpůsobil akojako profesor na miestnommístním gymnáziu.
ProtipólomProtipólem týchtotěchto výjavovvýjevů je spodnýspodní pás sose siedmimisedmi hlavnýmihlavními hriechmihříchy. AjI v tomto prípadepřípadě výjavyvýjevy reprezentujúreprezentují postavy –- dvojicadvojice mešťanovměšťanů, spolu sose zvieraťomzvířetem, ktorékteré podľapodle stredovekýchstředověkých [[beštiár|beštiárovBestiář]]e symbolizuje konkrétnukonkrétní ľudskúlidskou neresťneřest. PodobnePodobně akojako skutky milosrdenstvamilosrdenství aji hriechyhříchy sújsou radenéřazeny spravazprava doľavadoleva: Pýcha (symbol lev), LakomstvoLakomství (ropucha), Smilstvo (sviňasvině), Nemiernosťnemírnost v jedeníjídle a pití (vlk odnášajúciodnášející si hushusu), ZávisťZávist (pes), HnevHněv (medveďmedvěd), LenivosťLenost (somárosel).
Cyklus ''Moralítmorální'' v personifikovanejpersonifikované podobepodobě alegorických žánrových výjavovvýjevů vyjadrujevyjadřuje jeden zoze základnýchzákladních kánonovkánonů kresťanskejkřesťanského mravoukymorálního učení.
PôvodnéPůvodní maľbymalby cyklu vytvorenévytvořeny maliarskoumalířskou technikou ''secco'' bolibyly v priebehuprůběhu 17. storočiastoletí pokryté vápenným náteromnátěrem a znovu odkryté počasběhem celkovejcelkové rekonštrukcierekonstrukce kostolakostela v rokuroce 1870.
MaľbyMalby odrážajúodrážejí vplyvvliv českého dvorského umeniaumění 14. storočiastoletí; vzhľadoms ohledem na tútotuto skutočnosťskutečnost sase zvažovalo, ktokdo bolbyl ichjejich objednávateľomobjednatelem. Na základezákladě historického bádaniabádání sase akojako napravdepodobnejšímnepravděpodobné objednávateľomobjednatelem javíjeví známeznámé levočskéLevočské ''BratstvoBratrstvo KristovhoKristova telatěla'' (''Franternitas CorporiCorporate Cristi''), ktorékteré v rokuroce 1402 akojako laickolaický-cirkevnécírkevní spoločenstvospolečenství mestskejměstské honoráciehonorace založil levočský farárfarář Herman (Hermannus). V 80-tychtých rokochletech 14. storočiastoletí študovalstudoval na univerziteuniverzitě v [[Praha|PrahePraze]], kde zrejmezřejmě prišielpřišel do styku s umenímuměním na českomčeském [[LucemburkovéLuxemburgovci|luxemburskomlucemburském]] kráľovskomkrálovském dvoredvoře. V rokuroce 1383 sase stal magistrommagistrem filozofie a neskôrpozději, až do roku 1407 pôsobilpůsobil v Levoči.
VplyvVliv českejčeské dvorskejdvorské maľbymalby badaťznát aji na ďalšíchdalších maľbáchmalbách v chrámechrámu –- postavách svätýchsvatých [[Erazmus z Formie|ErazmaErasma]] akojako biskupa a [[Svätá Dorota|Doroty]] s korunou na východnejvýchodní stenestěně severnejseverní predsienepředsíně a na výjavevýjevu ''DojčiacaKojící Madona medzimezi neznámymneznámým svätcomsvětcem a svätýmsvatým AntonomAntonínem'' vve spodnejspodní častičásti stenystěny severnejseverní predsienepředsíně.
Vpravo od vchodu do kaplnkykaple svätéhosvatého JurajaJiří sase zachovala nástennánástěnná maľbamalba pochádzajúcapocházející –- triptych –- z obdobiaobdobí okolokolem roku 1520, v centrejejímž ktorejcentru uprostreduprostřed architektúryarchitektury sedí Panna MáriaMaria s nahým JežiškomJežíškem, naľavonalevo od nejní [[Anton Pustovník|svätýsvatý AntonAntonín PustovníkPoustevník]] s palicouholí a sose zvonkem zvoncom, vpravo postava neznámejneznámé sväticesvětice. V tympanónetympanonu vchodu do kaplnkykaple sase nachádzanachází nástennýnástěnný obraz s polopostavoupolopostavy Krista v hrobehrobě ukazujúcehoukazujícího svojesvé ranyrány. Obraz je priamopřímo v rámerámu datovanýdatován rokomrokem 1515.
PravdepodobnePravděpodobně v prvomprvním desaťročídesetiletí 15. storočiastoletí vznikolvznikl v kostolekostele obsahovoobsahově rozsiahlyrozsáhlý cyklus ''Legenda o svätejsvaté DoroteDorotě''. DvadsaťDvacet výjavovvýjevů zoze života tejtotéto sväticesvětice, dôslednedůsledně ilustrujúcichilustrujících [[Hagiografia|hagiografický]] text obsiahnutýobsažený v ''[[Zlatá legenda|ZlatejZlaté legendelegendě]]'' (''Legenda Aurea''), je radenýchřazených do dvochdvou vodorovných pásovpásů tvorenýchtvořených vysokými obdĺžnikovýmiobdélníkovými obrazmiobrazy (celkové rozmeryrozměry cyklu 286 x {{cm|925|m}}). ÚstrednouÚstřední myšlienkoumyšlenkou cyklu je vyzdvihnutievyzvednutí oddanosti a vytrvalosti vove vierevíře. VrchnýVrchní radřada sase čítačte spravazprava doľavadoleva, spodnýspodní opačneopačně. Význam obrazovobrazů: 1. Dorotin otec Dorus odmietaodmítá prijaťpřijmout pohanstvopohanství, za čocož ho cisárcísař posielaposílá akojako vyhnancavyhnance do KapadócieKappadokie. 2. Dorus s manželkou TheouTheo a dcéramidcerami KristínouKristýnou a KalixtouKalixta opúšťajúopouštějí RímŘím. 3. NarodenieNarození Doroty. 4. KrstKřest Doroty. 5. MiestodržiteľMístodržící KapadócieKappadokie FabríciusFabricius sase uchádzauchází o ruku Doroty s podmienkoupodmínkou, že sase zrieknezřekne kresťanstvakřesťanství, čoco ona odmietaodmítá. 6. Dorotu mučiamučí v kotlekotli s vriacimvařícím olejomolejem. 7. Na deväťdevět dní je uväznenáuvězněná. 8. FabríciusFabricius juji opäťopět prehovárapřemlouvá. 9. MučenieMučení Doroty bičovanímbičováním a pálením. 10. Dorota prosí Krista o znamenieznamení. 11. PriPři prehováranípřemlouvání Doroty FabríciomFabricio, aby sase klaňalaklaněla modle na stĺpesloupu, modlu zhadzujúshazují anjeliandělé. 12. FabríciusFabricius prehovárapřemlouvá obeobě Dorotine sestry. 13. Dorota obraciaobrací svojesvé sestry vove väzenívězení späťzpět na kresťanskúkřesťanskou vieruvíru. 14. BičovanieBičování Doroty. 15. UpálenieUpálení DorotinýchDorotin sestiersester. 16. Kat vyvádzavyvádí Dorotu z väzeniavězení. 17. PoslednéPoslední prehováraniepřemlouvání Doroty FabríciomFabricio. 18. DorotinoDorotin sťatiestátu. Kristus v podobepodobě dieťaťadítěte jejjí prinášapřináší v košíčku ružerůže a jablkájablka z rajskejrajské záhradyzahrady. 19. DieťaDítě prinášapřináší ružerůže a jablkájablka pisárovipísaři miestodržiteľamístodržitele TeofiloviTeofilo, ktorýkterý sase DoroteDorotě predpřed smrťousmrtí vysmievalvysmíval a žiadalžádal juji, aby mu poslala plody z rajskejrajské záhradyzahrady. 20. AnjeliAndělé ukladajúukládají mŕtvemrtvé telotělo Doroty do hrobu.
JužnáJižní predsieňpředsíň obsahuje nástennúnástěnnou maľbumalbu s kompozícioukompozicí ''PoslednéhoPosledního súdusoudu''. Obraz, ktoréhojehož vznik sase kladieklade do obdobiaobdobí okolokolem roku 1520, je rozvrhnutýrozvržen do trochtří registrovregistrů. Na vrcholevrcholu štítového poľapole Kritus SudcaSoudce v [[Mandorla|mandorleMandorlo]]; po jeho stranách dvajadva anjeliandělé k nástrojminástroji KristovhoKristova utrpeniautrpení, priu noháchnohou kľačiacaklečící Panna MáriaMaria a svätýsvatý JánJan EvanjelistaEvangelista. Druhý pás tvorítvoří skupina apoštolovapoštolů, spodnáspodní časťčást s pozemskou sférou sose žánrovými scénami zoze života stredovekéhostředověkého mestaměsta (sedliaksedlák orajúciorební pole, skupina mešťanovměšťanů pripři hostinehostině).
=== Epitafy ===
Epitafy a mortuáriáMortuary sújsou dôležitýmdůležitým hmotným dokladomdokladem dosvedčujúcimpotvrzujícím význam farskéhofarního chrámu. VyšePřes štyridsaťčtyřicet náhrobnýchnáhrobních kameňovkamenů, často vysokejvysoké umeleckejumělecké hodnoty, tvorítvoří jedinečnújedinečnou kolekciukolekci pochádzajúcupocházející zoze 14. –- 18. století. Z nápisovnápisů na nich získavamezískáváme mnohé cenné poznatky o osobeosobě, ktorejjejíž náhrobnýnáhrobní kameňkámen patrilpatřil. Prakticky všetkyvšechny majúmají nápisy obsahujúceobsahující menojméno zosnuléhozesnulého, dátumdatum smrti a vekvěk, ale aji tituly, zze ktorýchkterých sase dá vydedukovaťvydedukovat jeho spoločenskéspolečenské postaveniepostavení. Epitafy nepatrianepatří lenjen mešťanomměšťanům, ale aji príslušníkompříslušníkům miestnejmístní vysokejvysoké šľachtyšlechty, ktoríkteří často zohrávalihrály v našich dejináchdějinách významnúvýznamnou úlohuroli. Nejeden epitaf informuje, odkiaľodkud zosnulýzesnulý čizda jeho rodina do Levoče prišlapřišla aleboanebo čím sase zaoberalazabývala. Časté sújsou aji citáty z [[BibleBiblia|BiblieBible]], ale ajtaké z básní, čocož svedčísvědčí nielennejen o vysokejvysoké duchovnejduchovní úrovni levočskejlevočské honoráciehonorace, ale ajtaké o významných kultúrnychkulturních vplyvochvlivech. Nápisy sújsou väčšinouvětšinou [[LatinaLatinčina|latinské]], vyskytujúvyskytují sase však aji [[NěmčinaNemčina|nemeckéněmecké]] akojako pozostatokpozůstatek silnejsilné nemeckejněmecké národnostnejnárodnostní menšiny na tomto území. TakmerTéměř všetkyvšechny sújsou zaujímavézajímavé aji z [[Heraldika|heraldického]] hľadiskahlediska.
NajstaršíNejstarší náhrobnýnáhrobní kameňkámen v kostolekostele, z koncakonce 14. storočiastoletí, patrípatří košickému mešťanoviměšťanovi Jurajovi Ulenbachovi, staviteľovistaviteli kaplnkykaple svätéhosvatého JurajaJiří. RodovoGenderově najpočetnejšienejpočetněji sújsou náhrobnénáhrobní kamenekameny [[Turzovci|TurzovcovTurzovců]]. NajstaršímNejstarším z nich je epitaf JánaJana l.. Turza, banskéhobáňského odborníka a krakovského mešťanaměšťana, ktorýkterý zomrelzemřel roku 1508. UmeleckyUmělecky najhodnotnejšínejhodnotnější je renesančnýrenesanční epitaf Alexia I. Turza z polovicepoloviny 16. století. Je z bielehobílého mramoru a zobrazuje krížkříž, pod ktorýmkterým kľačíklečí on s manželkou a tromitřemi dcéramidcerami. NemenejNeméně zaujímavýmzajímavým a súčasnesoučasně najmladšímnejmladším turzovskýmTurzovská náhrobnýmnáhrobním kameňomkamenem je epitaf spišského župana a uhorskéhouherského palatínapalatina Stanislava Turza z roku 1626.
KoncomKoncem 16. storočiastoletí do chrámu pribudolpřibyl pozoruhodný súborsoubor monumentálnychmonumentálních renesančnýchrenesančních epitafovepitafů importovaných z PoľskaPolska, reprezentovaných naprnapř.. epitafomepitafem predsedupředsedy SpišskejSpišské komory a dedičnéhodědičného župana [[Spišská stolica|SpišskejSpišské stolice]] AlexejaAlexeje II. TurzuTurza († 1594) alebonebo epitafomepitafem mestskéhoměstského senátora Georga Engelharta († 1598).<ref name="Chrám14">{{Knižná referencia|autor=I. Rusina a kol.|názov=''Renesancia - dejiny slovenského výtvarného umenia''|mesto=Bratislava|vydavateľstvo=Slovenská národná galéria|rok=2009|strana=280}}</ref>
UmeleckyUmělecky cenný je renesančnýrenesanční maľovanýmalovaný epitaf levočského mešťanaměšťana Georga Buchwalda z roku 1602. Je najstaršímnejstarším datovaným obrazovým epitafomepitafem v chrámechrámu.
Jeden z umeleckyumělecky najnáročnejšíchnejnáročnějších epitafovepitafů je renesančnýrenesanční drevenýdřevěný epitaf Sophie Greffovej, manželky levočského mešťanaměšťana, z roku 1609. ImpozantnýImpozantní, dekoratívnedekorativní veľmivelmi pôsobivýpůsobivý trojetážový epitaf je osadenýosazen desiatimideseti tabuľovýmitabulovými maľbamimalbami. NámetomNámětem ústrednéhoústředního, najväčšiehonejvětšího obrazu je ''PoslednýPoslední súdsoud''.
ZrejmeZřejmě najznámejšínejznámější a zároveň jeden z historicky najcennejšíchnejcennějších je epitaf z červeného mramoru a pieskovcapískovce levočského kamenárskehokamenického majstramistra Martina Urbanov (w) itza z roku 1621 prepro manželku Margitu, ktoréhojehož text znamenal zásadnýzásadní posun v otázkeotázce autorstvaautorství hlavnéhohlavního oltáraoltáře v chrámechrámu. Na epitafeEpitaf s rozmermirozměry 360 x {{cm|320|m}}, ktorýkterý vyhotovil päťdesiatštyriročnýčtyřiapadesátiletý ''statuarius'', ''lapicida'' a ''muratorMuratori'' Martin Urbanovitz na pamiatkupamátku svojejsvé manželky a členovčleny rodiny , ktoríkteří zahynili počasběhem morovejmorové epidémieepidemie v rokuroce 1600, nachádzamenacházíme zoznamseznam predkovpředků, medzimezi ktorýminimiž sase objavujeobjevuje menojméno MajstraMistra Pavla. Z nápisu sase bližšieblíže dozvedámedozvídáme, že kamenárova manželka bolabyla vnučkou sochárasochaře Pavla, ktorýkterý vytvorilvytvořil levočský hlavnýhlavní oltároltář. Epitaf bolbyl pôvodnepůvodně umiestnenýumístěn na vonkajšejvnější stenestěně južnejjižní predsienepředsíně kostolakostela, ale pretožeprotože sase vplyvomvlivem poveternostnýchpovětrnostních podmienokpodmínek veľmivelmi poškodil, bolbyl v rokochletech 1989 –- 1990 zreštaurovanýzrestaurován. NajdôležitejšiaNejdůležitější časťčást epitafu, mramorová časťčást s textomtextem o autorstveautorství MajstraMistra Pavla na hlavnomhlavním oltárioltáři bolabyla po reštaurovanírestaurování umiestnenáumístěna v interiériinteriéru kostolakostela.
MimoriadneMimořádně cenné sújsou aji drevenédřevěné [[Barokobarok|barokovébarokní]] epitafy pochádzajúcepocházející zoze 17. století. NajväčšíNejvětší a jeden z umeleckyumělecky najhodnotnejšíchnejhodnotnějších epitafovepitafů z celého chrámového súborusouboru je epitaf levočského obchodníka HansaHanse Wolfa, pochádzajúcipocházející z obdobiaobdobí okolokolem roku 1640. Jeho šesťetážová stĺpovásloupová architektúraarchitektura, vysoká takmertéměř šesťšest metrovmetrů, v dominantnejdominantní strednejstřední častičásti nesienese oválnyoválný, umeleckyumělecky veľmivelmi hodnotný obraz ''UkladanieUkládání Krista do hrobu''. Z obdobiaobdobí okolokolem roku 1664 pochádzapochází epitaf mestskéhoměstského notáranotáře a neskoršiehopozdějšího richtárarychtáře MatejaMatěje Gosnowitzera a zaz roku 1672 tzv.. Girschnerov epitaf, obidvaoba s bohatou ornamentikou.
=== VitrážovéVITRÁŽOVÉ oknáokna ===
Vitráže okienoken v južnejjižní lodi a vove svätynisvatyni od sedemdesiatychsedmdesátých rokovlet 19. storočiastoletí postupnepostupně nahradilinahradily pôvodnépůvodní, v nevyhovujúcomnevyhovujícím stavestavu existujúcestávající oknáokna. ŠesťŠest figurálnychfigurálních vitráží je umiestnenýchumístěno v pravejpravé lodi v rozmernýchrozměrných lomených kamenných oknáchoknech, členenýchčleněných dvomadvěma stĺpikmisloupky, horenahoře ukončených kružboukružby. DonátoromDonátorem prvýchprvních trochtřech (vve smeresměru od svätynesvatyně) bolbyl kaločský biskup Juraj ČáskaCaska. ObsahujúObsahují figurální figurálnevýjevy výjavy- –''SvätýSvatý JurajJiří v zápase s drakomdrakem'', ''SvätýSvatý Martin sose žobrákomžebrákem'' a ''NanebovzatieNanebevzetí Panny MárieMarie''. ĎalšieDalší tritři, ktorékteré chrámu daroval levočský farárfarář CelestínCelestýn Kompanyik (faráromfarářem v rokochletech 1886 –- 1918), vve porovnanísrovnání s prvýmiprvními tromatřemi nemajúnemají veľkévelké výpravné riešenieřešení; väčšinuvětšinu ichjejich plôchploch pokrývapokrývá kobercový vzor vyplnenývyplněný viničovýmisazenici listamilisty. DopĺňajúDoplňují ichjejich jednoduché postavy svätcovsvětců s charakteristickými atribútmiatributy - –[[Jakub Staršístarší|svätýsvatý Jakub]] s mušľoumušlí a pútnickoupoutní palicouholí, [[Svatýsvätý Josef (rozcestník)Jozef|svätýsvatý JozefJosef]] s JežiškomJežíškem a ľalioulilií a [[Ján (apoštol)|svätýsvatý JánJan EvanjelistaEvangelista]] s orlomorlem a kalichomkalichem s hadomhadem.
ĎalšieDalší figurálnefigurální vitráže sase nachádzajúnacházejí v chrámovejchrámové svätynisvatyni; obsahujúobsahují postavy [[ŠtěpánŠtefan I. Svatý(Uhorsko)|svätéhosvatého ŠtefanaŠtěpána]], prvéhoprvního uhorskéhouherského kráľakrále, a [[Svatý Ladislav I. (Uhorsko)|svätéhosvatého Ladislava]].
Vitráže vyhotovili [[Innsbruck|innsbruckáinnsbruck]] firma Tiroler Glasmalerei und Cathedralen-Glashtütte (v rokuroce 1876) a [[Budapešť|budapeštianskabudapešťská]] firma Eduarda KratzmannaKratzmann (1893).
=== ĎalšieDalší pamiatkypamátky v chrámechrámu ===
Chrám svätéhosvatého Jakuba je skutočnouskutečnou klenotnicouklenotnicí umeleckýchuměleckých pokladovpokladů. OkremKromě oltárovoltářů, nástennýchnástěnných maliebmaleb a súborusouboru epitafovepitafů chrám obsahuje nespočetné množstvonespočet drobného chrámového mobiliárumobiliáře (liturgické nádoby a predmetypředměty) akojakož aji interiérového vybaveniavybavení. K vzácnymvzácným súčastiamsoučástem chrámového vybaveniavybavení patriapatří lavice a stallástálou, [[Kazatelna|kazateľnica|kazatelna]], [[Křtitelnice|krstiteľnica|křtitelnice]], samostatné plastiky a súsošiasousoší, pastofóriumpastoforium a organvarhany.
NajstaršieNejstarší lavice a stallástál v kostolekostele pochádzajúpocházejí z prvejprvní tretinytřetiny 15. storočiastoletí, najmladšienejmladší sújsou renesančnérenesanční zoze 17. století. K historicky najvzácnejšímnejvzácnějším patrípatří tzv.. senátorská lavicalavice z koncakonce 15. storočiastoletí, ktorákterá nesienese pomenovaniepojmenování podľapodle toho, že slúžilasloužila prepro členovčleny levočskejlevočské mestskejměstské rady.
NajlepšieNejlepší zachovaným celkomcelkem neskororenesančnéhoneskororenesančný stallapořád je trojsedadlová tzv.. Tischlerova lavicalavice z roku 1516 s bohatou iluzívnouiluzivní [[Intarzia|intarziouintarzií]]. NáplňouNáplní vedutových obrazovobrazů je idealizovaná gotická architektúraarchitektura –- mestoměsto s hradbami, vežavěž alebonebo chrám. PodľaPodle signatúrysignatury FON. KASEKaše. GREG. TISLETiskla. jejjejím autoromautorem je [[Kežmarok|kežmarský]] sochársochař a rezbárskyřezbářský majstermistr Juraj Tischler. Od toho istéhotéhož autora pochádzajúpocházejí aji geometrickou intarziouintarzií zdobené dveredveře do sakristie a do bibliotéky, pochádzajúcepocházející z 20-tychtých rokovlet 16. století.
NielenNejen podľapodle menajména je zaujímavouzajímavou a historicky veľmivelmi cennou trojsedadlová tzv.. lavicalavice sose sovou, pochádzajúcapocházející z obdobiaobdobí okolokolem roku 1490, ktorákterá je jednou z prvýchprvních patronátnychsponzorských lavíclavic v kostolekostele.
K pozoruhodným pamiatkampamátkám farskéhofarního kostolakostela patrípatří [[RenesanceRenesancia|renesančnárenesanční]] [[Kazatelna|kazateľnica|kazatelna]] z rokovlet 1625 –- 1626. Vznikla v období keďkdy chrám slúžilsloužil [[ProtestantismusProtestantizmus|protestantomprotestantům]] a patrípatří k najkrajšímnejkrásnějším príkladompříkladem tzv.. kazateľníckazatelen s [[Karyatidakaryatída|karyatídami]], ktorýchjejichž typ sase na Spiši a na východnomvýchodním Slovensku šírilšířil od prvejprvní štvrtinyčtvrtiny v 17. století. Na objednávku levočského patricija Antona Kramera juji vyhotovil pôvodompůvodem [[Olomoucolomouc|olomoucký]] stolárskytruhlářský majstermistr KrištofKryštof Kollmitz, ktorýkterý sase po [[BitvaBitka na BíléBielej hořehore|bitkebitvě na BielejBílé horehoře]] usadil v LevočíLevoči (omj. i. sase stal tunajšímzdejším mešťanomměšťanům aav v rokuroce 1665 tuzde aji zomrelzemřel). VoVe svojejsvé tvorbetvorbě nadväzovalnavazoval na prvky [[NěmeckoNemecko|nemeckejněmecké]] a [[SlezskoSliezsko|sliezskejslezské]] [[RenesanceRenesancia|renesancierenesance]]. Levočská kazateľnicakazatelna, ktorejjejíž podperupodpěru tvorítvoří socha [[Mojžiš|MojžišaMojžíše]] s palicouholí a doskamideskami DesatoraDesatera je akousijakousi genézougenezí kresťanstvakřesťanství. Na parapeteparapetu rečniska nájdemenajdeme prepro umenieumění Slovenska neobvyklé postavy štyrochčtyř tzv.. veľkýchvelkých [[Starý zákon|starozákonnýchstarozákonních]] prorokovproroků - –[[Izaiáš|IzaiášaIzaiáše]], [[Jeremjáš (rozcestník)Jeremiáš|JeremiášaJeremiáše]], [[Ezechiel|Ezechiela]] a [[Daniel (prorok)|Daniela]]. AkPokud vychádzamevycházíme z typologického paralelizmuparalelismu, kde postavám zoze Starého zákona zadpovedajú postavy [[Nový zákon|Nového zákona]], potompak postavám prorokovproroků prislúchajúpříslušejí plastiky štyrochčtyř evanjelistovevangelistů - –[[SvatýSvätý Lukáš|LukášaLukáše]], [[MatoušMatúš (evangelistaapoštol)|MatúšaMatouše]], [[MarekEvanjelista EvangelistaMarek|Marka]] a [[Ján (apoštol)|JánaJana]]– stojacich- stojících na strieškestříšce kazateľnicekazatelny. SchodiskoSchodiště k rečnisku obsahuje reliéfnereliéfní výjavyvýjevy námetovonámětově sase vzťahujúcevztahující k príbehompříběhům Starého zákona: ''AbrahámovaAbrahamova obetaoběť'', ''Samson v táboretáboře FilištíncovPelištejců'' a ''Zápas Jakuba s anjelomandělem''. Zvuková strieškastříška, ktorákterá má tvar dvojetážovejdvouetážové architektúryarchitektury nesienese postavu [[Pavel zApoštol TarsuPavol|svätéhosvatého Pavla]] a ikonografickúikonografickou postavu Kristus –- Salvator Mundi (Kristus –- SpasiteľSpasitel svetasvěta). ZavŕšenímZavršením kazateľnicekazatelny je socha triumfálnetriumfálně ZmŕtvychvstaléhoVzkříšeného Krista akojako základu kresťanstvakřesťanství. Kollmitz vytvorilvytvořil ibapouze architektúruarchitekturu kazateľnicekazatelny; sochárskesochařské práce sújsou dielomdílem Paula Unterbauma a [[Dánsko|dánskehodánského]] sochárasochaře HansaHanse Schmidta.
OkremKromě kazateľnicekazatelny je pamiatkoupamátkou na protestantské vlastníctvovlastnictví kostolakostela aji organvarhany, ktorýkterý v rokochletech 1624 –- 1630 vyhotovil na náklady mestaměsta a bohatého levočského mešťanaměšťana Fridricha levočského Pobsta krakovský organár Hans Hummel. UmiestnilUmístil ho na o dva roky skôrdříve v severnejseverní lodi postavenúpostavenou emporuEmporia. SkriňuSkříň organuvarhan zhotovil rovnakostejně krakovský majstermistr, stolártruhlář Andrej Hertel a sochársochař Hans Schmidt. V rokuroce 1668 vznikla pripři tejtotéto organovejvarhanní emporeempoře ďalšiadalší empora, zv. obuvníckaobuvnická.
K ďalšímdalším významným pamiatkampamátkám chrámového vybaveniavybavení patrípatří gotické kamenné [[pastofórium|pastoforium]] na ľavejlevé stenestěně presbytériapresbytáře pod víťaznýmvítězným oblúkomobloukem z prvejprvní polovicepoloviny 15. storočiastoletí a gotická [[Křtitelnice|krstiteľnica|křtitelnice]] z koncakonce 14. storočiastoletí s reliéfnoureliéfní ornamentikou, pochádzajúcapocházející z kovolejárskej dielnedílny v [[Spišská Nová Ves|SpišskejSpišské NovejNové Vsi]].
== Význam levočského farskéhofarního chrámu ==
MonumentálnyMonument farskýfarní Chrám svätéhosvatého Jakuba svojousvou architektúrouarchitekturou reprezentuje vrcholné dielodílo gotického stavebnéhostavebního umeniaumění na Slovensku. Jeho zrod môžememůžeme daťdát do súvisusouvislosti s veľkýmvelkým umeleckýmuměleckým prúdomproudem, ktorýkterý sase do strednejstřední EurópyEvropy začal šíriťšířit v 13. storočístoletí. ArchitektúraArchitektura stavby s cennými a výtvarnevýtvarně náročnými dielamidíly sase stala vzoromvzorem prepro mnohé sakrálnesakrální stavby na [[Spiš (región)|Spiši]]. Pozoruhodné a vzácnevzácné dielodílo MajstraMistra Pavla v umeleckejumělecké harmóniiharmonii dopĺňajúdoplňují nástennénástěnné maľbymalby, vytvorenévytvořené pod vplyvomvlivem [[Česko|českejslovenské]] maľbymalby z [[LucemburkovéLuxemburgovci|luxemburskéholucemburského]] obdobiaobdobí, akojakož aji dieladíla, v ktorýchnichž možnolze badaťpozorovat vplyvvliv [[NěmeckoNemecko|nemeckejněmecké]] výtvarnejvýtvarné školy.
VzhľadomVzhledem nak tietotěmto skutočnostiskutečnostem sase Chrám svätéhosvatého Jakuba v Levoči v aprílidubnu roku 1970 dostal do [[NárodníNárodná kulturníkultúrna památkapamiatka SlovenskéSlovenskej republiky|ZoznamuSeznamu národnýchnárodních kultúrnychkulturních pamiatokpamátek SSR]]. Logicky tak doplnil užjiž v rokuroce 1961 v ZoznameSeznamu zapísanézapsány [[Dielo Majstra Pavla z Levoče|Dílo Mistra Pavla z Levoče]]. Tretí razPotřetí sase chrám, i keďkdyž ibapouze okrajovookrajově, uvádzauvádí v súvislostisouvislosti sose zápisomzápisem do Zoznamuseznamu NKP, keďkdyž doňdo boloněj bylo v rokuroce 1991 zapísanézapsáno [[Dielo Jána Szilassyho|dielodílo]] [[Ján Szilassy|JánaJana Szilassyho]], vynikajúcehovynikajícího levočského [[Barokobarok|barokovéhobarokního]] zlatníka, tvorcutvůrce veľkolepéhovelkolepého súborusouboru liturgických nádob z druhejdruhé polovicepoloviny 18. storočiastoletí, vyzdobených emailovým a tepaným dekoromdekorem a vykladanévykládané drahokamamidrahokamy a českými granátmigranáty. NiektoréNěkteré z jeho prácprací sújsou súčasťousoučástí vybaveniavybavení Chrámu svätéhosvatého Jakuba.
== InéJiné projekty ==
{{projekt|commons=Category:Church of St. James (Levoča)}}
== ReferencieReference ==
{{Překlad|jazyk = sk|článek = Redaktor:Petr1888/pieskovisko|revize = 5681559}}
<references />
== Zdroje ==
* Ľ. Hromadová, ''Levoča - pamiatkovápamátková rezerváciarezervace'', Tatran, Bratislava, 1979
* Z. Bartošová a kol., ''UmenieUmění na Slovensku'', Slovart, Bratislava, 2007, ISBN 978-80-8085-435-5
* J. Novák, ''Erby miestměst vyhlásenýchprohlášených za pamiatkovépamátkové rezervácierezervace'', Tatran, Bratislava, 1986
* D. Buran a kol., ''Gotika - dejinydějiny slovenského výtvarného umeniaumění'', Slovenská národnánárodní galériagalerie a Slovart, Bratislava, 2003, ISBN 80-8059-080-X
* J. Homolka a kol., ''MajsterMistr PavolPavel z Levoče'', Slovenské vydavateľstvovydavatelství krásnejkrásné literatúryliteratury, Bratislava, 1961
* J. Homolka, ''Gotická plastika na Slovensku''. Tatran, Bratislava 1972
* kolKol. autorovautorů, ''Slovensko - KultúraKultura'', Obzor, Bratislava, 1980
* L. Cidlinská, ''Gotické krídlovékřídlové oltáreoltáře na Slovensku'', Tatran, Bratislava, 1989, ISBN 80-222-0029-8
* V. Jankovič, ''NárodnéNárodní kultúrnekulturní pamiatkypamátky na Slovensku'', Osveta, Martin, 1984
* I. Rusina a kol., ''RenesanciaRenesance - dejinydějiny slovenského výtvarného umeniaumění'', Slovenská národnánárodní galériagalerie, Bratislava, 2009, ISBN 978-80-8085-940-4
* Vl. Dvořáková a kol., ''Středověká nástěnná malba na Slovensku'', Odeon, Praha, 1978, Tatran, Bratislava, 1978
* B. Novotný a kol., ''Výtvarné umenieumění - Slovensko v obrazochobrazech'', Osveta, Martin, 1991, ISBN 80-217-0341-5
* I. Chalupecký a kol., ''Chrám sv. Jakuba v Levoči'', Neografia, Martin, 1994, ISBN 80-967139-0-6
* ''Reštaurátorská tvorba 1989 - 1994 Oblastného ateliéru v Levoči'', Spišské múzeum v Levoči a Pamiatkový ústav Bratislava - Oblastný reštaurátorský ateliér Levoča, 1994, ISBN 80-85167-00-X
{{Národné kultúrne pamiatky na Slovensku}}
[[KategorieKategória:Levoča]]
[[KategorieKategória:NárodníNárodné kulturníkultúrne památkypamiatky na Slovensku]]
[[KategorieKategória:Kostoly v Levoči|Jakub]]
[[KategorieKategória:Gotické stavby na Slovensku]]
[[KategorieKategória:Kostoly zasvätené svätému Jakubovi|Levoča]]{{Překlad|jazyk = sk|článek = Chrám svätého Jakuba (Levoča)|revize = 5605766}}
| 